Tuhle krevní skupinu nikdo jiný nemá. Až na jednu ženu z indického státu Karnátaka. Přišlo se na to úplně náhodou zhruba před rokem. Pacientku čekal kardiochirurgický zákrok a přivolané lékaře pořádný šok, když zjistili, že její krevní skupina nepatří k těm známým a že jí nebudou moci v případě potřeby podat žádnou transfuzi. Pacientka však naštěstí přežila a lidstvo má nový poznatek.
Nečekaný objev před operací
Když osmatřicetiletou ženu přijali do nemocnice R. L. Jalappa v Kolaru v Indii, nikdo tehdy netušil, že jí půjde vyloženě o život. Měla podstoupit operaci srdce, která se samozřejmě mohla zvrtnout, ovšem vždycky je tu možnost použítz krevní transfúzi, která bývá obvykle k takové operaci potřebná.
Chirurgové se však tentokrát museli obejít bez ní. Žena sice uváděla, že má krevní skupinu 0+, při bližším prozkoumání se však zjistilo, že dotyčná má takovou krevní skupinu, kterou nikdo nezná a tudíž jí bez rizika nemůže být podána žádná transfuze krve s některou z dobře známých krevních skupin a Rh faktorů.
Víte, jakou máte krevní skupinu?í
Nemocnice tak musela zaimprovizovat a postarat se o to, aby pacientka přežila i bez transfuze. Krev ženy byla předána laboratořím k dalšímu prozkoumání. Dostala se až do speciální laboratoře v Bengalúru, kde testování trvalo poněkud delší dobu.
Jeden z odborníků krevního centra, doktor Ankit Mathur, médiím sdělil: Pomocí pokročilých sérologických technik náš tým zjistil, že její krev byla ‚panreaktivní‘, a tedy nekompatibilní se všemi testovanými vzorky. Jde o možný případ vzácné nebo neznámé krevní skupiny.
Krevní skupina CRIB nepatří mezi běžné krevní skupiny jako ABO, ale patří k vzácné krevní skupině zvané INRA (Indian Rare Antigen), která byla oficiálně schválena Mezinárodní společností pro krevní transfuzi.
K bližšímu prozkoumání a genetickým testům bylo zapotřebí odebrat vzorky krve i dalším členům její rodiny. Jenomže se překvapivě ukázalo, že ani vzorky krve dvaceti členů rodiny pacientky se absolutně neshodují a nejsou kompatibilní s její krví. Vzorky její krve se tedy zkoumaly dále, a to posléze v mezinárodní laboratoři v Bristolu ve Velké Británii. Teprve po desíti měsících rozsáhlého testování a provádění molekulárních testů se zjistilo, že jde opravdu o zcela neznámý antigen krevní skupiny. A tento nový antigen odborníci pojmenovali CRIB, a to na základě spojení slov Cromer (CR – odkazuje na The Cromer blood group system), Indie (I) a Bengalúr (B), odkud žena pochází.
Nový objev byl představen na 35. kongresu Mezinárodní společnosti pro krevní transfúze, který se v červnu 2025 konal v Miláně. Pacientka pak byla označena jako první a jediná nositelka CRIB krevní skupiny na světě. A rozhodně jí bylo doporučeno dávat na sebe pozor, protože v případě, že by potřebovala transfúzi krve, nenašla by žádnou krev, která by jí mohla být bezpečně podána. Proto si nejspíše bude muset uchovat vlastní krev a snažit se o udržování dostatečné hladiny hemoglobinu v krvi. Proces odebrání a uložení vlastní krve pro případ potřeby se označuje jako autologní a krev se pak používá k výhradní autotransfuzi.
Vzácných krevních skupin přibývá
Zajímavé je, že tento případ ve skutečnosti není ojedinělý. Poměrně nedávno lékaři v těle jedné francouzské ženy objevili jiný neznámý antigen. Žena původem z Guadeloupe v Karibiku je jediná na světě, která má krevní skupinu pojmenovanou jako „Gwada negativní”. Neznámá protilátka v krvi byla u ní objevena při předoperačním vyšetření.
Vědci prozkoumávali celý genom této pacientky, přičemž její DNA odhalila genetickou mutaci, kterou zdědila po obou rodičích a která vedla k identifikaci dosud neznámé krevní skupiny. Pro ženu to znamená, že její krev není kompatibilní s žádnou jinou na světě a existuje pro ni opět pouze možnost autotransfuze.
Na světě existuje nejméně 366 antigenů a jejich odchylky mohou vést ke vzniku vzácných krevních skupin. Z biologie si určitě všichni pamatujeme, že krevní skupiny rozlišujeme na A, B, AB a O, přičemž vždy hraje úlohu ještě negativní a pozitivní Rh faktor. Krevní skupiny i zmíněný Rh faktor objevil rakouský lékař a biolog Karl Landsteiner, který za tento převratný objev medicíny získal v roce 1930 Nobelovu cenu.
V roce 1900 si všiml, že krev dvou osob spolu po kontaktu reaguje a rozlišil tak tři typy lidské krve: A, B a C (ujalo se označení 0). Rovněž zjistil, že lze propojit pouze krev ze stejných krevních skupin. Později byla objevena nejmladší krevní skupina AB, která nemá protilátky proti antigenům A ani B. Rh faktor byl pak objeven až v roce 1940.
V současné době však dosavadní systém krevních skupin prodělává značné proměny a jak se zdá, nových a vzácných krevních skupin a nejnovějších vědeckých poznatků bude přibývat.
ČLÁNKY DO MAILU