Práce klinického logopeda u předčasně narozených dětí může začít vlastně hned po narození dítěte. Miminko ještě nemá koordinované sání, dýchání nebo polykání, ale už je možné ho stimulovat. Pokud ani poté není schopné sacích pohybů, klinický logoped nastavuje podle stavu a schopností miminka styl krmení.
Logopedka pomůže i s výběrem savičky
„Když zjistím obtíže, snažím se ukázat mamince, jak v pusince miminka funguje koordinace rtů, jazyka, čelisti. Pokud přetrvávají problémy, volíme adekvátní savičky nebo typ krmení, například cévkou po prstu nebo stříkačkou tak, aby to pro miminko nebylo do budoucna nijak traumatizující,“ popisuje Tereza Blahová, klinická logopedka na Novorozeneckém oddělení Krajské nemocnice T. Bati (KNTB).
Klinická logopedka Tereza Blahová působí ve zlínské nemocnici dvakrát v týdnu.
Blahová pracuje s novorozenci už na oddělení neonatologie. Nejčastěji přichází na doporučení laktační poradkyně nebo dětské sestry, tedy ve chvíli, kdy ošetřující personál vyhodnotí, že je potřeba, aby tento odborník zkontroloval způsob sání, případně formu krmení novorozence.
„Maminkám předem řeknu, aby si s sebou do ambulance přinesly vše, co souvisí s procesem krmení, takže různé typy saviček, lahviček, lžiček. Na základě toho instruuji maminku, ať maximálně využije motorických dovedností dítěte v rámci pusinky. Učím ji, jak dávat miminku lžíci, neotírat ji o zoubky, o patro ani o ret, využít maximální potenciál toho dítěte, aby si v rámci svých schopností zvládlo během krmení vzít co nejvíce jídla samo. Svůj význam má například i olizování, takže je dobré neustále neutírat miminku okolí úst,“ říká klinická logopedka.
Prevence potíží s mluvením
„Cílem je, aby nepřetrvávaly patologické vzory, které si děti fixují v raném věku. Třeba když tříleté dítě jí stále jen stravu typu pyré. Mnohdy taková patologie trvá tak dlouho, že se následně těžko odbourává. Proto chceme děti s těmito obtížemi zachytit co nejdříve. Ústa by se jim měla v rámci orálně-motorických pohybových vzorů vyvíjet tak, jak je běžné, v té souvislosti by jim pak neměla dělat problém ani řeč, která je z hlediska motoriky mnohem náročnější než přijímání potravy,“ dodává.
Ambulance klinické logopedie se stará i o děti s různými syndromovými, strukturními a vývojovými vadami, jako je například Downův syndrom, nebo děti s rozštěpem. I jim může logoped pomoci už například při přechodu z tekuté na tuhou stravu. „Může se jednat také o děti, které jsou jinak zcela zdravé, ale i ve vyšším věku by se stále nejraději kojily nebo odmítají potravu v nerozmixované formě,“ vysvětluje Blahová.
Děti by měly začít dostávat pevnou stravu kolem půl roku věku, aby budovaly sílu a stabilitu čelisti. Orálně-motorický pohybový vzor pak bude správně připravený do budoucna, mimo jiné právě i na řeč.
Zájem o ambulanci ve Zlíně roste
Novorozenecké oddělení KNTB chtělo otevřením ambulance zvýšit svůj standard péče. A to se povedlo. Zájem o návštěvu ambulance je velký. „Důvodem je nejen osvěta, ale také fakt, že ve Zlínském kraji mnoho logopedů či logopedek, které působí v oblasti neonatologie, skutečně není. Maminky, které řeší potíže s krmením, většinou u předčasně narozených dětí nebo i dětí s různými neurologickými onemocněními, často dojíždějí do Zlína ze vzdálených oblastí. Zájem je i o běžnou logopedii, maminkám však musíme vysvětlovat, že naše ambulance je zaměřená právě na oblast krmení a děti do cca tří let věku,“ popisuje Blahová.
„Řadíme se k mnoha zahraničním pracovištím, kde je tato praxe dlouhodobým zvykem. Klinický logoped pečuje o předčasně narozené děti po dobu jejich hospitalizace, ale také v samostatné logopedické ambulanci, kde se jim v případě potřeby věnuje až do tří let věku,“ říká Marcela Pumprlová, vrchní sestra Novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice T. Bati.
O zařazení logopedky do neonatologického týmu prý v nemocnici uvažovali už delší dobu. Děti se totiž k odbornici dostávaly pozdě, ve dvou nebo třech letech.
„Vzhledem k tomu, že se jednalo často o předčasně narozené děti, zařadili jsme specializovanou ambulanci klinické logopedie přímo pod Novorozenecké oddělení. Úroveň péče o předčasně narozené děti se v KNTB stále zvyšuje. Logopedka Tereza Blahová pracovala v Krajské nemocnici T. Bati už dříve v ambulancích pro dospělé, nicméně práce s novorozenci je jí bližší, navíc u těchto dětí může vidět díky její práci velký pokrok,“ doplňuje Pumprlová.
Ambulance momentálně funguje dva dny v týdnu, v úterý a ve čtvrtek. U dětí, které již nejsou hospitalizované v KNTB, je potřeba mít žádanku od dětského praktického nebo jiného ošetřujícího lékaře a telefonicky se objednat, uvádí nemocnice.
ČLÁNKY DO MAILU