Roman Kuchta je parazitolog a vědecký pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, kde se specializuje na biologii a fylogenezi tasemnic. Uvádí, že je popsáno na čtyři sta druhů parazitů (bez bakterií a virů), kteří se mohou v lidském těle vyskytovat. Ačkoliv se číslo zdá být vysoké, drtivá většina z nich je vzácná nebo rozšířena pouze v tropických zemích. „Navíc nám většina parazitů příliš, anebo dokonce vůbec neškodí. Těch opravdu nebezpečných je jen několik desítek. U nás v České republice se vyskytuje asi tak kolem padesáti druhů parazitů. Další parazity si však s sebou můžeme přivézt z dovolené. Pokud ale člověk dodržuje standardní hygienická pravidla, je nákaza většinou parazitů minimální,“ říká odborník.
Přemnožení parazité? Lidová představivost
Přesto však na internetu či v časopisech můžeme v poslední době čím dál častěji zahlédnout varování před různými parazity v lidském těle (uváděné příznaky jsou ztráta energie, věčné pokašlávání, kručení v břiše apod.). Bývá uváděno, že parazité jsou velmi rozšíření, lidé o nich často nevědí a příznaky jsou zaměňovány za jiné nemoci. Parazitolog Roman Kuchta se však tato tvrzení snaží již delší dobu vyvracet.
„Poprask“ kolem parazitů podle něj není vůbec opodstatněný. „Není přímý důkaz o tom, že jsme promořeni parazity více, než tvrdí statistiky, a že tito paraziti způsobují jiná onemocnění, než jsou popsána v odborné literatuře. Lidová představivost nemá hranice a v tomto případě opravdu pracuje naplno. Bez jakýchkoliv znalostí biologie a medicíny jsou diagnostikováni paraziti pomocí obskurních přístrojů, které nemohou žádné parazity nalézt, a navíc je těmito, jak my říkáme moderními léčiteli, navrhována léčba pomocí přírodních látek, ale i chemie, a dokonce klasických antiparazitálních přípravků. Apeluji na všechny, aby zvážili používání těchto postupů, zejména pak pravidelně, protože vám nepomůžou, ale mohou naopak vaše zdraví poškodit!“ apeluje vědec.
Roman Kuchta se tématice parazitů věnuje mimo jiné v článku Pravda o parazitech a jejich vymítačích v časopise Vesmír.
Zeptali jsme se ho také, jaký názor má na různá „centra zdraví“, která nabízejí diagnostiku a detoxikaci od parazitů. Na co by si lidé měli dát pozor a jak rozeznat „šarlatány“? „Nemám nic proti alternativním postupům, které jsou prověřeny staletími, jako některé postupy tradiční čínské medicíny. Každý by měl zbystřit, když někdo má nějaký univerzální přístroj či lék, který pomůže od všeho. Nic takového není, protože nemoci mají různé příčiny a i paraziti jsou různí. Zázračné léky neexistují. Zejména bych varoval před neodborným doporučení léků či zázračných roztoků typu MMS a všech jeho variant. Když budete pít mátový čaj a věřit, že vám pomůže, může se vaše zdraví také zlepšit. Je to spíše otázka víry,“ konstatuje Roman Kuchta.
Problematice MMS (resp. CDS) se na serveru Vitalia.cz věnujeme dlouhodobě: Nevěř nikomu a ničemu. Jen magorům a CDS věř bezvýhradně a další k tématu MMS.
Podle Pavla Škvora z internetového obchodu www.lekarna.cz je jedním z mála volně prodejných produktů na „červíky“ Wurm-ex. Většina ostatních produktů jsou léky na předpis. „Jedná se o top produkt v naší nabídce, prodává se velmi často,“ uvádí.
Nebojme se parazitů, jsou u nás vzácní!
Skutečná čísla o výskytu osob nakažených nějakým vnitřním parazitem jsou k dispozici na stránkách Státního zdravotního ústavu, který tyto informace každoročně zveřejňuje.
„Například ze střevních helmintů je nejčastěji diagnostikován rop (cca tisíc případů ročně). Dále jen několik desítek případů škrkavek či tasemnic. Toto jsou příklady parazitů, kteří naše zdraví příliš neohrožují. Další střevní helminti jsou velmi vzácní. Daleko závažnější tkáňové helmintózy jsou diagnostikovány národní referenční laboratoří, včetně známé echinokokózy pouze s jednotkami případů ročně,“ komentuje Roman Kuchta.
Na stránkách zdravotního ústavu (www.szu.cz) mohou lidé najít rovněž přehled akreditovaných laboratoří, které v ČR provádějí vyšetření na přítomnost parazitů v lidském těle. Roman Kuchta ale upozorňuje: „Takové vyšetření musí doporučit lékař, když při vyšetření usoudí možnou souvislost s parazity. Rozhodně není možné, aby každý posílal vzorky k vyšetření.“
Přestože většina parazitů není škodlivých, vždy záleží na zdravotním stavu daného člověka. Při oslabení organismu může být průběh jakékoliv infekce horší. „Zvlášť nebezpeční jsou parazité u imunitně oslabených jedinců, kde mohou způsobovat závažné problémy, a dokonce se u těchto pacientů mohou vyskytovat i parazité, kteří by zdravého člověka nemohli infikovat – tzv. oportunní parazité.“
Lidé ohrožení z hlediska přenosu:
- zejména v tropech jsou na většinu parazitů citlivé obzvlášť děti, u kterých mohou způsobit i smrt (malárie, průjmová onemocnění)
- imunitně oslabení lidé
- cestovatelé, kteří nedodržují hygienická pravidla
Přenosy parazitů jsou různorodé v závislosti na druhu parazita. Cest nákazy je celá řada a každý parazit má tu svou. „Někteří se přenášejí přímo vodou či kontaminovanými potravinami. Jsou také parazité, kteří mohou pronikat přímo naší pokožkou (ti se ale u nás nevyskytují), nebo jsou přenášeni krevsajícími členovci (komáři, klíšťata, muchničky atd.). Dále mnoho parazitů potřebuje k dokončení svého vývoje specifického mezihostitele (hmyz, buchanky, měkkýše, skot…). To je důvod, proč se u nás nemůžou někteří parazité rozšířit (trypanosoma – původce spavé nemoci, schistosoma – krevnička atd.),“ vysvětluje Roman Kuchta.
Protože každý parazit infikuje jiné části hostitele, má jiné projevy a nelze jednoznačně uvést příznaky, které poukazují na jeho přítomnost v těle. „Navíc, většina těchto projevů je těžko odlišitelných od ostatních onemocnění, jako bolest břicha, hlavy, průjem atd. Diagnostika parazitárních onemocnění pouze na základě příznaků vyžaduje velkou zkušenost a i tak není vždy stoprocentní. Při jakémkoliv podezření na parazitární onemocnění posílá vyšetřující lékař vzorek krve či stolice do odborné laboratoře k podrobnému vyšetření. Zaměstnanci těchto laboratoří jsou skvěle vyškoleni a dokáží téměř všechny přítomné parazity identifikovat. Proto, když je negativní vyšetření z odborného pracoviště, je téměř vyloučeno, že v sobě máte parazita.“
Jaká prevence proti parazitům je tedy pro běžnou populaci dostačující a čeho by se lidé naopak měli vyvarovat? Podle Romana Kuchty stačí dodržovat základní hygienická pravidla a při konzumaci syrových potravin je vždy dobře omýt – u nás toho na nás zase tolik nečíhá. „Daleko horší je to v tropech, ale přesto se nemusíte tolik obávat cestování. Já jsem byl v tropech asi desetkrát a nikdy jsem závažnější problémy neměl a nebojím se ani něco sníst na ulici ve stánku.“
Roman Kuchta na závěr uvádí: „Chtěl bych jen upozornit, že se na mě často obrací veřejnost s nějakým nálezem ´parazita´ a vzorek mi pošlou na fotografii či přímo v lihu. Téměř vždy se jedná o artefakt (odchlípnutou sliznici či zbytky potravy) a tito lidé mi nevěří. Nikdy parazita neviděli, ale jsou přesvědčeni, že oni ho poznali a já ne. To mě mrzí. Lidé hledají informace na internetu a ten je plný hloupostí. Je tam i pravda, ale tu musíte poznat od lži. Proto v případě parazitů doporučuji odbornou literaturu, minimálně jedna učebnice parazitologie v češtině je na trhu.“
Odborná spolupráce
RNDr. Roman Kuchta, PhD.
parazitolog a vědecký pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, www.paru.cas.cz
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity. Od roku 2007 pracuje v Parazitologickém ústavu AV ČR. V roce 2009 absolvoval roční Fulbrightovo stipendium na University of Connecticut, USA. V roce 2013 získal cenu Otty Wichterleho. Specializuje se na biologii a fylogenezi tasemnic.
ČLÁNKY DO MAILU
