Bolesti hlavy se u Romana (41) z Brna poprvé objevily v deseti letech. Nebyly ale časté a vždy se mu ulevilo, když si odpočinul a vyspal se. „Hlava mě občas bolela na základní i střední škole. Vše se však zhoršilo, když jsem studoval na vysoké. Pomáhaly mi akutní léky proti bolesti, které jsem v té době užíval asi pětkrát měsíčně,“ popisuje.
Co se dozvíte v článku
Stačilo jedno pivo
Hlavním spouštěčem bolestí byl podle něj stres, ostré světlo a také alkohol. „Stačilo dát si jedno pivo. Alkoholu jsem se proto vyhýbal a dodnes ho téměř nepiju,“ vysvětluje.
Po nástupu do práce byly bolesti čím dál silnější, obrátil se proto na lékaře. Neurolog potíže přičítal problémům s páteří. „Chodil jsem na rehabilitace – kvůli uvolnění a protažení páteřních svalů – hlava mě však bolela stále. Podstoupil jsem také vyšetření magnetickou rezonancí a CT. Výsledky ale nic závažného neodhalily,“ říká Roman. Že by se mohlo jednat o migrénu, lékaře sice napadlo, diagnózu ale jednoznačně nepotvrdil.
Ataky až desetkrát měsíčně
Intenzivní bolesti hlavy v té době Romana už sužovaly i desetkrát měsíčně. Rozhodl se proto zkusit vyhledat pomoc jinde a sám se objednal do centra léčby bolesti. „Čekací doba byla tři měsíce. Poté, co mě v centru vyšetřili, mi lékaři sdělili, že se skutečně jedná o migrénu, a nasadili mi jinou terapii,“ popisuje Roman, který při obtížích začal brát triptany.
Počet záchvatů migrény však neklesal, a tak Romanovi předepisovali i preventivní léky. „Během tří let jsem postupně vyzkoušel tři druhy léčivých přípravků. Užíval jsem je vždy několik měsíců, bohužel ale nezabíraly a měly nepříjemné vedlejší účinky, například nechutenství. Padaly mi po nich také vlasy,“ vzpomíná pacient.
V té době navíc bral i antidepresiva. „Měl jsem velké úzkosti. Bál jsem se, že kvůli migréně nebudu moci fungovat,“ vysvětluje.
Máte zkušenosti s migrénou?
Na cílenou léčbu nejsou peníze
Časté ataky migrény má Roman dodnes. Dál dochází do centra léčby bolesti na pravidelné kontroly a při záchvatech užívá triptany. V říjnu loňského roku se lékařů zeptal, zda by nebyla možnost zkusit biologickou léčbu.
„Hodně jsem si o ní zjišťoval. Paní doktorka mi ale řekla, že jí došly prostředky na předepsání biologické léčby už v červenci a je problém předepisovat další,“ popisuje Roman a dodává, že by ho nikdy nenapadlo, že kvůli vyčerpanému rozpočtu nebude moci podstoupit terapii, která by mu mohla pomoci a na kterou má nárok. „Věřím ale, že na biologickou léčbu brzy dosáhnu a největších bolestí hlavy se snad díky ní zbavím,“ doplňuje.
Právě biologická léčba, vyvinutá pro prevenci atak migrény, umí podle odborníků snížit počet záchvatů o polovinu a více, zkracuje jejich trvání a zmírňuje intenzitu. Léčbu však mohou lékaři podat pouze ve specializovaných centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy – těch je v Česku přes čtyřicet.
Pacienti se do center nedostanou
Podle Rýzy Blažejovské, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help, tato centra nejsou po republice rovnoměrně rozmístěná a některá nemají uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.
„Obrací se na nás stále více pacientů s tím, že se nemohou dostat k účinné léčbě. Přestože tráví značnou část měsíce v bolestech, specializované vyšetření a léčba, kterou podávají pouze v centrech, jim uniká,“ říká.
Příběhy dalších pacientů
Markéta (Proseč, Chrudim): V lednu to budou dva roky, co dojíždím z Proseče do Thomayerovy nemocnice v Praze. Marně jsem se asi čtyři měsíce snažila dostat do Pardubic nebo Hradce. Po každém zavolání mi bylo řečeno, že mají stop stav a ať si zavolám za měsíc nebo ať zkusím jiné centrum. Teď, i když je to autem přes dvě hodiny a jen samotná cesta mi kolikrát vyvolá ataku, bych neměnila.
Alena (Strakonice): Léčila jsem se několik let ve strakonické nemocnici, podstoupila jsem tři preventivní léčby, které mi byly vysazeny kvůli vedlejším účinkům. Lékaři zhodnotili, že stále nemám nárok na biologickou léčbu. Tak jsem se sebrala a jela do Prahy do Motola do centra pro léčbu bolestí hlavy. Vzali mě tři týdny po objednání a hned na první návštěvě mi biologickou léčbu schválili. Každé tři měsíce tak dojíždím 120 km na kapačku.
Petra (Mikulov): Chodím do centra a záchvatů mám přes 10, ale lékařka mi nasadila antidepresiva, i když u mě selhaly už čtyři možnosti klasické léčby. Léky mi bohužel nepomáhají – po několika měsících jsem je chtěla vysadit, ale lékařka mi řekla, že je mám brát dál. Jezdím 50 km jen proto, aby mi sdělili, že je přečerpán limit na biologickou léčbu, a abych dostala recept na léky, které mi nezabírají.
Zdroj: Migréna-help
Jak se léčí migréna?
„U pacientů s menším počtem záchvatů většinou stačí nasadit akutní léčbu – analgetika nebo triptany. Při více než čtyřech atakách měsíčně nebo když jsou záchvaty těžké a trvají déle než 48 hodin, je už ale dobré nasadit profylaktické léky, které se užívají denně, obvykle po dobu 6 měsíců a déle,“ popisuje doktor Jiří Neumann, FESO, primář neurologického oddělení chomutovské nemocnice. Cílem této léčby je snížit počet, intenzitu i dobu trvání záchvatů.
„Když ani to nezafunguje, je možné zahájit léčbu biologickou monoklonálními protilátkami, které se aplikují jednou měsíčně, nebo čtvrtletně. Další moderní terapií jsou malé molekuly zvané gepanty, které jsou účinné pro prevenci i akutní léčbu. Za úspěšné považujeme snížení frekvence záchvatů minimálně o polovinu a zlepšení kvality života,“ dodává primář.
Jak dále uvádí, zdejší centrum by zvládlo pomoci moderní léčbou více lidem z regionu. „Máme ještě volné kapacity. Nyní biologicky léčíme 28 lidí s migrénou. Terapie jim snížila počet migrenózních záchvatů o 50–75 %,“ popisuje neurolog.
Video: Jak poznáte migrénu
Cesta pacienta může pomoci
Aby pacienti věděli, čeho by se jim v cestě za úlevou od nemoci mělo správně dostat, zpracovala pacientská organizace Migréna-help společně s Czech Headache Society (Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při České neurologické společnosti) dokument Cesta pacienta s migrénou.
„Popisuje, jak by měla ideální cesta pacienta systémem vypadat, a mapuje i překážky, které tomu brání,“ přibližuje Rýza Blažejovská.
„Ze strany lékařů, zejména ambulantních neurologů a praktiků, je to například podceňování závažnosti migrény, nesprávná diagnostika či neodeslání pacienta na komplexní vyšetření do specializovaného centra.“
Pacienti si zase cestu komplikují nedodržováním léčby nebo tím, že nadužívají analgetika – léky na rychlou úlevu od bolesti. „Situaci také neprospívají příliš tvrdé podmínky zdravotních pojišťoven pro podání biologické terapie a gepantů a někdy i nízké rozpočty stanovené pojišťovnou pro stávající centra,“ dodává doktorka Eva Medová, specialistka na migrénu z centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy ve FNKV v Praze.
Co je to migréna?
Migréna je chronické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy s doprovodnými příznaky (světloplachost, přecitlivělost na zvuky, nevolnost nebo zvracení).
Podle počtu dnů v měsíci s bolestí hlavy se rozlišuje epizodická (0–14 migrenózních dnů v měsíci) a chronická migréna (≥ 15 migrenózních dnů v měsíci).
Léčba migrény je akutní a preventivní. Akutní léčba se podává při záchvatu a zahrnuje analgetika, triptany nebo nejnověji také gepanty. Při více než čtyřech migrenózních dnech v měsíci se potom obvykle zvažuje zahájení preventivní léčby, nutné je však vyšetření lékařem, a to buď ambulantním neurologem, nebo lékařem v centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
V Česku se s migrénou potýká odhadem přes milion lidí.
Více informací je na http://www.migrena-kompas.cz. S nemocí lidem pomáhá také mobilní aplikace Migréna Kompas, uživatelům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky.
ČLÁNKY DO MAILU