Kde hrozí pacientům po operaci sepse? Data odhalují výsledky českých nemocnic

Statistiky zveřejnila Kancelář zdravotního pojištění (KZP). Vyplývá z nich, že předloni se se sepsí léčilo více než pět tisíc operovaných pacientů. Jde přitom o život ohrožující komplikaci, které lze v mnoha případech předcházet.

Vyčíst z dat lze podíl pacientů s otravou krve, ale také to, po jakém zákroku takto pacienti stonali nejčastěji. Unikátní jsou statistiky v adresnosti – u sepsí jsou vůbec poprvé párované s konkrétními nemocnicemi a zdravotnickými zařízeními. Každý si proto může dohledat, jak je na tom třeba zdravotnické zařízení, které má nejblíž nebo do kterého se chystá na operaci. 

Data automaticky neříkají, že nějaká nemocnice je špatná, nestačí k závěru o kvalitě celé poskytované péče. Jsou jako kouřový alarm. Nezjistíte druh požáru, ale víte, kde hledat. Indikátor upozorňuje na místa, která si zaslouží pozornost a hlubší analýzu, říká klinický expert KZP Petr Čech.

Co data říkají

Přehled ukazuje, že předloni lékaři operovali téměř 597 tisíc pacientů, nejvíce ve fakultních nemocnicích. 

Nejčastěji přicházela otrava krve po otevřené operaci na tenkém a tlustém střevě a také po operacích jícnu a žaludku, protože trávící trakt je bohatě osídlen mikroorganismy. Pokud se dostanou mimo orgány, dochází k infekci.

Sepse se ovšem netýká jen operací v trávícím traktu. Třetí nejčastěji zastoupenou skupinou pacientů jsou ti, kterým lékaři museli amputovat nohu na kotníkem. Tento zákrok je často spojený s diabetiky, u nichž je riziko infekce vyšší mimo jiné kvůli špatnému hojení ran.

Do statistik byly zahrnuta všechna zdravotnická zařízení, jež měla za rok sto a více operací. Data jsou z roku 2024. Ta loňská se teprve chystají a KZP je vydá s větším časovým odstupem. 

Analýza nepracuje se všemi chirurgickými zákroky. Stojí jen na plánovaných operacích. Touto cestou jsou eliminovány argumenty nerovnosti vstupních podmínek (…), které logicky vyvstávají u akutních případů. Ze stejného důvodu byly (…) vyjmuty případy spojené s porodem či případy, které byly přijaty již s hlavní diagnózou infekčního onemocnění či hlavní diagnózou sepse, uvádí autoři na webu KZP. Jedná se pouze o případy, které má dané pracoviště možnost ovlivnit a na základě výstupů tohoto ukazatele dále sledovat a správnou organizací péče výhledově zcela eliminovat, dodávají.

Jak data číst

Pokud si chcete data projít, pak můžete zvolit formu reportu o konkrétní nemocnici. Ten je možné si vygenerovat hned v úvodu webu, kde najdete box s názvem Souhrnné reporty jednotlivých zařízení. Ty slouží nejen pacientům, široké veřejnosti, ale také samotným zdravotnickým zařízením.

Data lze číst také v tabulkách a grafech zobrazených až na konci webové stránky. Základní a nejpodstatnější je tabulka Přehled dle jednotlivých zařízení v roce 2024. V ní najdete vše, co potřebujete znát pro základní orientaci i srovnání nemocnic.

Klíčovým údajem v této tabulce je tzv. standardizovaný podíl sepsí. Ideálně by měla být jeho hodnota do 0,418 procenta. V ČR je ale průměr vyšší, v roce 2024 dosahoval 0,84 procenta sepsí. Nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2021 (1,30 procenta). Od té doby sice mírně klesá (v roce 2023 na úrovni 0,92 procenta), pro úplnou eliminaci je však třeba zapracovat ještě na řadě procesů, dodávají autoři analýzy s tím, že ČR má vyšší míru než v jiných zemích, kterou jsou s ČR co do počtu výkonů srovnatelné.

Pokud nemocnice má ukazatel vyšší a má i vyšší počet operací, znamená to, že má co vylepšovat. Ministerstvo i VZP totiž vysílají vzkaz, že do dvou let nebude léčba sepse, které lze předcházet, proplácená. Podle těchto institucí jde totiž o chybu v nastavených procesech a ta se nemocnicím nemá vyplácet. Naopak mají být motivované k tomu, aby provoz sálů a oddělení fungoval tak, aby se riziko sepse maximálně snížilo.

Data o sepsích jsou již v pořadí třetím adresným balíkem informací, které stát pouští ven. První se týkala mrtvic, další léčby rakoviny prsu, slinivky a plic. Na rozdíl od nich jsou ale data o sepsích velmi přehledná. Autoři totiž podíl zabarvily jako na semaforu.

Pokud má nemocnice standardizovaný podíl sepsí sytě červený, znamená to, že značně překračuje doporučenou míru a měla by s tím něco dělat. Zelená je naopak pomyslnou pochvalou a vzkazem, jak má vypadat správná praxe, protože tyto nemocnice nemají po operacích sepse žádné nebo je počet takto léčených pacientů minimální. 

Díky barvám se lze velmi rychle dozvědět, že nad třemi procenty podílu je jen Nemocnice Ivančice, naopak vykázanou nulu má hned devět zdravotnických zařízení. Mimo jiné podolská porodnice nebo Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou, kde pečovali i o zraněnou tenistku Petru Kvitovou.

Reakce nemocnic

Pět nemocnic, který mají ukazatel standardizovaného podílu sepsí nad dvěma procenty, jsme oslovili a ptali se jich, proč je podíl těchto komplikací u nich tak vysoký.

Podle Vladimíra Červinky, primáře chirurgického oddělení Městské nemocnice Čáslav, statistika necharakterizuje kvalitu péče. Vyšší podíl pooperačních sepsí může být dán přesnějším vykazováním nebo přesnější diagnostikou, uvádí lékař. A dodává, že do spektra pooperačních sepsí spadají záněty plic, močového traktu a cév, které chirurg nemůže ovlivnit.

Rozvoj sepse pak může mít souvislost s věkem, protože senioři jsou k ní náchylnější, i přímo se samotnou nemocí. Sepsi nastartuje například perforovaný žaludeční vřed se zánětem pobřišnice, sděluje lékař. Podotýká také, že ve spádové oblasti čáslavské nemocnice je poměrně mnoho seniorských a alzheimer center. Současně je tato oblast oblíbenou destinací pro seniory z metropole, kteří v důchodu dávají přednost klidnému prostředí. Senioři jsou přitom obecně kvůli slabší imunitě k otravě krve náchylnější.

Podobné argumenty má i Nemocnice Vyškov, jež loni v listopadu obhájila akreditaci stvrzující kvalitu a bezpečnost péče. Samotný ukazatel pooperačních sepsí může být ovlivněn řadou faktorů, zejména skladbou operovaných pacientů a zastoupením výkonů spojených s vyšším rizikem infekčních komplikací a podobně, podotýká mluvčí Šárka Urbánková.

To ale neznamená, že s daty nepracuje. Každý podnět týkající se kvality a bezpečnosti péče vnímáme velmi vážně a zveřejněná data budeme podrobně analyzovat v širším odborném kontextu, podotýká mluvčí. Vyškovská nemocnice chce posoudit, zda má na zvýšeném počtu sepsí vliv struktura pacientů, její způsob vykazování léčby zdravotním pojišťovnám nebo něco jiného. Pokud analýza ukáže prostor pro úpravu některých postupů, budou přijata odpovídající opatření v souladu s aktuálními odbornými doporučeními, doplňuje Šárka Urbánková.

Břeclavská nemocnice uvádí, že v minulosti měla vysokou míru otevřených, nikoliv laparoskopických operací u náhlých příhod břišních a otevřených resekcí tlustého střeva. Právě výkony na žaludku, duodenu nebo tlustém střevě se podle nemocnice na sepsích spolu s amputacemi a operacemi jícnu podílely nejčastěji. Je to i otázka dostatečné předoperační nutriční přípravy, podotýká mluvčí nemocnice Eliška Windová.

Doplňuje, že od loňska vede chirurgii nový primář, který zavedl ve velké míře miniinvazivní operace tlustého střeva. Nemocnice také nyní klade důraz na co nejlepší načasování operace a přípravu pacienta tak, aby se zvýšila jistota, že hojení a výsledek operace dopadnou co nejlépe. Statistiky za rok 2025 ještě nejsou k dispozici, očekáváme ale výrazné zlepšení, podotýká mluvčí.

Nemocnice v Ivančicích a Sokolově zatím redakci vyjádření nezaslaly.

Nemocnice oslovovala i KZP a ministerstvo zdravotnictví, výsledky měla zdravotnická zařízení k dispozici delší dobu před tím, než ministerstvo svolalo tiskovou konferenci pro novináře. Reakci nemocnic KZP vyhodnotila a zveřejnila spolu s daty. Souhrn toho, na co poukázaly nemocnice, i toho, proč i přes to data o sepsích KZP vydala, najdete zde.

Podle čeho vybírat

Pokud pacient, kterého čeká plánovaná operace, chce minimalizovat riziko sepse, možnosti k tomu má, jsou ale omezené. 

Může si vybrat nemocnici, kde se nechá operovat, s pomocí zveřejněných dat. Musí ale mít na mysli, že jde o data dva roky stará a situace se mezitím mohla změnit. Navíc sepse nejsou jediným ukazatelem kvality péče. Přihlížet je dobré i k tomu, kolik zákroků zdravotnické zařízení provede a s jakými výsledky. Jenže tato data nejsou až na výjimky volně dostupná, nadto adresně.

Dobré je zajímat se a ptát se, jak zdravotnické zařízení předchází infekcím. Mnoha pooperačním sepsím se dá zabránit. Důležité je dodržovat sadu preventivních opatření, říká epidemiolog Petr Smejkal, odborný garant České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny.

Co tedy naznačuje, že nemocnice dělá taková opatření, aby k otravě krve nedošlo?

• Personál si myje a desinfikuje ruce, používá jednorázové rukavice,
• podává včas správnou a správně dávkovanou antimikrobiální profylaxi, tedy léky, např. antibiotik, přecházejících infekci,
• dezinfikuje bezprostřední okolí operačního stolu chlorhexidinem,
• neholí pacienta žiletkou, nýbrž jen holícími strojky,
• u plánovaných operací dbá na výživu pacienta, je-li diabetik, pak i kompenzaci glykémie,
• provádí testy např. na přítomnost zlatého stafylokoka. Jsou-li pozitivní, odstraní jej z nosu (tzv. dekolonizace), případně provede celotělovou dekolonizace kůže,
• chirurgické pracoviště má dobře nastavenou komunikaci s pacientovým praktickým lékařem a s pacientem samotným,
• provádí pravidelné převazy ran, ránu zdravotníci udržují v čistotě a suchu, používají sterilní materiál a pomůcky,
• dodržují taková pravidla, aby nedocházelo k narušení antiseptického prostředí na operačním sále.

Co je pooperační sepse

Patří mezi nejzávažnější komplikace nemocniční péče. Jedná se o stav, kdy infekce (vyvolaná často některou z bakterií) vede k prudké a nepřiměřené reakci imunity. Ta může vyústit do tzv. septického šoku a následného selhávání jednoho či více orgánů, které pacienta ohrožuje na životě.

Léčba sepse vyžaduje prodloužení hospitalizace a někdy i opakované operace. Představuje tedy další zátěž pro zdraví pacienta a léčbu finančně prodražuje.

Nemocniční prostředí patří z hlediska infekcí k rizikovému, protože je zázemím pro tzv. nosokomiální infekce způsobené mimo jiné odolnými bakteriemi, jež se přizpůsobily i často dezinfikovanému prostředí a dokáží v něm přežít. Riziko těchto infekcí zvyšují zákroky, při kterých je narušena kůže či sliznice, napojení na plicní ventilaci nebo různě zavedené vstupy do žil skrze katetry, drény, kanyly či sondy.