Hlavní navigace

Jak vznikl stetoskop

Redakce

Stetoskop, či lépe fonendoskop, je symbolem lékaře. Začalo to papírovou ruličkou, dnes může lékař díky němu poslouchat tlukot srdce ve vesmíru. Jak tato pomůcka vznikla a k čemu přesně slouží?

Doba čtení: 4 minuty

Moderní fonendoskop slaví padesát let. Za půl století se v medicíně udály ohromné pokroky a nejinak je tomu u vývoje tohoto lékařského nástroje, i když na první pohled se nám může zdát, že se nijak nemění.

Za první „stetoskop“ lze považovat svinutou ruličku papíru

V oblasti medicíny hraje důležitou roli už dvě stě let a dodnes významně pomáhá při diagnostice pacientů. Stetoskop a jeho nástupce fonendoskop umožňuje naslouchat zvukům těla. A právě tyto zvuky těla, jeho oběhové, dýchací i trávicí soustavy, poskytnou lékaři první indicie, s jakou nemocí pacient bojuje a jak mu může pomoci.

První stetoskop z roku 1816 byl prý z papíru. Vymyslel ho francouzský fyzik a lékař René Laënnec, když použil dlouhý svinutý papír k přenosu zvuku z hrudníku pacienta do svého ucha. Historky o tom, jak Laënnec dospěl k tomuto revolučnímu vynálezu, se sice liší, ale jedno je jisté. Akustické vlastnosti trubice, kterou Laënnec vytvořil, výrazně zlepšily jeho schopnost slyšet zvuky doprovázené činností srdce a plic.

Jednoduchou pomůcku, která časem postupně získala podobu zužující se trubice, kterou lékař přikládá ke svému uchu, s rozšířeným zvoncovým koncem, který se přikládá na tělo pacienta, popsal doktor Laënnec ve svém díle z roku 1819. Stetoskop byl tehdy velkým přínosem pro diagnostiku v medicíně.

O zhruba čtvrtstoletí později George P. Camman z New Yorku vyvinul první fonendoskop se zvukovodem do každého ucha. Tento design se jen s pár změnami používal více než dalších sto let.

Stetoskop jako takový je dnes užíván zejména v porodnictví k poslechu srdečních ozev plodu. Jeho modernější variantou je právě fonendoskop, nicméně oba výrazy se běžně používají pro atribut lékaře v jeho dnešní podobě.

Stetoskop/fonendoskop

  • Lékařský nástroj k poslechu tělesných zvuků a vyšetření pacienta.
  • Zvyšuje intenzitu zvuku, který lékař slyší. Jeho použití umožňuje lepší rozlišení zvuků těla.
  • Používá se nejčastěji k vyšetření srdce (šelesty, tlukot srdce), plic (dýchání), při sledovaní střevních pohybů a velice často spolu s tonometrem k měření krevního tlaku.
  • K tělu pacienta se přikládá rozšířený zvoncovitý konec s pružnou membránou, která přebírá kmity, které pak putují uzavřeným prostorem (pryžovými nebo plastovými hadičkami) do sluchátek k oběma uším lékaře.
  • Umožňuje tak lékaři lépe slyšet ozvěny orgánů v těle pacienta a zároveň blokovat ruch z okolí.

Moderní fonendoskop zůstává základním diagnostickým prostředkem

Začátkem šedesátých let minulého století se do vývoje fonendoskopu zapojil další muž – David Littmann, profesor na Harvard Medical School, celosvětově uznávaný kardiolog a autorita v elektrokardiografii. Patentoval nový revoluční fonendoskop s výrazně zlepšeným akustickým výkonem. Pomohl tak proměnit jednoduché zařízení na výkonný diagnostický přístroj. Kvůli dalšímu rozvoji se v roce 1967 spojil s technologickou společností 3M, která se od té doby stala známým výrobcem fonendoskopů pod značkou Littmann. Neustále je vyvíjí a inovuje, díky čemuž se už padesát let řadí mezi světovou medicínskou špičku.

Fonendoskopy jsou základním diagnostickým prostředkem pro vyšetření v mnohých medicínských oborech – v praktickém lékařství, kardiologii, pneumologii, dokonce i při sledování pohybu střev či kloubů.

Nejčastěji se však s fonendoskopem setkáváme u praktických lékařů pro dospělé a v pediatrii. Malé děti se často bojí vyšetření u lékaře, a proto pediatři rádi využívají fonendoskop na rozveselení malého pacienta. Pomohou jim k tomu i barevné ochrany zvukovodů, které si mohou vybrat z celé škály barev.

Slyší tlukot srdce ve vesmíru

Dnešní fonendoskopy už nejsou jen obyčejné hrudní snímače se zvukovody. Jejich funkce se mění společně s technologickým pokrokem. Nastavitelná membrána na hrudním snímači umožňuje lékaři spolehlivě přenášet zvuk od nízkých po vysoké frekvence pouze silou přítlaku na snímač. Tvar a materiál hrudních snímačů navíc snižuje poslechové ztráty na minimum a eliminuje dosah okolních zvuků. Ke snížení poslechových ztrát pomáhají také měkké těsnící ušní olivky s vynikajícím akustickým výkonem. Hrudní snímače jsou různých velikostí, které si může lékař, zdravotní sestra, či dokonce veterinář vybrat přesně podle typu pacienta a tělesného orgánu, který vyšetřuje.

Elektronické fonendoskopy Littmann našly dokonce využití ve vesmíru. Jejich vysoká citlivost v kombinaci se speciálním telemedicínským softwarem a technologií Bluetooth umožnila lékařům na dálku poslouchat tlukot srdce kosmonautů v mezinárodní vesmírné stanici: „Japonská agentura pro výzkum vesmíru JAXA použila systém 3M™ Littmann® Scope-to-Scope Tele-Auscultation System (vyšetření poslechem na dálku) při telemedicínských experimentech s astronautem na mezinárodní vesmírné stanici. Na pozemské stanici poslouchal lékař tlukot astronautova srdce, který zněl zcela stejně, jako kdyby ho osobně vyšetřoval,“ udává výrobce.

Zdroj: TZ 3M.cz, Wikipedia, Velký lékařský slovník