Z očí štěrbiny a obličej jinak štíhlé ženy oteklý do rozměrů, který zcela pozměňují jeho rysy. Občas někdo, zejména nějaká celebrita, dokáže veřejnost šokovat svým vzhledem. Pravda, dotyčná osoba je sice bez vrásek a povislé kůže, ale za cenu toho, že se přestává podobat sama sobě.
Co se dozvíte v článku
Bobtná, místo aby se vstřebala
Za tzv. overfilled syndrom, neboli syndrom přeplněných tváří, může i fakt, že kyselinu hyaluronovou, která se pro výplně používá nejčastěji, tělo neodbourává tak, jak si dosud lékaři mysleli a jak stále některé kliniky estetické medicíny propagují.
Některé výplně z kyseliny hyaluronové se nejen neodbourávají, ale naopak nabývají na svém objemu,
upozorňuje Monika Kavková, členka výboru Společnosti estetické s laserové medicíny a rovněž majitelka a vedoucí lékařka jedné z klinik, kde estetické zákroky poskytují.
To, jak se kyselina hyaluronová ve výplních chová, začali lékaři (např. Australan Mobin Master) intenzivněji zkoumat v roce 2010, kdy došlo k prvnímu vyšetření obličeje magnetickou rezonancí zaměřenému přímo na výplně.
Snímky ukázaly, že se polštářky tekutiny či gelu časem nevstřebaly – zveřejněné byly třeba snímky ženy, na kterých jsou výplně viditelné po 12 letech od aplikace. Ale nejen to. Ženy, kterým lékaři aplikovali 12 mililitrů této látky, jí měly po pěti letech bez jakéhokoliv dalšího ošetření v místě aplikace 28 mililitrů. Jednou z těch, které na toto veřejně poukázaly a mají s obtížnou vstřebatelností zkušenosti, je např. britská novinářka Alice Hart-Davis (více o jejích MR snímcích čtěte zde).
Proč se některé výplně nevstřebávají, není jasné. Doteď nevíme, jak funguje mechanismus, který rozhoduje, zda kyselinu hyaluronovou organismus odbourá, či nikoliv,
upozorňuje lékařka. Zatím se neví ani to, zda taková výplň zůstane třeba v obličeji po celý život nebo i ji třeba za desítky let tělo odstraní.
Naopak lékaři už vědí, že k přetrvávání a změně objemu mají tendenci hlavně hutné výplně s konzistencí gelu. Roli hraje také místo a hloubka, kam je aplikují. Výplně přetrvávají zejména v mimických částech obličeje a oblastech kolem očí, rtů, přímo ve rtech nebo nad horním rtem. Jde o anatomicky velmi jemné oblasti s tenkou kůží, jemnými svaly s minimální podkožní tukovou vrstvou,
vysvětluje Monika Kavková.
A proč vlastně kyseliny hyaluronové přibývá? Váže na sebe vodu a tím zvětšuje objem,
dodává lékařka. Právě tato schopnost, spojovaná s hydratací, z ní činí tolik oblíbenou látku v kosmetice i estetické medicíně.
Následkem toho může být blokování odtoku lymfy, což vede k hromadění tekutiny v tkáních. I to napomáhá overfilled syndromu. Podporuje jej i fakt, že výplně lékaři jedné ženě aplikují opakovaně, jenže pokud se ty původní nevstřebaly, vrství jednu na druhou, až je v obličeji tekutiny či gelu prostě příliš.
Lékaři mění způsob použití
Lékaři od klientek už léta slyší, že výplně aplikované před lety, stále v obličeji cítí. Jak preventovat vrstvení a následný overfilled syndrom, ale anatomicky popisují teprve posledních zhruba sedm let. Nový je také zájem o hlubší poznávání biomechaniky tkání, tedy toho, jak se chovají tkáně s výplněmi.
Poznatky mění práci některých lékařů. Zaměřují se na aplikaci do nepohyblivých vrstev obličeje, což je vnější část obličeje nad a pod čelistními klouby.
Potvrzuje se také, že není dobré aplikovat velké objemy výplní, třeba do rtů. Nebo výplně na sebe při jejich opakované aplikaci vrstvit. Tomu se dá předcházet rozpuštěním těch původních enzymem hylázou. Ne vždy je to podle Moniky Kavkové mezi aplikacemi třeba. Jednou za čas, pokud lékař vidí započínající otok, je to ale žádoucí. Rozpuštění výplně stojí zhruba od 2 000 Kč.
Místo, kam lékař výplň aplikuje, si klient nemůže určit sám. Prevence proto spočívá v pečlivém výběru, kdo výplně podává a kde. Nejlepší prevencí je vybrat si správného lékaře, protože ten ví, co má dělat,
podotýká Monika Kavková.
Základem je ověřit si v databázi České lékařské komory, zda ten, kdo výplň aplikuje, je lékař. Dobré je zajímat se o jeho další vzdělání, protože jen samotná atestace nestačí a atestace z estetické medicíny neexistuje. Musí si proto doplňovat znalosti o materiálech a strukturách obličeje na kurzech, stážích nebo konferencích. Soupis získaných kompetencí ovšem zatím není veřejně dohledatelný. Ověřit si je možné také to, zda klinika, kde lékař zákroky provádí, je zdravotnickým zařízením.
Ne všechny výplně zůstávají
Kyselinu hyaluronovou lékaři s novými poznatky z používání nevyřazují a vyřazovat ani nebudou. Je pro ně totiž nenahraditelnou, protože jde o jedinou výplň, u níž je známá látka k rozpuštění. Je fantastická, jen se musí aplikovat s rozmyslem a s precizní znalostí anatomie. Musíme vědět, v jaké vrstvě a jak správně ji máme aplikovat, aby, i když zůstane, nedělala problém,
podotýká Monika Kavková.
Zároveň vysvětluje, že neodbourání a růst objemu se netýká všech výplní. Do okolí očí a rtů se aplikují ty jemnější, hydratační a stimulační, které organismus zvládne odbourat. Ty nemají konzistenci gelu, ale jsou tekuté. Automaticky proto neplatí, že ve větším riziku jsou ženy, které s výplněmi začínají třeba už po dvacátých narozeninách a za život podstoupí více aplikací.
Kyselinu hyaluronovou estetická medicína používá zhruba dvacet let. To, že některé informace o ní se objevují až nyní, je podle Moniky Kavkové přirozený vývoj. Co dělá ošetření, vidíme klinicky až s odstupem času,
podotýká. I proto nejsou znalosti o chování výplňových materiálů uzavřenou kapitolou a další poznatky nejen o kyselině hyaluronové budou zcela jistě přibývat.