Sbírání hub je kvůli suchu letos oříškem i pro zkušeného mykologa. Je to katastrofa. Nemají-li vláhu stromy, nemají ji ani houby,
říká odborník Jaroslav Klán. Dodává, že sucho se nepropisuje jen do prázdných košíků, ale houby nemají ani ti, kteří je prodávají čerstvé či sušené. Dobrá zpráva ovšem je, že letos bude méně otrav, protože ve větším množství nerostou ani houby jedovaté.
Jak velká rána je letošní sucho pro houby, a tedy i pro houbaře?
Je to přímo katastrofa. Na hřebenech hor houby nenajdete, protože voda z nich stekla a je to tam vyfoukané. Že by si třeba někdo myslel, že půjde na houby do Českého krasu, tak to vůbec. Stejně tak na jižní Moravě, kde to taky nemá cenu. I na Šumavě je to letos zatím divné. Bez vody ve studnách zůstaly i některé vesnice v nadmořské výšce 600 nebo 700 metrů. Vozí jim ji cisterny. Mám tam jednu houbařku, od které si kupuji sušené houby, a i ona nad současným stavem pláče. Takže když vám někdo na internetu ukáže plný košík hřibů, nevěřte tomu. To je podvod vytvořený umělou inteligencí, aby někdo získal kliky nebo lajky a vydělal, protože my jsme na houby dost natěšení. Podvádí se všude a u houbařů dvakrát tolik.
RNDr. et Mgr. Jaroslav Klán, CSc.
Mykolog a toxikolog. Je klinickým bioanalytikem a vedoucím Laboratoře toxinů hub a rostlin Ústavu klinické a soudní toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je také soudním znalcem v oboru stavebnictví (dřevokazné houby v budovách) a zdravotnictví (otrava houbami a rostlinami).
Pomůžou bouřky z minulého týdne?
No, není to ono. Laik si myslí, že hodinu zaprší a zítra půjde na houby. Tak to ale nefunguje. Houbě na růst nestačí hodinový přívalový déšť, který způsobuje potíže. Aby se rozrostlo podhoubí a vytvořily plodnice, je třeba minimálně tři dny soustavného nebo alespoň opakovaného deště, aby se voda dostala do spodních vrstev půdy a šla ke kořenovému systému stromů, protože 80 procent hub žije v soužití se stromy. Nemají-li vláhu stromy, nemají ji ani houby.
Po prázdninách možná začne pršet, ale zase už nebude takové teplo a začnou chladná rána. To houbám vyhovuje?
Houba nepotřebuje vysoké teploty, ty jí škodí, protože je při nich velký odpar a ona nestačí vytvořit velkou plodnici. Takže 12 nebo 15 stupňů teploty je pro ni ideální. Stejně jako sychravá rána a podzimní mlhy.
Každá plodnice obsahuje přibližně 90 procent vody. Pokud z lesa nesete deset kilo hub, fakticky máte jen jeden kilogram, protože když je uvaříte, voda z nich odejde. Ale ta voda se musí někde vzít. A když není, plodnice je malinká a stane se, že už v lese nacházíte sušené houby, takové mumie.
Lze je jíst?
To určitě ne.
Existuje letos ještě nějaká šance na houbařskou sezónu?
Ano, ale začne pozdě a bude i krátká. Září ji může zachránit, protože už nebudou ta největší vedra, a trvat bude do konce října. Jen to nebude už ta dovolenková houbařská sezóna, kdy můžeme po lese chodit celý den, teď prostě půjdeme jen na dvě, tři hodiny. Nebudeme plnit velké koše, ale porostou.
Jenže říjen ale není typický měsíc pro masovější houbaření a sběr hřibů…
Ano, ale je to měsíc, kdy roste hodně holubinek, takže když se lidé naučí pět nejchutnějších druhů – nazelenalou, mandlovou, namodralou, jahodovou, kolčaví – budou sbírat houby stejně kvalitní jako hříbky. Navíc mají pevnější konce, takže mnoha lidem chutnají více.
Dají se najít nějaké houby i teď, v závěru suchých prázdnin?
Bydlím částečně v Krkonoších a tam jsme ještě před dvěma týdny nacházelo moře lupenatých hub a nějaké smrkové hříbky. Hodně bylo také muchomůrek růžovek neboli masáků a ty je možné dost najít i teď. Ale jde o podhůří.
Šance houby najít, je třeba na hrázích nebo okrajích jihočeských rybníků, protože dřeviny kolem nich jsou zásobené spodní vodou. Kolem potoků a v těch částech lesa, třeba údolních, kde se ještě drží voda. Tam, kde trošku déle pršelo. A ještě je dobré dívat se po pařezech, protože ty udrží vlhkost hodně dlouho. Najít na nich jdou třeba šafránky nebo některé třepenitky… Z 90 procent jde o houby jedlé, ale hřiby na nich nerostou. Na ně je třeba počkat ještě tak 14 dnů.
Chodíte na houby?
Na pařezech roste i hlíva ústřičná, její hlavní sezóna je až na podzim. Poroste?
Na hlívu bude možné vyrazit zhruba za měsíc. Určitě na to čtenáře upozorněte, protože přírodní hlívy jsou desetkrát lepší než ty v doplňcích stravy.
Jak to bude s houbařením v dalších letech? Klimatologové varují před dalšími extrémy počasí i suchem. Máte také nějaké podobné mykologické předpovědi?
Radši ne, protože houby nejsou jako kytky, které vyrostou každý rok stejně, na stejném místě, kvetou přibližně ve stejný čas… I když máte svoje houbařské lokality, stane se vám, že tam nic nenajdete. Ono tam to mycelium je, a třeba i na desítkách metrů čtverečních, ale plodnici udělá jen za určitých podmínek – nesmí být velké vedro a musí být zapršeno.
Pozorujete na houbách nějaký dopad klimatických změn?
Už teď vidíme, jak k nám migrují teplomilné houby. V Chorvatsku, jihu Rumunska, Bulharsku, Albánii a dalších středomořských státech jsou jiné druhy a u nás se už některé z nich, na které tu ještě před pár lety byla zima, objevují. Je to dáno tím, že výtrusy na rozdíl od semen nebo pylu mohou s pomocí větru cestovat i tisíce kilometrů, a tak se u nás začíná pozvolna měnit spektrum hub.
Které houby mezi ně patří?
Jsou to například některé hřibovité houby, které modrají. Teplo přeje i hřibu satanovi, jenž roste ve větší míře, než tomu bylo v minulosti. Ale ten kromě tepla potřebuje i vápenec. Roste třeba hodně na Nymbursku, což vím i podle počtu otrav.
Bude i otrav letos méně, když o prázdninách toho moc nerostlo a houbařská sezóna bude o dost kratší?
Ano, protože i tady funguje přímá úměra. Čím méně hub, tím méně otrav. To máte jako s auty. Když jich jezdí hodně, je hodně bouraček. Když je dálnice poloprázdná, tak může být taky, ale ta šance je nižší.
Podívejte se, jak Jaroslav Klán hodnotil úrodu hub loni v červenci:
ČLÁNKY DO MAILU