Jak dlouho užívat antibiotika

Někdo z nás je odmítá, jiný vyžaduje kvůli urychlení průběhu nemoci. Co všechno by měl lékař vědět, než vám předepíše antibiotika? Jak dlouho se berou a musíte během užívání ležet v posteli?

Antibiotika jsou léky, určené primárně k řešení bakteriální infekce. Rozhodnout, zda se jedná právě o ni, by měl lékař, který k tomu má vzdělání, úsudek i metody.

„Napište mi antibiotika“

Česká republika patří k zemím, kde se antibiotika předepisují například v případě dětí uvážlivě, s dospělou populací jsme na tom o něco hůř. Podle praktického lékaře Michala Lazáka tyhle léky třetina nemocných vyžaduje, dvě třetiny je spíše odmítají.

Každopádně by měl být názor lékaře a výsledky jeho vyšetření hlavním kritériem rozhodování. A antibiotika se nepředepisují „od oka“, jak se mnozí pacienti domnívají. „Indikace preskripce jednotlivých antibiotik jsou jasně dané dle SPC (souhrn údajů o léčivém přípravku, povinný soubor informací, které musí výrobce, resp. distributor, poskytovat spolu s léčivem, pozn. red.) a vychází vždy z komplexního obrazu podrobné anamnézy, klinických příznaků, komplexního vyšetření a cílených vyšetření dle lokalizace infekce,“ vysvětluje praktická lékařka Janka Tóthová.

Michal Lazák na otázku, co všechno by mělo předcházet vypsání receptu, rozhodně dodává: „V první řadě je to lékařova úvaha.“

Pacient „pod mikroskop“

Co všechno předchází vašemu odchodu do lékárny pro antibiotika? Především důkladný rozhovor o dosavadním průběhu nemoci. „Dále to jsou doplňková vyšetření dle rozhodnutí lékaře,“ vysvětluje Janka Tóthová. „CRP, streptest, výtěr z krku, laboratorní vyšetření – odběr krve se stanovením zánětlivých parametrů.“

Lékař může provést i kontrolu moči nebo močovou kultivaci, kultivaci z rekta či například rentgen plic. Už všechny tyhle důvody naznačují, že bychom jako pacienti měli co nejméně navštěvovat pohotovost. Tu často využíváme spíš proto, že to lze udělat v méně frekventovanou dobu, kdy se nečekají fronty, ale přece jen je to vyšetření „narychlo“. Váš lékař vás zná nejlépe, měl by být prvním místem, kam s nemocí vyrazíte.

CRP není všemocné

Tolik diskutované vyšetření CRP, které už se do povědomí pacientů dostalo, nemusí dát jasnou odpověď. Ačkoliv existuje už i jeho domácí, volně prodejná varianta použití, raději vždy navštěvujte lékaře (což ostatně vzhledem k faktu, že antibiotika bez receptu stejně nikde nedostanete, i musíte).

Vyšetření CRP se provádí z kapky krve z prstu a jeho výsledkem je číslo, které jednoduše řečeno určuje „míru zánětu“. Existuje ale poměrně široké rozpětí hodnot, při kterých se antibiotika mohou a nemusí předepsat. Mnohdy se dá třeba pár dní počkat, než se léky nasadí. A trpělivost vás může od jejich užívání uchránit.

Jak dlouho je užívat

„Obvyklá doba užívání antibiotik je většinou sedm až deset dní, ale závisí vždy od typu preparátu,“ uvádí Janka Tóthová. „U některých funguje jejich působení ještě týden po dobrání, v některých případech je nutná prolongovaná léčba v délce jednadvacet až osmadvacet dnů. Je to ale speciální problematika vyžadující lékařské vzdělání.“

Postoj „už je mi dobře, zbytek léků nemusím dobírat“ by se mohl krutě nevyplatit. Většina antibiotik pro domácí léčbu mikroby totiž přímo nezabíjí, ale zastavuje jejich růst. Když se léky vysadí příliš brzy, mikrobi se „vzpamatují“ a začnou růst znovu.

Doma v posteli, nebo v práci?

Málokdo ze zaměstnaných si „může dovolit“ zůstat doma týden nebo dva s napohled banální infekcí. Jakmile nás přejde horečka, obvykle se okamžitě vracíme do práce a „dobíráme“ ještě několik dní. Před tímhle přístupem ale lékaři varují:

„Pakliže lékař nasadí antibiotika, má k tomu důvod – je jím infekční onemocnění. Každá nemoc žádá své, mimo jiné i dodržování léčebného režimu. To ovšem někteří pacienti bohužel odmítají akceptovat,“ říká Michal Lazák.

Janka Tóthová pak znovu zdůrazňuje, že bychom vše měli konzultovat s praktickým lékařem: „Většinou je během užívání antibiotik zcela nevhodné chodit do práce, zvláště s ohledem na okolí, kdy užívající působí jako zdroj infekce,“ objasňuje lékařka. „A to platí, i když pacient nevykonává nějakou fyzicky náročnou práci. Nelze však jednoznačně prohlásit, že ten, kdo léky užívá, musí ležet doma. Proto je důležité posouzení lékaře.“

TIP: Kašlete do ruky? „Je to zločin.“

Rekonvalescence podle typu nemoci

Šetřete své tělo i po dobrání antibiotik, především v nadcházející zimě se infekce rády vracejí. Nemusí to ale nutně znamenat, že nepůjdete měsíc ani na procházku: „Nejde o antibiotika, ale o konkrétní nemoc – jistě bude rozdíl v rekonvalescenci po nekomplikovaném zánětu močových cest a kupříkladu po zápalu plic,“ vysvětluje Michal Lazák.

Dostatek odpočinku a spánku by měl ale platit každopádně, ty si ordinujte co nejvíce.

„Důležitý je i kvalitní pitný režim a probiotika,“ uzavírá Janka Tóthová. „Vhodné jsou i vitamíny – buď ve formě vstřebatelných preparátů, nebo ovocně-zeleninových koncentrátů.“

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách

Odborná spolupráce:

MUDr. Janka Tóthová

Praktická lékařka, Ordinace Fénix, www.tothova.cz

MUDr. Michal Lazák

Praktický lékař, Praha