Hubnutí v menopauze funguje jinak. Nejlépe může zabrat přerušovaný půst

Zná to mnoho žen kolem padesátky. Měkčí a vystupující břicho. mizející pas, kolem kterého se víc než dříve ukládá tuk. Povolené svaly na pažích, někdy provázené otoky kolem zápěstí. Bývá to pro ženy hodně frustrující, citoval web Health Insider gynekoložku Evu Bloom, podle níž její klientky mnohdy zaskočí, že se jejich postava mění, i když žijí vcelku zdravě a aktivně. Tuk ukládající se na jiných místech je jedna věc, tím druhým pak vzestup hmotnosti. Gynekoložka vyčíslila, že se s ním v období menopauzy potýká přes 40 procent žen. 

Logickou reakcí je snaha změnit to a zhubnout. Část žen proto začne pomocí nějaké aplikace počítat kalorie a hlídají si příjem jídla, jiné nasadí drastické diety, další více chodí nebo plavou. To jsou strategie dobré pro hubnutí v mnoha životních etapách, ale v menopauze často vůbec nikam nevedou. 

Přečtěte si také:

Berberin na hubnutí by se neměl užívat déle než měsíc v kuse

Pokud však jde o hubnutí v menopauze, tyto snahy obvykle nikam nevedou. A nikoli proto, že by se ženy dostatečně nesnažily. Ale mnohem více než dříve jim vše zřejmě komplikuje hormon kortizol, jehož produkce se s věkem zvyšuje, jak potvrdila například tato studie. Proto je podle některých odborníků pro úspěch hubnutí u žen po padesátce snažit se snížit hladinu kortizolu. Navíc se to musí dělat správně, jinak bude navzdory úsilí jeho hladina dále stoupat.

Kortizol patří mezi hormony, vytváří se v kůře nadledvin a jeho produkce stoupá například tehdy, když je člověk ve stresu nebo trpí nedostatkem spánku. A zvyšuje se také s přibývajícími lety. Jeho hlavním úkolem je, zjednodušeně řečeno, uvolnit energii uloženou v těle v případě nějaké hrozby – zvyšuje například hladinu cukru v krvi coby zdroje pro svaly a mozek. 

To je jistě skvělý adaptační mechanismus pro případ skutečného nebezpečí, ale každodenní stres vede ke stejné reakci. Cukr, který tělo uvolní, ale nevyužije, se nakonec uloží v podobě tukových zásob. Děje se tak i kvůli nepravidelným stravovacím návykům, i ty mohou vést ke zvýšené tvorbě kortizolu, vyplavení cukru a uložení nevyužité energie v podobě tukových zásob. 

Tělo má samozřejmě mechanismus, kterým dokáže reagovat na zvýšenou hladinu cukru – uvolňuje kvůli tomu inzulín. Jenže pokud se to děje příliš často nebo prakticky neustále, tělo ztrácí schopnost reagovat na cukr v krvi a novým normálem se tak stává neustálé průběžné ukládání tuku. 

Proto je tak důležité dostat kortizol pod kontrolu. 

Protože jinak nejen že začne stoupat váha, ale přibývá i zdravotních problémů, Pak se projeví skutečná zdravotní rizika – od cukrovky přes srdeční choroby až po pokles výkonnosti mozku. 

Ženy jsou na tom se stoupajícím věkem hůře než muži. Ti sice možná jí méně zdravě a spíše se přejídají, ale na druhou stranu mají méně kortizolu. Ženy ho mají více, a proto spíše přibírají, pokud jsou ve stresu, nepravidelně jedí a málo spí.

A tady je dobré si vysvětlit, co se stane, když žena kolem padesátky například zkusí přísnou dietu s minimem kalorií. Tělo na to nejspíše zareaguje zvýšenou tvrobou kortizolu a nakonec i ukládáním tuků. Stejně může dopadnout i aplikování injekcí na hubnutí, které fungují na principu snížení chuti k jídlu.

Brambory a řepu pozná každý. S artyčokem, okrou nebo čekankou je to horší

Někdo se při vaření celý život drží jen těch pár druhů zeleniny, které ochutnal v dětství, jiný zkouší každou chvíli něco nového. Tak jako tak, můžete si vyzkoušet náš kvíz a ukázat, zda se vyznáte v méně běžných druzích zeleniny.

Spustit kvíz

Jak by tedy měly hubnout ženy v období menopauzy, pokud se chtějí podobným zacyklením vyhnout? Zdá se, že dobře fungují relativně dlouhé pauzy mezi jednolivými jidly. Dostatečně dlouhé na to, aby se snížila hladina kortizolu a pořád ještě dost krátké, abyste se necítili nepohodlně a zbytečně necítili hlad. Jinými slovy: přerušovaný půst. 

Vědci z renomované londýnské King's College London nedávno efekt této metody zkoumali právě s ohledem na potřeby žen středního věku a zjistili, že průběžně snižuje hladinu kortizolu a to dokonce spolehlivěji, než se očekávalo. Přerušovaný půst lze většinou začlenit do běžného denního režimu a není potřeba jeho efekt posilovat třeba léky. Navíc, na rozdíl od nich, nemá vedlejší účinky. 

Jen je třeba počítat s tím, že může chvíli trvat, než se podaří vyladit ten správný časový rozvrh, který bude konkrétní ženě fungovat nejlépe. Tohle jsou běžně používané vzorce:

• přerušovaný půst 12/12 –  během 12 hodin můžete jíst a po uplynutí této doby je třeba se  dalších 12 hodin postit
• 14/10 – v rámci tohoto cyklu dodržujete půst 14 hodin a 10 hodin tvoří časové okno, kdy je možné konzumovat potraviny 
• 16/8 – nejpřísnější režim,  v tomto případě se smí jíst pouze 8 hodin a zbylých 16 hodin patří půstu