Gynekoložka Kamila Nouzová byla hostem podcastu 120 na 80 portálu Vitalia.cz. Hlavním tématem rozhovoru byla perimenopauza. Nebavily jsme se ale jen o známých příznacích, typu návaly nebo podrážděnost. Na přetřes přišlo i sexuální zdraví.
Jak se perimenopauza promítá do sexuálního života?
Začínají kontinuálně ubývat pohlavní hormony, kdy zejména estrogen připravuje i oblast zevního genitálu, kůži a sliznici na pohlavní styk. Zlepšuje prokrvení, respektive ovlivňuje prokrvení sliznice. Tím, že je ho čím dál méně, samozřejmě chátrá i oblast zevního genitálu jako kopulačního orgánu ženy. Estrogen sliznici chybí.
Kdy to žena zaznamená? Jak se to projeví?
Ženy, které žijí pohlavním životem, to mohou zaznamenat dříve než ženy, které v tomto období z nějakého důvodu pohlavním životem nežijí. Ty pak můžou mít překvapivě problém při výroční gynekologické prohlídce, kdy může celá ta procedura být výrazně bolestivější, než byla žena zvyklá. Gynekolog by měl mít dostatečně empatické komunikační schopnosti, aby jí tu situaci s počínající atrofií, tak se říká změně sliznice způsobené nedostatečným hormonálním zásobením, sdělil a navrhl jí možnosti, jak sliznici udržet nadále odolnou a dobře prokrvenou. Není to jenom kvůli pohlavnímu styku, je to i kvůli tomu, že vaginální sliznice je stejného embryonálního základu jako část močových cest a dostatečná estrogenizace pochvy sekundárně ovlivňuje i fungování svěračů močové trubice a močového měchýře.
Takže ve výsledku úbytek estrogenu ovlivní i močení?
Pokud u ženy dochází k atrofii v oblasti zevního genitálu, postupně se snižuje aktivita a schopnost kontrolovat moč a močový měchýř, takže dochází k problémům s únikem moči. A ještě se zvyšuje riziko infekcí močových cest. Existují statistiky, že u seniorek, které mají tuto atrofii a léta to neřeší, neužívají lokálně působící přípravky s estrogenem, má problém s močovými cestami až 80 % 80letých dam. A to jim velmi komplikuje život a soběstačnost. Na to se taky zakládá v období menopauzy.
Jak se tato vaginální suchost dá řešit?
Chybění estrogenu je možné doplňovat vaginálními lokálně působícími přípravky, ať už ve formě krému, gelu, čípku nebo mikrotabletek. Existují ženy, které nesnáší tento způsob dodávání estrogenu do těla, pro ty je připravena i možnost užívat přípravek, který působí na sliznici a přitom je ve formě perorální, tabletkové. Nejedná se o hormon, ale jde o určitý selektivně hormonálně působící přípravek, který ovlivňuje jenom sliznici v pochvě. Je poměrně nákladný, ale hodí se pro ženy, které z nějakého důvodu odmítají zaváděcí přípravky. Dokonce i ženy, které mají ať už genetické nebo i na základě anamnézy zvýšené riziko tvorby krevních sraženin, mohou tyto lokálně působící přípravky užívat, protože aplikační forma a dávka, která se užívá, nezvyšuje riziko tvorby krevních sraženin. Stejně se už mění striktní názor v onkologii na aplikaci lokálně působících estrogenních přípravků, zejména u žen s nádorovým onemocněním prsu. Existuje už jenom velmi malá skupina žen, která by měla tuto léčbu kontraindikovanou.
Co když žena estrogen a hormony odmítá?
Akceptuji, že spousta žen trpí určitou hormonofobií, nechtějí tyto přípravky používat z jakýchkoliv důvodů. Respektuji to. Pacientům nemáme léčbu vnucovat, máme jim ji informovaně nabídnout a vlídně tou léčbou provést. Takže ženám v tomto ohledu, já bych řekla neadherující k této estrogenní terapii, mohu nabídnout i některé další metody. Existují lokálně aplikovatelné přípravky na bázi hyaluronu anebo kyseliny mléčné, popřípadě kombinaci obojího, které určitým způsobem, podobně jako přípravky, které používáme na pleť, sliznici zvlhčují. I když terapeutická vlastnost hyaluronu není taková jako u estrogenu, protože nemění strukturu té sliznice. Hyaluron je čistě zvlhčující přípravek.
Ještě existují další metody?
Těmto ženám lze doporučit i kombinaci s některou z fyzikálních metod. Využívá se metoda radiofrekvence. Teď nově v Laserovém centru Anděl využíváme metodu laserového ošetření neablativním laserem, kdy laserový paprsek působí přímo na sliznici pochvy a zevního genitálu a velice šetrně prohřívá slizniční a podslizniční vrstvy a aktivuje fibroblasty, což jsou buňky, které vytvářejí kolagenní vlákna. Takže působí přímo na strukturu sliznice, vylepšují její vlastnosti a mohou být kombinovány, ať už s těmi přípravky obsahujícími ty nehormonální látky, i s přípravky obsahujícími estrogen.
Mají ženy zájem tohle vůbec řešit?
Záleží na nastavení a určitě i na komunikaci. Není to většinou otázka, respektive problém, se kterým by se pacientka svěřovala hned takzvaně mezi dveřmi. Často to vyplyne už z faktu, že při gynekologickém vyšetření, které někdy může být skutečně velmi nekomfortní, se pacientka podivuje, proč ji to nikdy nebolelo a teď ji to bolí. Ale pak to rozklíčujeme, že vlastně přichází až po dvou letech a ty dva roky už byla v menopauze a nic neužívala, nemá partnera… Tak se k tomu dobereme. A asi 30 % žen si na to stěžuje spontánně. Já se pacientek aktivně ptám a myslím, že i celá řada mých kolegyň. Nevím, jak to mají muži gynekologové, ale předpokládám, že všichni jedeme v té filozofii, že potřebujeme s pacientem navázat důvěryhodný dialog. A pak už je na pacientkách, jak dalece se nám svěří, otevřou a chtějí to řešit. Ale v drtivé většině případů to pacientky, které žijí pohlavním životem a mají partnera a působí jim styk v tomto období nekomfort, chtějí řešit.
Poslechněte si celý podcast o perimenopauze
Může žena v perimenopauze otěhotnět?
Samozřejmě může. Je to méně pravděpodobné, pokud už se začínají objevovat cykly bez ovulace, ale spoléhat na to, že je mi 42 a nemůžu otěhotnět, to bych asi nikomu nedoporučovala. Pokud tedy nemá už zdiagnostikovanou menopauzu.
Kdy by měla žena navštívit gynekologa, když pomineme pravidelné kontroly? Pokud na sobě cítím nějaké změny, je to důvod jít k doktorovi?
Záleží na charakteru změn. Pokud máme na mysli ty v gynekologické oblasti, tak je důvodem k návštěvě nějaký nekomfort nebo že se nově objeví problém s nezvyklým výtokem, který trvá delší dobu, nebo s krvácením, které jde absolutně mimo rytmus pravidelné menstruace a trvá to delší dobu, nebo nějaký nově vzniklý velmi nekomfortní pocit v podbřišku, který trvá delší dobu a není způsoben tím, že jsem byla na zabijačce nebo měla podobný dietní exces. Občas se objevují pacientky, které k nám mají až takovou důvěru, že přichází i s problémem pálení jazyka nebo svědění ušních lalůčků. Ale jak jsem si přečetla, i to může být jeden z raritních příznaků perimenopauzy nebo se může objevovat v menopauze.
Pozná se přicházející perimenopauza z krve?
Vzhledem k dynamice hormonálních změn není stěžejní a klíčové provádět hormonální odběr, jak většina pacientek vyžaduje. Velmi často umíme tuto otázku odpovědět na základě rytmu menstruačního krvácení. Takže vyzývám pacientky, aby si to v tomto období evidovaly v kombinaci s dalšími případnými symptomy, lékař pak může doplnit ultrazvukové vyšetření. Samozřejmě pokud žena v nižším věku přijde a není úplně jasné ani z ultrazvukového vyšetření, proč nekrvácí, je možné udělat terapeutický test. Pokud je v děloze sliznice o určité výši a vaječníky nevypadají jako vaječníky v menopauze, tak je možné podat bolus progesteronu a ve většině případů dojde ke krvácení. Ani tam tak není v podstatě zapotřebí hormonální profil provádět.
A kdy je tedy dělat?
Jsou určité specifické případy, kdy i gynekolog sáhne k hormonálnímu profilu, ale není to univerzální metoda, jak zjišťujeme perimenopauzu. Protože každá fáze cyklu má specifikum a specifické hodnoty jednotlivých hormonů. Dokonce i v poslední době často zmiňovaný hormon kortizol, který tedy není vaječníkový, ale z nadledvin, má cirkadiální rytmus, takže ani jedno stanovení hormonální hladiny neznamená, jestli ta pacientka ho má normální nebo nenormální. Je zapotřebí se na lidský organismus obecně dívat jako na dynamický proces nebo prostě nestacionární záležitost. A to někdy pacientkám dokážeme velmi špatně pacientům vysvětlit a pak vypadáme, že se o ně nechceme postarat a že jim nechceme toto vyšetření udělat. Ale skutečně mnohem cennější informace nám dá celostní pohled na něj, zasazení do určitého kontextu vztahového, pracovního, zdravotního. Ultrazvuk má taky velkou výpovědní hodnotu, jenom samotného stanovení hormonálních hladin bych se asi nedržela.
ČLÁNKY DO MAILU