V koši můžeme mít někdy více potravin než v lednici, každý z nás totiž vyhodí do odpadkového koše třicet pět kilogramů potravin ročně.
Máte pocit, že jde o vysoké číslo, na které vaše domácnost naštěstí nedosáhne, že tedy zkrátka plýtvá někdo za vás? Přepočítejte si to – jde vlastně o něco přes půl kilogramu potravin týdně, necelých sto gramů denně. Takže týdně stačí vyhodit dva prošlé jogurty, tři rohlíky, jednu scvrklou papriku a přesně zapadáte mezi plýtvače. A možná překvapivě dost plýtvá i generace Z, tedy mladí lidí narození mezi lety 1995 a 2010. (Již dříve jsme přitom psali o tom, že lidé do 26 let plýtvají jídlem nejvíce.)
Z prvního roku šetření tříletého projektu vědkyň z Mendelovy univerzity zaměřeného na redukci potravinového odpadu u generace Z totiž vyplynulo, že tito mladí lidé plýtvají potravinami více, když se osamostatní, než když bydlí s rodiči.
Jak výzkum probíhal
Na začátku projektu výzkumníci rozdali respondentům dotazníky, respektive deníky, do nichž si vybraní jedinci zapisovali, jaký potravinový odpad u nich během dne vzniká a jaké je jeho přesné množství. Dotazníky byly anonymní. Tyto zápisky tým vědců doplňuje o výsledky rozborů směsného komunálního odpadu, jehož svozy probíhaly na deseti vysokoškolských kolejích po celé České republice průběžně od podzimu roku 2023 do letošního jara.
Potravinový odpad
„Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad svážen a podrobněji analyzován, a právě díky tomu máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z PEF MENDELU.
„Velice podstatná pro realizaci deníkového šetření byla finanční a věcná podpora firem Albert, Kaufland, Alza a Nestlé. Díky nim jsme mohli respondenty štědře odměnit, což bylo nepostradatelné pro získání vyvážené cílové skupiny, a tím dodržení správné metodiky. Díky tomu se nám podařilo podchytit nejen nadšence, které tematika plýtvání potravinami zajímá, ale celé široké spektrum generace Z,“ doplnila Veronika Mokrejšová z FMV VŠE v Praze, jejíž vědecký tým měl deníkové šetření v gesci.
Video: Jak moc plýtváme jídlem
Provedené rozbory ukazují na vyšší míru plýtvání (43,4 g), než kterou zástupci generace Z uvedli v deníkových šetřeních (30,0 g ). „S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme nyní dále prověřovat,“ upřesnila Lucie Veselá.
V koši končí nejvíc ovoce a zelenina
Nejvíce se plýtvalo ovocem a zeleninou, na dalším místě se umístilo pečivo. Z šetření také vyplývá zvyšující se míra plýtvání potravinami u studentů, kteří žijí samostatně, oproti jejich vrstevníkům, kteří žijí s rodiči nebo v jiných typech domácností. „Plýtvání na osobu se rovněž zvyšuje s klesajícím počtem členů domácnosti,“ doplnila řešitelka projektu Veronika Antošová z PEF MENDELU.
Ani třídění odpadu nic moc
Pro výzkumníky bylo překvapením, že ve srovnání s domácnostmi mladí lidé žijící samostatně velmi málo třídí (plast, papír a sklo). Domácnosti v rámci směsného komunálního odpadu vyhodí přibližně 10,0 procent plastu a 6,8 procenta papíru, přičemž na studentských kolejích se jednalo o 17,1 procenta plastu a 12,1 procenta papíru, což je téměř jednou tolik.
Jak bude průzkum pokračovat dál
Již v září byla spuštěna komunikační kampaň „Nebuď Trash“ na sociálních sítích a budou realizovány edukativní přednášky zaměřené na plýtvání potravinami na vybraných univerzitách napříč celou Českou republikou. Měření množství odpadu na kolejích přitom budou probíhat i nadále a vědci budou sledovat, zda dojde u sledované generace Z k nějaké změně.
V posledním roce projektu budou intervence zastaveny a bude sledováno, zda kampaň měla dlouhodobější efekt, či nikoliv. Výsledky získané z projektu jsou klíčové pro budoucí výzkum a tvorbu strategií zaměřených na redukci potravinového odpadu u generace Z.
Výzkumný tříletý projekt byl zahájen v září v roce 2023. Spoluřešiteli projektu jsou Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Karlova v Praze, organizace GREEN Solution s.r.o. a INESAN s.r.o.
ČLÁNKY DO MAILU