Léto je přitom obdobím, kdy se ekzém zpravidla zklidní, pokud to člověk nepřehání s pobytem na přímém slunci. S nástupem prvních chladných dnů a zapnutím radiátorů se ale vše rychle vrátí do starých kolejí a znovu se objeví potíže s pokožkou. Může za to hlavně suchý vzduch v bytě způsobený intenzivním topením.
Co se dozvíte v článku
Největší sucho je v přetopených domácnostech
Kdo má doma vlastní kotel, topí, jak a kdy se mu chce. V bytových domech, kam proudí teplo z teplárny či od jiného dodavatele, to ale funguje jinak. Platí zde vyhláška č. 194/2007 Sb., podle které trvá topná sezóna od září do konce května. Do radiátorů musí teplo proudit, jakmile průměrná venkovní teplota spadne dva dny po sobě pod 13 °C.
Vyhláška zmiňuje i vlhkost, v příloze se pro obývací pokoj, ložnici nebo kuchyň uvádí 50 %. Je to ale jen informativní hodnota, na rozdíl od teploty není nijak závazná a nikdo ji zajišťovat nemusí. Reálná vlhkost navíc bývá úplně jiná.
Studený vzduch v sobě udrží jen málo vody, takže když do bytu v zimě proudí zvenku, už je sám o sobě dost suchý. Doma se ohřeje, ale voda v něm sama od sebe nepřibude. Teplý vzduch přitom dokáže pojmout více vody než studený, takže si ji bere, odkud může. Z rostlin, pověšeného mokrého prádla i naší kůže.
Německý Passivhaus Institut to dokládá i čísly. Když mrazivý vzduch s venkovní vlhkostí 90 % ohřejete na pokojových 20 °C, vlhkoměr ukáže necelých 18 %. Díky vaření, sprchování, praní a dýchání se vzduch v přetopeném bytě sice částečně obohacuje o novou vlhkost, ale pořád bývá podstatně sušší než ideál.
Ke zdrsnění kůže atopiků stačí tři hodiny
To, jakým způsobem kůže reaguje na suchý vzduch, zkoumali v devadesátých letech lékaři z kožní kliniky mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána. Výzkumu se účastnilo dvacet lidí – deset pacientů s atopickým ekzémem a deset zdravých dobrovolníků. Účastníci strávili tři hodiny v klimatické komoře, kde byla vlhkost snížena na 30 %. Následně jim sejmuli otisky z míst, na kterých nebyl viditelný ekzém.
Zatímco u atopiků se povrch kůže prokazatelně zdrsnil, u zdravých jedinců se nezměnilo nic. Atopici totiž mají přirozeně oslabenou kožní bariéru. Jejich pokožka se hůře vyrovnává se zátěží v podobě chladu, sucha i mechanických jevů. Hůř snáší třeba i obyčejné tření o svetr, takže stačí maličkosti, aby se do narušené kůže dostaly alergeny a rozjel se zánět.
Problémem jsou i kratší dny
Jak se počasí podepisuje na svědění, sledovali dermatologové z Technické univerzity v Mnichově a ze švýcarské kliniky Alexanderhausklinik v Davosu. Po dobu sedmi let porovnávali údaje meteorologů s tím, jak se mění síla svědění pokožky u 2106 pacientů s atopickým ekzémem. Nejsilnější svědění je trápilo ve dnech, kdy bylo chladno, sucho a slunce svítilo jen krátce. Takových dnů od října přibývá.
Dostatečný pobyt na denním světle je přitom pro atopiky prospěšný a kožní lékaři proto u některých pacientů indikují fototerapii, která využívá léčebné účinky ultrafialového záření. Na podzim ho rychle ubývá a kůže tak přichází o přirozený zdroj úlevy zrovna ve chvíli, kdy ji začne vysušovat topení v interiéru.
Kůže jako vyschlé koryto
Topná sezóna není náročná jen pro atopiky. U některých starších osob se v zimě objevuje tzv. asteatotický ekzém, známý také jako eczema craquelé. Je to vlastně taková „vyschnutá“ forma ekzému. Objevuje se nejčastěji na bércích, případně pažích či trupu. Suchá kůže zde vytváří rozpraskané jemné sítě. V pokročilé fázi připomíná vyschlé říční koryto nebo popraskaný porcelán.
Trápí vás ekzém?
Nejpostiženější skupinou bývají lidé starší 60 let, častěji muži než ženy. Hlavním viníkem je v tomto případě ztráta tuků z pokožky. Ty totiž zajišťují, že se v ní zadržuje přirozená vlhkost. A když jich s rostoucím věkem ubývá, pokožka vysychá. V zimě se k tomu přidá chlad, suchý vzduch a časté mytí, což je pak časovaná bomba. Kůže rozpraská a rozvine se v ní zánět.
Nevyplácí se proto vysedávat s nohama těsně u radiátoru nebo u krbu ani trávit desítky minut v horké koupeli. Pokud se zarudlé praskliny nehojí ani po promazávání, je čas na kožního lékaře. Na zanícenou kůži je někdy nutné předepsat topické kortikosteroidy nebo inhibitory kalcineurinu.
Horkou vodu ne, emoliencia ano
Atopické pokožce prospívá správná péče v koupelně. „Horká voda zhoršuje suchost i svědění kůže a narušuje její ochrannou bariéru,“ upozorňuje dermatoložka MUDr. Milena Česák, Ph.D., ze specializované kliniky ISCARE. Zvláčňující krémy, odborně emoliencia, doporučuje nanášet několikrát denně, nejlépe hned po sprše, dokud je kůže ještě lehce vlhká. Místo klasického mýdla radí sáhnout po mycím oleji nebo syndetu.
Dále se doporučuje zaměřit na vzduch v bytě. Pořiďte si vlhkoměr, který toho prozradí víc než subjektivní pocit. Pokud máte doma hodně sucho, pomůže zvlhčovač, sušení prádla v místnosti a krátké intenzivní větrání dokořán místo okna, které je celý den na ventilaci. Na druhou stranu by se to s vlhkostí nemělo přehánět, protože se v ní daří plísním.
Když svědění budí ze spánku a kůže mokvá nebo silně zčervená, domácí péče už nestačí. Návštěvu dermatologa pak nemá smysl odkládat. Čím dřív se zahájí léčba, tím rychleji se stav zlepší.
Zdroje: tzb-info.cz, iscare.cz, passivehouse.com, medicaljournals.se, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, thieme-connect.de, statpearls.com, eczema.org
ČLÁNKY DO MAILU