Když se moje těhotenství, provázené cukrovkou blížilo ke konci, v diabetologické ambulanci jsem se dozvěděla, že v měsících po porodu bych opět měla absolvovat několikahodinový test s pitím glukózy, známý pod zkratkou oGTT, aby se vyloučilo, že mám cukrovku 2. typu, která se porodem nevyřeší. Jenže má praktická lékařka mi žádanku na stejné preventivní vyšetření jako v těhotenství nevypsala se slovy, že stačí testy z krve zahrnutý v preventivní prohlídce. S tímto ujištěním jsem se spokojila, protože s kojencem se mi nechtělo hodiny hladovět a trávit je v čekárně ordinace, jež je docela daleko od mého bydliště.
Od praktické lékařky jste nedostala správnou informaci. Ženy, které mají těhotenskou cukrovku, by správně měly od šestinedělí do jednoho roku od porodu projít orálním glukózovým tolerančním testem neboli oGTT,
říká mi s odstupem času Kateřina Kaňková, proděkanka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) pro výuku v preklinických oborech všeobecného lékařství.
Pokud totiž dojde jen k jednomu odběru nalačno, což se v rámci prevence u praktika děje, může se stát, že hodnota glykémie překročena být nemusí, i když žena má diabetes. Glykémie je zvýšená, až když je porucha metabolismu vážnější,
vysvětluje Kaňková, proč se cukrovka nemusí do krevního obrazu propsat hned.
Při oGTT se odebírá krev třikrát a k diagnóze stačí, aby vyšel jen jeden odběr nad normu. Podle Kateřiny Kaňkové se přitom může i při oGTT stát, že první odběr nalačno je u ženy v pořádku a cukrovka se projeví až v jednom z dalších dvou odběrů po vypití sladkého roztoku.
Cukrovka s porodem nemusí zmizet
Jak zjistili výzkumníci na MUNI, pokračování cukrovky u těhotných žen přitom není nijak výjimečné. Porucha metabolismu cukrů přetrvává po porodu u zhruba 15 procent těhotných,
sděluje Kateřina Kaňková. To tedy znamená, že zhruba každá sedmá žena, jež má diagnózu těhotenské cukrovky, se jí porodem nezbaví.
V čem je těhotenský diabetes jiný
- Matky nesplňují zaběhnutou představu o diabetikovi v podobě seniora s nadváhou či obezitou.
- Řada žen po porodu se potýká s kilogramy navíc a někdy se jich nedokáží zbavit.
- Pohyb ženy může být při péči o novorozence a kojence omezený. Zejména, když dítě kojí.
- Podávání léků je omezené, protože řada z nich není určena těhotným.
Jak je to možné? Může se stát, že onemocnění diagnostikované jako těhotenská cukrovka ve skutečnosti bylo jiným typem diabetu. Nejčastěji tím 2. typu, jenž se vlivem hormonálních změn projevil dříve. Vzácněji se objevují i případy, kdy žena má cukrovku již před otěhotněním, ale neví o ní.
Pacientkám bez diagnózy a léčby by lékaři rádi předešli. Proto chtějí umět těhotné s cukrovkou rozdělit na ty s nízkým, středním a vysokým rizikem, u nějž je značně pravděpodobné, že diabetes bude pokračovat. Pokud by to v těhotenství dokázali, pracovali by s ženami tak, aby dostaly včas léčbu.
Ženy bez diagnózy i pomoci
Rozvrstvení pacientek zatím probíhá na MUNI v rámci výzkumu hrazeného z projektu Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiologických onemocnění CarDia. V něm si řada vědeckých pracovišť během delší doby rozdělila jednu miliardu korun.
Díky této finanční podpoře začali před rokem v Brně sledovat zhruba 600 těhotných žen a po porodu i jejich dětí. Mimo jiné s cílem vytipovat mezi těhotnými ty, jež jsou ve vysokém riziku přetrvávajícícukrovky. Výsledky studií by měly jejich autoři zveřejnit do dvou let.
K rozdělení pacientek používáme klinické parametry i genetiku, kdy s pomocí vzorku krve hledáme geny, o nichž je známé, že způsobují diabetes 2. typu,
popisuje proděkanka. Někteří lidé totiž jsou geneticky nadáni k tomu, aby měli časnější, horší a dlouhodobé projevy cukrovky.
Rozvrstvení pacientek, které nyní zdravotníci rutinně neprovádí, protože na něj nemají jednoduchý nástroj, je důležité. Může zabránit tomu, aby matky-diabetičky nepropadaly současným systémem zdravotní péče. To se nyní děje a ženy netuší, že žijí s cukrovkou, která jim může zdevastovat zdraví.
Diabetes dost často trvá i po porodu, ale tyto ženy se často ztrácejí ze systému zdravotní péče, takže žijí s patologickými hodnotami glukózy, ale neví o tom, protože cukrovka se u nich nijak neprojevuje. Zároveň ale vysoká glukóza poškozuje tkáně. Třeba ledviny, zrak, srdce, nervy a podobně, takže se u nich rozvíjí zdravotní komplikace,
potvrzuje profesorka Kaňková.
Systémem diabetičky propadají ať už špatnou radou lékaře, nízkou osvětou – část žen netuší, že cukrovky se porodem nemusí zbavit – nebo prostě proto, že pro mámu kojence je složité podstoupit oGTT, a proto na něj nepřijde.
Roli může hrát i to, že některé glukózový test odmítají, takže netuší ani to, že mají cukrovku těhotenskou a že tedy je třeba hladinu glykémie po porodu dohlídat. oGTT je dobrovolné preventivní hrazené vyšetření a část žen jej neabsolvuje. Třeba proto, že se jim protiví silně sladká chuť roztoku. Nebo protože věří, že v těhotenství stačí jen omezit sladké – to ovšem diabetes nevyléčí. Některé si ještě vybavují ojedinělou tragédii před 11 lety, kdy zdravotní sestra místo roztoku s cukrem podala matce desinfekci. Těhotná žena i její nenarozené dítě zemřely.
Jak vzniká těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka vzniká poruchou metabolismu glukózy. V těhotenství ji zpravidla spouští hormony placenty.
Onemocnění nejčastěji nastává kolem druhého trimestru, kdy také ženy odesílá gynekolog na plošnou prevenci, tedy oGTT. Množství vypité glukózy je u každé z žen, které do plošného screeningu vstoupí, stejné.
Diabetes se projevuje vysokou hladinou cukru v krvi, jež poškozuje cévy a tím také celou řadu orgánů včetně očí nebo ledvin.
Cukrovka častěji postihuje lidi s nadváhou a obezitou, protože tuková tkáň přispívá k inzulínové rezistenci. Až v 15 procentech ji ale dostanou ti, kteří jsou štíhlí a sportují.
ČLÁNKY DO MAILU