Táňa závodně plave, v létě jezdí na kole nebo paddleboardu, v zimě si užívá běžky a sjezdové lyžování. Plavecké tréninky jí každý týden zaberou přibližně 10 hodin. I když trpí cukrovkou 1. typu, nijak zásadně ji to neomezuje, spíš naopak. Sport jí pomáhá zvládat onemocnění lépe.
Co se dozvíte v článku
„Dodnes nevím, co bylo dřív – jestli moje cukrovka, nebo těhotenství. Zvýšené hodnoty glykemie jsem měla už před otěhotněním, ale přikládala jsem to přípravě na maraton, která s sebou nesla také zvýšený přísun cukrů. Lékaři mi proto provedli ještě kontrolní test, na ten jsem šla pár dní po otěhotnění. Výsledky asi týden nato potvrdily, že mám cukrovku,“ popisuje Tánina maminka Nela.
Inzulin si zvládá píchat sama
Její dcerku proto lékaři už od narození bedlivě sledovali. Když byla ve třetí třídě, jejich obavy se potvrdily. Jedna z běžných kontrol prokázala hraniční hodnoty glykovaného hemoglobinu, a Táňa si musela začít aplikovat inzulin. „Já jsem jí ho píchala snad jen jednou, jinak to zvládá celou dobu sama. Nejdřív jí vždy tak 5–10 minut trvalo, než se rozhoupala a ten vpich provedla. Dnes to má za pět minut hotové,“ vzpomíná Nela na začátky inzulinové terapie své dcery.
„Na začátku jsem si to píchala pořád do stejné nohy, než mě rodiče přesvědčili, že by bylo dobré to střídat,“ dodává Táňa.
Inzulinové injekce si aplikuje pravidelně každé ráno. Na ruce má navíc senzor, který sleduje aktuální hladinu glukózy. Konkrétní hodnoty může sledovat v mobilní aplikaci, která přijímá informace ze senzoru. Daří se jí tak mít nemoc pod kontrolou a vyhýbat se život ohrožující hypoglykemii, kdy hladina cukru v těle klesne pod bezpečnou mez a pacient se může dostat do bezvědomí.
„Fyzicky na sobě nemoc nijak nepociťuji, ani když mám nižší hladinu cukru, není mi nijak špatně. Občas jen závidím spolužačkám, že si kdykoliv na svačinu mohou dopřát kousek čokolády,“ přiznává Táňa. Její jídelníček nepočítá se sladkými jídly nebo nápoji, jinak ale Táňa přesný příjem sacharidů nepočítá.
Sportuje celá rodina
Protože jsou její rodiče velcí sportovci – maminka závodila jako akvabela a na střední škole hrála softbalovou 2. ligu, otec najezdí ročně stovky kilometrů na kole a zápasí v MMA – věnuje se i Táňa od malička sportu. Dříve cvičila přibližně 4 roky aerobic, dnes se věnuje závodnímu plavání. Přibližně 10 hodin týdně tráví v bazénu a další čas pak věnuje posilování a kompenzačnímu cvičení.
„Táňa moc ráda jí. Myslím, že kdyby nesportovala, museli bychom ji asi hodně hlídat. Sportovní aktivity jí pomáhají nemoc kompenzovat. Jen velmi výjimečně se stane, že si naměří hodnoty cukru, které jsou mimo doporučenou hranici,“ vysvětluje Nela.
Nijak omezená není ani v dalších volnočasových aktivitách. Moc ráda jezdí třeba na tábory. „Jediné, co řešíme, je vždy výjimka, aby Táňa mohla mít u sebe telefon kvůli sledování cukru. Ale to se nám vždy daří nějak domluvit,“ dodává Nela.
Vliv mají moderní technologie
S diabetem 1. typu se přitom dá sportovat i na té nejvyšší úrovni. V polovině srpna například vyjede na trať nejvýznamnějšího etapového závodu Czech Tour tým složený jen z profesionálních cyklistů s cukrovkou.
„Team Novo Nordisk ukazuje, co všechno je možné dokázat i s diabetem 1. typu. Sportovci s tímto onemocněním musejí zvládat řadu věcí navíc, současné možnosti léčby a moderní technologie jim ale umožňují věnovat se i vrcholovému sportu. Je skvělé, že právě takové projekty mohou lidem ukázat, že to jde,“ říká profesor Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP.
Největší výzvou při extrémní fyzické zátěži je podle něj udržet si hladinu krevního cukru ve správném rozmezí. „Zkušený sportovec většinou dobře ví, co má dělat, ale není to jednoduché. Musí se na výkon dobře připravit, průběžně sledovat svou glykemii a udržet ji pod kontrolou tak, aby mohl závod bezpečně dokončit bez hypoglykemie nebo jiných komplikací,“ vysvětluje profesor Prázný.
Trpí někdo ve vaší blízké rodině cukrovkou?
Možnosti pacientů s diabetem v posledních letech zásadně změnily moderní technologie. Průběžné sledování hladiny cukru v těle a inzulinové pumpy umožňují sportovcům monitorovat vývoj své glykemie v reálném čase a včas reagovat.
„Díky novým technologiím mohou lépe poznat, jak jejich tělo reaguje na zátěž. Postupně se tak učí nastavit léčbu a přípravu tak, aby podávali co nejlepší výkon a zároveň měli diabetes pod kontrolou,“ doplňuje diabetolog.
Sportovec u sebe hlavně musí mít zdroj cukrů
„Dnes už rozhodně neplatí, že cukrovka znamená konec vrcholového sportu. Velkou roli hraje moderní léčba a nové technologie, díky kterým je možné diabetes dobře zvládat i při profesionálním sportu. Postupně se tak bourá zažitý mýtus, že nemoc znamená konec sportovní kariéry,“ říká bývalý jezdec Team Novo Nordisk Václav Šňupárek.
Pacientům s cukrovkou dlouhodobě pomáhá pacientská organizace PaciMed. Pravidelně pořádají edukačně-rekondiční pobyty, online webináře a vytvářejí příležitosti pro setkávání pacientů a jejich blízkých.
Závodník by podle něj měl mít dobře nastavený systém sledování hladiny krevního cukru a zároveň připravené náhradní řešení, například pera, pro případ, že hlavní systém selže. „Stejně důležité je mít při sobě vždy rychlé sacharidy, například glukózové gely, a to i během kratších nebo méně náročných tréninků. Nikdy totiž nevíte, kdy budou potřeba,“ upozorňuje.
Zkušenosti získané během profesionální kariéry podle něj pomáhají zvládat i situace, které mohou být pro méně zkušené sportovce překvapivé. „Jednou z typických situací je období krátce po dojezdu do cíle. Kvůli vysoké intenzitě závěru závodu může hladina krevního cukru ještě nějakou dobu stoupat a vzniknout takzvaná falešná hyperglykemie. V takové chvíli není dobré si automaticky dopichovat inzulin. Je lepší zachovat klid, chvíli vyčkat a teprve potom situaci vyhodnotit,“ popisuje cyklista.
V České republice žije s diabetem přibližně milion lidí. „Jedničkový“ diabetes, jehož vznik nelze ovlivnit, má přibližně 60 000 lidí. Drtivá většina Čechů trpí diabetem 2. typu, který se často rozvine v souvislosti s nadváhou, nedostatkem pohybu, nadměrným příjmem energie či nevhodným složením potravy. Včasná změna stravování, pravidelný pohyb a redukce hmotnosti mohou průběh nemoci výrazně zlepšit, a v některých případech dokonce vést k její remisi. Upozorňuje na to osvětová kampaň Netloustneme.cz.
ČLÁNKY DO MAILU