Česká lékárnická komora poprvé sbírala data o chybách v eReceptech. Sledovala je od 15. do 30. dubna 2025 zhruba v polovině lékáren. Konkrétně ve 1103 z nich.
Co se dozvíte v článku
Chyby se objevily v receptech předepsaných dospělým i dětem. Nejvíce jich bylo v receptech pro seniory, což má jasné vysvětlení – tato skupina užívá mnoho léků. U dětí je zase potřeba být více ve střehu, protože nejsou zmenšení dospělí – mají jiný metabolismus některých látek, proto některé léky vůbec nesmí užívat,
vysvětluje Aleš Krebs, prezident lékárnické komory.
I když chyb byly tisíce, mnoho jich naštěstí nijak zdraví neohrozilo. Nejčastější (ve 30 procentech) šlo o předepsání sice správných léků, ale na více než tři měsíce. Jenže počet balení či kusů přesahující takové časové období lékárník vydat nemůže, protože to neumožňují zákony a vyhlášky. Musíme proto pacientovi vysvětlit, proč mu třeba vydáme o krabičku méně. Protože kdybychom to udělali jinak, nemuseli bychom ji dostat proplacenu pojišťovnou,
popisuje viceprezident lékarníků Martin Kopecký.
Mezi chybami, které lékárníci odhalili a napravili, ale byly i ty závažné. Třeba když lékař osmileté dívce omylem předepsal imunosupresivní lék Xeljanz místo antihistaminika Xados, které potlačuje projevy alergie.
Aleš Krebs dodává příklad pacienta, kterému dva různí lékaři předepsali každý po jednom medikamentu. Měly sice různé účinné látky, ale obě ředily krev. Kdyby tyto léky užíval pacient zároveň, mohlo to mít pro něj velmi závažné důsledky,
zmiňuje případ z vlastní praxe.
Jiný farmaceut zabránil výdeji inhalátoru pro pětileté dítě, který omylem lékař předepsal v síle pro dospělého pacienta – 250 mikrogramů v jedné dávce. Jde o pětinásobné množství než to, které by mělo užívat pětileté dítě. Lékárník tedy po konzultaci s lékařem dávkování upravil na správných 50 mikrogramů v jedné dávce. Příliš vysoká dávka účinné látky byla nejčastější chybou u receptů vypsaných dětským pacientům.
Podobný je i příklad těhotné ženy, která přišla nedávno s receptem na několikanásobnou sílu přípravku na štítnou žlázu. Paní doktorka se překlikla o jeden řádek a předepsala pětsetkrát silnější lék, takže jsme se dohodly a situaci napravily,
popisuje Veronika Orendášová, jež vede jednu z lékáren v Jičíně.
Náprava ve spolupráci s lékařkou zabrala něco více než čtvrt hodiny. Takto závažné pochybení je ale v lékárně Veroniky Orendášové výjimkou, nejčastěji řeší chyby administrativní včetně té, kdy má být lék hrazený, ale eRecept je napsán tak, aby si jej platil pacient.
Lékárníci chyby mapovali s pomocí počítačových programů, které lékárny používají pro evidenci léků i přístup do databází státu. Celkem se za deset pracovních dnů propsalo do softwaru 12 166 chyb, které farmaceuti odhalili V pracovních dnech bylo průměrně zapojeno 567 lékáren, každá z nich řešila v průměru dvě chyby denně,
uvádí tisková zpráva komory.
Překročení maximálně možné dávky patří mezi časté chyby při předepisování. Ve sledovaném období takových chyb ČLnK napočítala 714. Dalších 707 tvořily ty, kdy dávka byla stanovena nevhodným způsobem nebo nevhodně načasovaná. V 603 dalších případech zase lékař předepsal jinou dávku, než jakou pacient běžně užívá nebo než jakou by užívat měl.
Jaký typ chyb lékárníci zachytili
Typ chyby – počet případů, kdy se vyskytla
- Předepsání hrazeného léku na více než tři měsíce – 3 586
- chybějící dávkování – 870
- vysoká dávka včetně překročení maximální dávky – 714
- nevhodné dávkové schéma a načasování – 707
- jiná dávka, než kterou pacient užívá nebo má užívat – 603
- špatně nastavená úhrada (např. hrazený lék měl platit pacient) – 512
- předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno – 507
- potenciální léková interakce – 372
- nízká dávka – 357
- nevhodná léková forma včetně ohrožení stability – 347
- předepsání jiné síly léčivého přípravku, než bylo zamýšleno nebo než pacient užívá – 317
- duplicita v terapii – 306
Chyb bylo celkem za deset pracovních dnů 12 166.
Zdroj: ČLnK
Proč lékaři chybují
Důvodů, proč lékaři při předepisování chybují, je více. Může jít třeba o omyl ve stresu nebo spěchu. K záměně může dojí i kvůli podobnému názvu. Lékárníci se ale shodují, že řada z nich vzniká nejspíš tak, že lékař klikne omylem na jiný řádek v programu, s jehož pomocí eRecepty vystavuje. Jejich individuální zkušenost přitom říká, že takových omylů po zavedení eReceptu přibylo.
Neznamená to ovšem, že celkovýpočet omylů je nutně vyšší. Dříve, když lékaři vypisovali recepty ručně, podobné záměny mohly vznikat kvůli nečitelnému písmu. Typy chyb se mění. Při vyplňování receptu ručně lékař věděl, co předepisuje, ale zase mohlo být více chyb při výdeji. Dnes jsou chyby z toho, že se v počítači přehlédne nebo tam neoznačí nějakou kolonku,
přibližuje Martin Kopecký.
Lékárníky na chybu často upozorní reakce pacienta. Když své léky zná a najednou vidí jinou krabičku, zarazí ho to a ptá se. Nebo když mu třeba řeknu, že lék je určený pro snížení imunity, tak ho to zarazí a řekne mi, že na toto téma se s lékařem vůbec nebavili,
popisuje viceprezident komory. Někdy se farmaceutům z menších měst stane i to, že pacienta znají tak dobře, že zpaměti ví, co užívají a v jakých dávkách. Pak je odhalení snazší.
Teoreticky je možné i díky sdílenému lékovému záznamu. Do něj nahlížíme ale až tehdy, když už máme signál, že je nejspíš něco špatně, protože dělat to u každého pacienta preventivně není v lidských silách. Nějakou dobu trvá jeho načtení, řazení léků je dle času preskripce, ne dle diagnózy,
nastiňuje Kopecký.
Jak lékárníci chyby opravují
Pokud lékárník chybu odhalí, napraví ji. „Problémy související s dávkováním někdy lze vyřešit i bez lékaře s pomocí lékového záznamu nebo pohovorem s pacientem. V mnoha případech je ale nutné je řešit přímo s lékařem,“ upozorňuje Martin Kopecký. Průzkum ukázal, že přímo s lékařem farmaceuti v dubnu řešili 28 procent problémů.
Znamená to, že se lékaři musí dovolat s pomocí kontaktu uvedeného v eReceptu. Někdy může jít o pouhou ústřednu v nemocnici. Pokud lékař není k sehnání, v některých případech musí lékárník výdej pozastavit. Někdy lék vydá, ale pacienta požádá, aby znovu navštívil lékaře a užívání s ním opět konzultoval. V krajním případě odešle pacienta za lékařem znovu, aby mu vystavil nový eRecept. Jde ale o výjimku, protože většinu chyb jde řešit poznámkou do eReceptu.
U kterých léčiv se chybuje
Účinná látka – typ chyby
- protizánětlivý nimesulid - vysoká dávka (více než dvakrát denně), interakce (ovlivňování účinku jiných léčiv)
- antibiotikum klaritromycin – interakce např. s léky na plicní choroby
- vápník v kombinaci s jinými léčivy (např. s vitaminem D) – nevhodné dávkové schéma
- protizánětlivý diklofenak – vysoká dávka
- mírnící projevy alergií desloratadin - vysoká dávka (zejména ve formě sirupů)
Zdroj: ČLnK
Co může udělat pacient
Chybu v receptu samotný pacient většinou neodhalí, přesto může přispět k tomu, aby výdej byl bezpečnější. Třeba tím, že když se mu něco nebude zdát, bude se ptát. Nebo tím, že lékárníkovi poskytne pravdivé odpovědi na jeho otázky a nebude se zdráhat sdílet s ním některé informace.
Rodičům pomůže znát přesnou hmotnost dítěte, protože od ní se odvíjí dávkování účinné látky a protože lékárník tento údaj nemá kde ověřit, v eReceptu není uveden.
Od věci není také seznámit se s příbalovým letákem dříve, než začne nemocný lék užívat. V případě, že pacient nabude podezření, že něco na léčbě nesedí, může se do lékárny, kde si lék vyzvedl, vrátit a pochyby prokonzultovat.
Proč analýza vznikla
První analýzu chyb lékárníci provedli, aby upozornili na to, že jejich práce je nezastupitelná a také na to, že kontrola eReceptů není proplácena z veřejného zdravotního pojištění. Jedním z cílů je najít způsob, jak kontrolu financovat. Chceme, aby se diskuze nevedla, zda ano, či ne, ale jak to udělat, aby to šlo,
říká prezident lékárnické komory.
Podle komory by řešením bylo například při opravách vykazovat pojišťovně speciální kód, za který by lékárníkovi mohla uhradit třeba 59 korun, což je hodnota minimálního kontaktu lékaře s pacientem – například rychlá telefonická konzultace.