Legální prodej prošlého mléka pro kojence je alarmující

Autor: tn.nova.cz

Sušené kojenecké mléko se u nás nevyrábí, dovážíme ho. Vztahují se na něj zákony EU a ty je třeba změnit: Strava pro kojence by měla mít vždy stanoven jasný a konečný termín spotřeby.

Zjištění tuzemských médií (tn.nova.cz: Obchody nabízí i prošlé kojenecké mléko. Je to naprosto legální), že v ČR lze v souladu se zákony prodávat prošlé kojenecké mléko, je jedním z příkladů nekonečného počtu paradoxů evropské legislativy. Celá řada poslanců Evropského parlamentu a populističtí politici neustále navrhují pro výrobce potravin i zemědělských surovin nové a nové povinnosti, které velmi často postrádají elementární logiku a ani náhodou nepřispívají k reálné ochraně spotřebitele. Avšak skutečně důležité problémy potravinářské zákony neřeší.

Skutečnost, že se může v ČR i kdekoli jinde legitimně prodávat strava pro nejmenší děti i po datu takzvané minimální trvanlivosti, totiž vyplývá právě z evropské legislativy.

Přestože má přitom naše národní legislativa u jiných skupin potravin často přísnější pravidla než EU, v případě kojeneckého mléka tomu tak není. Vysvětlení je prosté – v ČR není jediný výrobce této specifické stravy, takže národní legislativa nemá smysl – nebyl by nikdo, kdo by se jí řídil. Veškeré výrobky tohoto typu se k nám dovážejí ze zahraničí. Proto byla do našich zákonů a vyhlášek přejata evropská pravidla.

Prošlé potraviny budiž, ale ne pro kojence!

Možnost prodeje potravin po datu minimální trvanlivosti nemusí přitom přinášet spotřebiteli riziko, i když samozřejmě záleží na tom, jak dlouhá je doba, která od data minimální trvanlivosti uplyne. Potraviny prodávané po tomto datu ale mají být prodávány odděleně od ostatních výrobků a měly by být levnější. Na prodeji prošlých potravin je ostatně založena celá síť prodejen, která v ČR již několik let funguje.

K tématu: Levné potraviny – konzumace odpadků, nebo šetření jídlem?

Skutečnost, že lze datem minimální trvanlivosti označovat i výrobky pro kojence a velmi malé děti, je ovšem alarmující. Právě pro tuto kategorii spotřebitelů by mělo být označování datem minimální trvanlivosti kategoricky zakázáno a naopak povoleno označovat takové výrobky pouze datem spotřeby, po němž se již výrobek nesmí prodávat vůbec, ani se slevou.

Co je co

  • datum spotřeby – po jeho uplynutí se výrobek nesmí prodávat, protože nelze ručit za jeho zdravotní nezávadnost. Neznamená to ovšem, že závadný je, nebo že ho nelze spotřebovat.
  • doba minimální trvanlivosti – výrobek se může prodávat i po jejím překročení, zákazník na to musí být ale viditelně upozorněn. Potravina je dále nezávadná, jen může mít změněnou jakost.

Více: Spotřebujte do, použitelnost, trvanlivost… Co znamenají data na obalu potravin?

Nejen u tekutých mléčných výrobků, ale také u zdánlivě trvanlivých a bezpečnějších dětských výrobků ze sušeného mléka, totiž dětem hrozí zdravotní, především pak stravovací potíže. I sušené mléko pro někoho možná překvapivě obsahuje několik procent vody, což je živná půda pro možné šíření mikrobiální kontaminace, která je pro dětský organismus mnohonásobně větším problémem než pro dospělého jedince. Kojenecká strava se také, stejně jako jiné potravinářské produkty, postupem času prostřednictvím chemických reakcí mění, probíhají v ní různé oxidační procesy, a vzhledem k tomu, že mléko obsahuje živočišný tuk, dochází k jeho pozvolnému žluknutí. Nemusí se tak stát vždy, ale nelze to rozhodně vyloučit.

Prošlé kojenecké a dětské výrobky tak opravdu není vhodné kupovat, celý problém je ale snadno řešitelný tím, že se takové výrobky do tržní sítě vůbec nedostanou. Příslušná změna legislativy je ale nutná na celoevropské úrovni.

Dospělému neuškodí

Je také vhodné vědět, že kojenecká strava patří mezi potraviny pro zvláštní výživu, a není tedy kontrolována dozorovými orgány v gesci ministerstva zemědělství (Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí – SZPI, či Státní veterinární správou ČR – SVS), ale orgány ministerstva zdravotnictví. Informace v médiích, že se na problém soustředí SZPI, nevycházejí ze znalosti stávajících kompetencí (mimochodem mléko je potravina živočišného původu, takže by teoreticky spadalo do působnosti SVS). SZPI ani SVS prostě kojeneckou stravu nekontrolují, to mají na starosti, stejně jako třeba prodej pančovaného alkoholu v restauracích a stravovacích zařízení, hygienici.

O důvod víc pro navrhovanou změnu v připravované novele zákona o potravinách, podle níž by se měla na stravovací zařízení rozšířit stávající působnost SZPI a SVS, jak jsme již na Vitalia.cz informovali. K tématu: Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?

Je totiž evidentní, že i díky určitému konkurenčnímu souboji mezi veterináři a zemědělskou inspekcí jsou oba zmiňované dozorové orgány aktivnější, než kontrolní orgány ministerstva zdravotnictví, a mají tak i více zkušeností s riziky, na které je třeba se zaměřit. Je proto vhodné, aby se jejich kompetence skutečně mohly prostřednictvím novely rozšířit. Na druhou stranu, jak již bylo řečeno, ani hygienici by nemohli prodej prošlého kojeneckého mléka zastavit, neboť to evropská legislativa umožňuje. Jiná věc ale je, že prodávané výrobky překračující datum minimální trvanlivosti nebyly prodávány odděleně – a to je již klamání spotřebitele.

Pokud se přitom stávající legislativa v označování kojeneckých mlék nezmění, neměly by příslušné výrobky po datu minimální trvanlivosti konzumovat malé děti. Zdravého dospělého člověka by ale neměla taková strava ohrozit, takže kdo má takový výrobek doma, nemusí jej hned vyhazovat.

Přečtěte si: K prodeji falšovaného alkoholu stačí jediná originální lahev

Petr Havel

Petr Havel

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 9. 2012 10:27

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.