Stát za kvalitu potravin neodpovídá. Kdo tedy?

Není téměř dne, abychom nespílali prodejcům potravin za kvalitu, kterou si nám dovolují nabízet. Míra trpělivosti s prošlými potravinami a přelepovanými etiketami už prostě přerostla únosnou mez, proto se ministr zemědělství Petr Bendl, Martin Klanica, vrchní ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), a vrchní ředitel kvality společnosti Ahold Pavel Mikoška sešli u kulatého stolu a spolu s novináři a zástupci mlékárenského průmyslu se pustili do tohoto ožehavého tématu.

Kdo porušil deklarované složení svého výrobku a byl deKlasován? Jaký byl propad tržeb Aholdu po jejich prvních aférách s prošlými potravinami? Je medializace prohřešků honem na čarodějnice? Nejen odpovědi na tyto otázky přineslo dvouhodinové setkání v Poslanecké sněmovně.

DeKlasované potraviny

V úvodu Petr Bendl přesvědčoval o důležitosti povědomí o značce Klasa, která podle něj může být dobrým vodítkem při volbě kvalitních potravin, ze kterých aktuálně velmi znepokojení spotřebitelé mohou vybírat.

Ministerstvo zemědělství Klasu uděluje od roku 2003 za pomoci odborníků a Potravinářské i Agrární komory. Klasu už na svých hřbetech nosí téměř 1300 převážně českých výrobků (národní ocenění mohou získat i evropské výrobky). Nemohou ji ovšem získat např. produkty distribuované pod privátní značkou obchodních řetězců.

Klasa ale není pečeť věčné slávy, průběžně se kontroluje a za klamání spotřebitele po zásluze odebírá. Prvního dubna bylo za porušení pravidel pro udělování národní značky zbaveno trikolorového nápisu Klasa pět výrobků:

• Smetana ke šlehání 31 % – Mlékárna Kunín (obsah tuku o téměř o polovinu nižší)
• Maďarský guláš – PT Servis konzervárna spol. s. r. o. (obsah masa o více než 10 % nižší než deklarovaný obsah)
• Zátkovy vaječné těstovin vlasové nudle – Europasta SE (uveden obsah vajec 2 %, zjištěno 0,49 %)
• Zátkovy vaječné těstoviny vřetena – Europasta SE (uveden obsah vajec 2 %, zjištěno 0,37 %)
• Vysočina 300 g – Pejskar s. r. o (překročen max. limit pro obsah vody)

Zde sedí parafráze okřídleného přísloví: Když chce být ptáček lapen, pěkně zpívá.

Přestože to na chvíli vypadalo, že „Bendlova“ Klasa nám vytrhne trn z paty, s vaječnými těstovinami bez vajec a smetanou bez porce zaplaceného tuku jsme onu berličku, která nám může pomoci při správné volbě, tak trochu ztratili.

Co nám usnadní správnou volbu? „Já jsem připravený ještě v letošním roce spustit ministerský web, který by zveřejňoval všechny sankce, včetně těch, kteří je dostali,“ říká ministr. „Na straně druhé by zde byly zveřejňovány kvalitní potraviny Klasa, Regionální potraviny, případně produkty, které získaly označení Země původu, tak aby se lidé mohli orientovat v tom, kdo pokutu dostal, a obráceně, kdo nabízí kvalitu.“ Nebudou to ale peníze investované zbytečně? Informace o pochybeních i adresách hříšníků už teď totiž najdeme v tiskových zprávách, které jsou volně k nahlédnutí na www.szpi.gov.cz.

Stát za kvalitu neodpovídá

Uchránit od klamání spotřebitele má ve své náplni i SZPI, jejíž vrchní ředitel Martin Klanica odpovídal na nejčastější otázky, které slýchá.

Kdo zodpovídá za kvalitu a jakost prodávaných potravin? „Bezesporu provozovatel potravinářského podniku. Kdyby za kvalitu odpovídal stát, musel by mít každý provozovatel svého inspektora. To nefunguje v žádném státě EU a bylo by to tak neskutečně drahé, že je to sci-fi,“ říká představitel inspekce.

Podle čeho si SZPI vybírá kontrolované provozovny? Pro představu, 215 inspektorů má na starosti 42 tisíc provozoven. „Je nutné dávat akcent na potraviny a obchody, kde již v minulosti byly zjištěny problémy, máme čtyři kritéria, podle kterých se rozhodujeme.“

Co rozhoduje, zda provozovnu navštíví kontrola:

• Výsledky z minulosti
• Čím se prodejce, výrobce zabývá – rizika kontaminace
• Zda je výrobce certifikován
• Velikost provozovny – první na řadě jsou obchodní řetězce

„Výsledky kontrol provedených naším úřadem za poslední období nás zneklidňují,“ říká vrchní ředitel SZPI. „Nejen zjištění nekvalitních potravin, zejména s původem mimo Českou republiku, ale obzvláště prokázání různých forem klamání spotřebitelů a nekalých praktik v obchodní síti jsou zcela nepřijatelné.“

Martin Klanica dále tvrdí: „Adekvátně na tyto zjištění reagujeme všemi dostupnými prostředky. Na hrubý pytel hrubá záplata.“ Možná ty záplaty pořád málo škrábou a svědí.

Čeho se prodejci bojí více než pokut?

Medializace. Negativní forma reklamy slouží jako strašák pro prodejce, znamená pro ně totiž do budoucna významné finanční ztráty. Na semináři si nad tím posteskl i ředitel kontroly jakosti v Aholdu, Pavel Mikoška: „Když ty skandály někdy v polovině září (2011, pozn. red.) začaly, náš týdenní propad prodeje znamenal 70 miliónů korun.“ Což Petr Bendl okomentoval slovy: „Zvedněte kontroly uvnitř, zajistěte, aby se takové věci neděly, pak se není čeho bát.“

„Souhlasím s tím, že státní dozor tady je, musí být, ale zcela jednoznačně nesouhlasím s medializací, potažmo skandalizací problému. Skandál z toho vznikne, když to media převezmou,“ zlehčoval pochybení Aholdu Pavel Mikoška. „Pokud se budou dít věci, jaké se dějí, nemůže se obchodník divit, že se něco takového bude medializovat,“ smečuje ministr zemědělství.

Otázkou zůstává, zda by řetězce zvýšily své vnitřní kontroly a začaly důsledněji kontrolovat data spotřeby, bez řádné „reklamy“ na všech titulkách novin. Těžko uvěřit, že by k nastavení odpovídající kvality stačil pohyb ukazováčku a „ty, ty, ty…“

Mimochodem – generální ředitel Aholdu Jan van Dam vyjádřil před pár dny přesvědčení, že kontroly jsou na politickou objednávku, a médiím vytkl jednostranné informování: „Dozorové orgány na základě politické objednávky výrazně zintenzivnily svou činnost a médiím se tyto informace hodí, protože se mohou profilovat jako ochránci veřejnosti před obchodními řetězci,“ napsal zaměstnancům v dopise,  o němž informovala MF DNES (iDnes.cz: Kontroly v Albertu jsou na objednávku).

Dlužno dodat, že na skandály je Ahold odborník. Jen namátkou, v roce 2005 si společnost Ahold v 86 správních řízeních vysloužila sankce ve výši téměř 7,6 miliónu korun, v roce 2008 vyvázla bez pokuty 400 tisíc Kč jen díky procesním chybám inspekce – klamání spotřebitele ale bylo potvrzeno, v roce 2011 přišla pokuta za podvodně označené salámy, šunku a klobásy…

O tom, co se bude prodávat, rozhodují i zákazníci. Jestli budou mít zájem o kvalitu, tak obchodníkovi nezbude, než tu kvalitu nabízet, znělo sálem v závěrečné řeči Petra Bendla. Myslíte si to taky?