Dětská výživa - v mrkvi pro nejmenší je třetina rýžové mouky

Autor: Isifa.cz

Vařená, nebo kupovaná kojenecká výživa? Domácí vyjde jasně levněji, ale je s ní práce. Proti kupovaným zase mluví nejen cena, ale taky často množství cukru a různé chytáky ve složení.

Je to tak pohodlné! Vejít do drogerie, lékárny či kteréhokoli supermarketu a naskládat do košíku skleničky s kojeneckou výživou, ať už jde o ovocné příkrmy nebo o hlavní jídla. Prodávají se dokonce i hotové polévky, mléčné kaše, svačinky a také speciální snadno se rozpadající sušenky pro bezzubá dětská ústa či šťávy a instantní čaje.

Doma vařená nebo kupovaná? Najít odpověď na dilema, které řeší rodiče nejmenších dětí, pokud jde o jejich jídlo, není zrovna jednoduché. Samozřejmě, čistě finančně by musela vyhrát domácí strava, i kdyby se do její ceny promítl čas strávený u sporáku, zvláště pokud si jídlo navaříte do zásoby do mrazáku. Protože jinak vás výživa na jeden den vyjde bez mrknutí oka i na sto korun.

Ale co do složení či obsahu vhodných či nevhodných látek?

Čtěte etikety, možná budete překvapení


Autor: www.hami.nutri­cia.cz

První lžička mrkve – obsahuje třetinu rýže

Podívejme se na hlavní dětské jídlo, kterým jsou zprvu zeleninové, později masozeleninové příkrmy, do kterých patří i brambory, rýže a později těstoviny. Za nějakých patnáct, ale také pětadvacet korun koupíte mrňavou skleničku, začíná se obvykle čistou mrkví.

Není ovšem mrkev jako mrkev – například v DM drogerii nabízejí pod svoji značkou tuto mrkev v biokvalitě, stejně jako firma Hipp, složení je dle obalů prakticky stejné, prostě mrkev a voda, v drogerii ovšem je cena poloviční. Naopak další výrobce, firma Hami, mrkev pro nejmenší v biokvalitě nemá. Navíc ta od Hami obsahuje skoro ze třetiny rýži, resp. rýžovou mouku – ta se sice může dávat i nejmenším dětem, ale pro rodiče může být složení výrobku, který se jmenuje „první lžička mrkev“, překvapením.

Ono se vůbec vyplatí číst etikety – protože jen tak zjistíte, že dětská výživa krom toho, co je deklarováno na obalu velkým písmem, obsahuje třeba také cibuli či fazolky. Možná vašim dětem nevadí, ale možná je zrovna po nich bolelo břicho, a proto byste je rádi na čas vynechali.

Už od čtyř měsíců? Není to nutné

Mimochodem, zeleninové i některé masozeleninové výrobky se prodávají už pro děti od čtyř měsíců, což je v rozporu s doporučením, aby bylo dítě půl roku pokud možno jen kojeno, nebo ekvivalentně na umělém mléce. Je tedy jen na vás, zda své dítě začnete přikrmovat takhle brzo nebo ne.

Podle lékařky Jany Vondrákové ale rozhodně není kam spěchat. „Některé děti skutečně vyžadují jiné jídlo než mléko brzy, ale většina nikoliv, stejně jako nepotřebují tolik různých jídel, jaká jim výrobci nabízejí. Většina z nich bude spokojená, i pokud jim matka bude dokola vařit mrkev s bramborami a k tomu přidávat tu cuketu, tu dýni nebo třeba špenát,“ říká doktorka, která je příznivkyní toho, aby rodiče jídla vařili doma. Pokud to jde, doporučuje k tomu využívat zeleninu či maso s přídomkem bio, ale ani ta nemusí být samospásná, protože je zase více než ta průmyslově pěstovaná ohrožená plísněmi a podobně. Každopádně používejte jen zeleninu či maso v prvotřídním stavu a čerstvé, naopak zmražení jídla nijak nevadí.

Pokud jde o ony zmiňované recepty ve skleničkách, mezi ty divnější patří například rýže s tuňákem a cuketou od Hami – ryba se totiž nedoporučuje kvůli možnému riziku alergii až do prvních narozenin, v rodinách s alergií v anamnéze ještě déle. Podobně se v nich objevuje rajče, ve vařené podobě sice už jako alergen tak nehrozí, ale přesto není důvod s ním dítě seznamovat zbytečně brzy. 

Tuňák pro kojence, stejně jako třeba zelenina s jehněčím a jáhlami do šesti měsíců či těstoviny s dýní a kuřecím masem rovněž od Hami stojí kolem 35 korun, leckde jejich cena přesáhne i čtyřicet korun.

Jak dopadl test?

Dětské výživy se samozřejmě čas od času testují – v roce 2007 tak provedla spotřebitelská příloha Test deníku MF DNES srovnání, podle nějž jsou kupované výživy zdravější než ty doma vařené, nicméně po prostudování výsledků testu se závěr už tak jednoznačný být nezdá.

Zaměřili se právě na zeleninové a masozeleninové příkrmy, které prozkoumal zdravotní ústav v Hradci Králové. Podle něj byla naprostá většina koupených výživ v pořádku, neobsahovala příliš sodíku ani dusičnanů a údaje na obalu odpovídaly skutečnosti. Vlastnoručně uvařený pokrm obsahoval při použití jarní zeleniny nadmíru dusičnanů. Ty ve vyšších dávkách způsobují špatné okysličení krve a problémy s dýcháním, ale upřímně řečeno, rozdíl v testu nebyl tak velký, aby mohl dítě skutečně ohrozit. Jako nejlepší tehdy zvítězila zelenina s vepřovou kýtou od Hami. A to je právě ono, chcete skutečně dávat svému kojenci vepřové maso?

Největším propadákem byla výživa Hipp (rýže s karotkou a krůtím masem), která obsahovala 229 miligramů sodíku na sto gramů výživy, ačkoli maximální povolený limit činí 200 miligramů.

Průmyslová versus domácí kuchyně

Můžete se na to však podívat také jinak – výživy ve skleničkách jsou vyráběné průmyslově, takže za prvé můžete, ale nemusíte věřit tomu, že kontrolou prošla každá mrkev, která je v nich rozmixovaná, a za druhé, ukazuje se, že průmyslově vyráběné jídlo zkrátka pro člověka není ideální, ačkoli splňuje všechny možné i nemožné normy na obsah užitečných i škodlivých látek.

Něco mu zkrátka chybí. Zcela určitě například vitamíny, které se ničí při sterilizaci a navíc jich v zelenině tak jako tak v čase ubývá. Šetrným vařením je přitom v jídle můžete uchovat.

Některé nápoje i příkrmy jsou plné cukru


Autor: Isifa.cz

V případě dětských výživ se vyplatí číst etikety, pokud chcete vědět, co vaše dítě jí

Nejde samozřejmě jen o masozeleninové příkrmy. Stačí se podívat například na švestkový nápoj od firmy Hipp, dvě deci pořídíte za 25 až 30 korun, dá se samozřejmě zředit vodou. Je určen dětem od čtyř měsíců a bezesporu splňuje všechny hygienické normy, ale je otázkou, zda splňuje také představy o tom, co by takhle malé děti měly nebo neměly pít. Obsahuje sice minimálně 71,5 procent ovocné, v tomto případě švestkové šťávy, ale také zhruba deset procent cukru, což je docela dost – neředěný se svou energetickou vydatností takřka vyrovná obávané Coca Cole. Kola má kolem 200 kilojoulů na jedno deci, tato šťáva 175.

Vašemu dítěti se po něm možná zuby kazit nebudou, protože ještě žádné nemá, ale zvažte, zda ho chcete od malička učit na takto sladké pití. Navíc, švestkový nektar i další podobné šťávy pro děti jsou vyrobeny z koncentrátu, nikoli přímo z čerstvého ovoce.

Jak se dělí ovocné nápoje? Označování šťáv a nápojů

Daleko lepší volbou proto může být obyčejný čaj, samozřejmě nějaký vhodný pro kojence – například fenyklový z biozemědělství, jehož chuť je přirozeně mírně nasládlá. Naopak si dobře rozmyslete čaje instantní, některé z nich, například fenyklový čaj od Hippu, jsou sice určené dětem už od narození, ale jejich hlavní složkou je… cukr. Pravda, řepný cukr v nich bývá nahrazen dextrózou, což je cukr hroznový, ale stále je energeticky velmi vydatný. Například ovocný instantní čaj Hami obsahuje 93 gramů cukrů ve sto gramech granulátu.

Podobně sladké jsou i některé ovocné příkrmy. Navíc, například broskve pro čtyřměsíční a starší děti od Hippu se sice bez cukru obejdou, ale jejich složení vás také může překvapit, stačí číst etiketu: broskve 45 % hm., pitná voda, odkyselený jablečný koncentrát, rýžová mouka, škrob, vitamín C. V jablkách s lesními plody od stejného výrobce a pro stejně staré děti už přitom je i cukr, což se rovněž dočtete až malým písmem ve složení.

Když zkusíte dítěti krátce podusit jablko ve vodě, je to skutečně záležitost chvilky, budete možná sami překvapeni, jak sladké je samo od sebe. O rozmačkaném banánu nemluvě.

Co sledovat u dětské výživy:

Představy o výživě dítěte a rizika např. vzhledem k alergiím jsou individuální, ale kromě ceny si můžete všímat také následujících údajů:

  • obsah cukru
  • podíl suroviny, která má tvořit základ pokrmu
  • výrobky obsahující ryby – malým dětem nejsou doporučovány vůbec, mohou také vyvolávat alergickou reakci
  • výskyt případně alergizujících složek
  • ovocná šťáva vyrobená z koncentrátu musí být takto označena

Kde ušetřit?

Pokud přese všechno volíte stravu průmyslově vyráběnou, zkuste na jejím nákupu ušetřit alespoň něco.

Nejdráže dětskou výživu pořídíte v malých obchodech a překvapivě drahá je také v mnoha lékárnách. Zajímejte se proto o akce a slevy – zatímco na výživu pro děti do půl roku, tedy zejména na umělá mléka, se nesmí dělat žádná reklama ani akční slevy kvůli podpoře kojení, na výživy pro děti od šesti měsíců už ano.

V hypermarketech proto můžete koupit například šest skleniček za cenu čtyř a podobně. Vyplatit se může také nákup po internetu, kdy vám zboží doručí až domů – dívejte se například na www.mall.cz nebo specializovaný web www.feedo.cz.

Anna Příhodová

Pro tištěná i webová média píše od poloviny 90. let. Ve svých textech se věnuje zejména rodinné problematice, výchově dětí, zdraví a životnímu stylu.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 4. 2012 15:09

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.