Dětské boty zuješ, stravovací návyky už nikdy

Autor: Isifa.cz

Důsledky stravovacích zvyků či zlozvyků se s každým táhnou celý život. Třeba množství tukových buněk, které si „vypěstujete“ v dětství, se již nezmění, i kdybyste se na hlavu stavěli.

Teze, podle které lze v dospělosti prostřednictvím změn životního stylu, diet a rozličných modifikací stravovacích návyků napravit vše, co se v tomto smyslu pokazilo v průběhu dětství, platí daleko méně, než by se mohlo zdát.


Autor: Isifa.cz

Tukové buňky se tvoří do 20 let, pak už nepřibývají, ale ani neubývají

Vhodný výběr stravy již od útlého věku je proto pro další vývoj lidského organismu a i pro vytváření dispozic nebo naopak odolnosti vůči různým nemocem zásadní.

Stravování v dětství má přitom některé logická a obecná specifika. Děti by například měly ještě spíše než dospělí jíst častěji, protože mají menší žaludek. Stejně tak by měly pravidelněji pít, protože tělo dětí obsahuje více vody než tělo dospělého jedince, a vodu je samozřejmě nutné do organismu doplňovat. Zejména v jídelníčku dětí je nutné dbát na pestrou a vyváženou stravu, bohatou na zeleninu, ovoce, cereálie, kvalitní bílkoviny či mléčné výrobky, a naopak neobsahující množství slazených limonád a obecně všech typů potravin s vysokým obsahem cukru a soli.

Dětská strava versus dospělá

  • Děti mají menší žaludek, měly by jíst častěji
  • Dětské tělo obsahuje víc vody, měly by pravidelněji pít
  • Důležitý je pestrý a vyvážený jídelníček
  • Pro děti je vhodná strava s malým obsahem cukru a soli

Fast food pestrý je. Ale jen podle barev

Za pestrou stravu přitom rozhodně nelze považovat výrobky rychlého občerstvení, i když je kdejaký hamburger na první pohled vlastně docela „pestrý“ – budeme-li pestrost posuzovat podle v něm přítomných barev. Ve výrobcích „fast food“ je ovšem především přítomné něco daleko podstatnějšího – škodlivé tuky a přemíra cukru, včetně přímo jedovatých látek typu akrylamid. A také množství kalorií, které při pravidelné hamburgerové stravě nespálí ani obvykle pohybově aktivnější mladý člověk.

Právě mladí lidé potřebují především posilovat svůj imunitní systém. Každá složka stravy přitom poskytuje organismu jiné spektrum potřebných látek, proto je nutné konzumovat, a to pravidelně, všechny základní druhy potravin, včetně takzvaného „červeného masa“, tedy hovězího, skopového či vepřového. Důležité esenciální mastné kyseliny, které si tělo samo nedokáže vytvořit, získává organismus konzumací ryb, a to i v případě ryb sladkovodních. Rostlinné tuky by měly převažovat zhruba ze 60 procent nad živočišnými, správný vývoj střevní mikroflóry je možné podporovat výrobky z mléka obohacené o bifidobakterie.

Také vynechání dnes poměrně opomíjených luštěnin je nutriční chybou, neboť tyto potraviny dodávají do těla prospěšné bílkoviny a jako strava rostlinného původu také vlákninu.

Počet tukových buněk z dětství se už nikdy nezmění

Správné stravování dětí začíná již u délky kojení a složení mléčné stravy, která je v prvních týdnech a měsících nejmenším dětem podávána.

Důležitá je například skladba proteinů, které pomáhají ničit bakterie, viry a další patogeny v zažívacím traktu novorozence. Optimální skladba mléka proto rozhoduje o množství průjmových onemocnění a dokonce v již tak raném věku o větší či menší dispozici k obezitě.

Skladba potravy v průběhu dětství má totiž zásadní vliv na tvorbu a počet tukových buněk v našem těle. Ty se například již u dvouletého dítěte množí při nadměrném přísunu kalorií dvakrát rychleji než u jeho vrstevníků. Málokdo přitom ví, že se tukové buňky tvoří v lidském těle pouze do věku dvaceti let, a poté jich v lidském organismu již nepřibývá, ale také ani neubývá. A to ani v případě drastických diet nebo cvičením v různých wellness zařízeních. Tukové buňky prostě v těle zůstávají, pouze „zhubnou“, a jak potvrdil tým švédských lékařů vedených Kirsty Spaldingovou ze stockholmského Karolinska Institutet, jsou kdykoli připraveny opět zvětšit svůj objem a „přibrat“.

Jiná věc je, že se tuková tkáň v těle v průběhu života neustále obměňuje. Naše tělo tak ročně ztratí zhruba desetinu tukových buněk, které ale následně opět nahradí. Stále však platí, že nám tukové buňky neubývají. Právě proto se lidem, kteří se v dospělosti rozhodli shodit přebytečné kilogramy a dočasně zvýší svou pohybovou aktivitu či změní jídelníček, po ukončení diet nadváha často zase vrací.

Jak si zvyknou na sladké, jiné chtít nebudou. Banánem nezačínejte

Zpět ale k prvním měsícům a rokům stravování dětí. Jedním z problémů, se kterým se řada rodičů potýká poté, co začínají přidávat malým dětem k původní mléčné stravě další komponenty, zejména ovoce a zeleninu, je neochota některých dětí tyto novinky přijímat.

I když samozřejmě nejde o univerzální recept, doporučuje se všeobecně začínat se složkami, které jsou méně sladké – spíše tedy se zeleninou než ovocem, které má vyšší obsah cukru. Pokud si totiž děti dříve zvyknou na sladší ingredience, méně sladké doplňky jim už tak nechutnají. Platí to i pro jednotlivé typy ovoce, přičemž úplně typickým příkladem jsou banány, patrně nejoblíbenější ingredience v dětských kašičkách a dalších typech dětské stravy. U drtivé většiny dětí platí, že pokud se mu jako první druh ovoce nabídnou banány, jiné typy ovoce obvykle odmítají. Pokud si ale jako na první druh ovoce zvyknou na něco méně sladkého, třeba na jablka, spektrum oblíbených ovocných chutí bývá daleko širší – včetně banánů.

K ovoci snad ještě jedna poznámka. Obecně uznávaná pravda praví, že ovoce je třeba před konzumací omýt, aby se s jeho povrchu odstranily pozůstatky chemických látek z postřiků. To ale není pravda ani náhodou. Omývání ovoce samozřejmě správné je, protože jej tím zbavujeme nečistot a různých mikroorganismů, na odstranění chemických látek to ale nemá vůbec žádný vliv. Ty již jednak dávno částečně pronikly do dužiny, a zbytek je pevně přichycen (například v případě jablek) na voskové vrstvě na povrchu, odkud je pouhým opláchnutím vodou nedostaneme.

Na pití kojeneckou vodu, na vaření i kohoutkovou

Postihnout všechny typy potřebné dětské stravy, jejich rizika a klady, není možné v průběhu jednoho článku. Přesto je vhodné se alespoň krátce zmínit o vodě – jak k pití, tak k přípravě pokrmů.

Pro přímou spotřebu (k pití) přitom odborníci doporučují u nejmenších dětí používat speciální kojenecké vody. A to i přesto, že kvalita kohoutkové vody je na mnohých místech velmi dobrá.

Kohoutkovou vodu ale lze použít po převaření k přípravě dětských pokrmů. I tak je vhodné si o složení místní kohoutkové vody zjistit informace o jejím složení. Pro kojence jsou totiž rizikové i poměrně nízké koncentrace látek, jako jsou některé minerály a jejich sloučeniny, a zejména dusičnany. Je tomu tak proto, že ledviny novorozenců a kojenců nemají ještě dostatečnou schopnost se uvedených látek jejich filtrací do moče zbavovat. Proto je pro přípravu kojenecké stravy žádoucí použít vodu s nižší mineralizací, zhruba mezi 150–200 miligramy na litr.

Doporučené hodnoty vybraných součástí pitné vody z hlediska vhodnosti pro kojence:

Látka

max. koncentrace (v mg/l)

sodík

25

hořčík

50

vápník

100

dusičnany a dusitany

15

fluoridy

0,7

celkový obsah minerálních látek

500

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 9. 2012 9:58