Už žádné falšované medy a směsky z celého světa. Pro včelí produkty platí nová pravidla

Od června už žádný nový med ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Když si koupíte med, budou na něm vypsány všechny země ze kterých pochází, neboť medy prodávané k řetězcích jsou téměř ve všech případech směsí různých druhů medů z různých zemí. Kdo si doteď myslel, že když v obchodě kupuje med od české firmy, jde tím pádem o český med, se možná bude divit. 

Med se falšuje ve velkém, ale teď je tomu konec

Med patří k dlouhodobě nejfalšovanějším potravinám. Tipec by tomu ale mohl zatnout nový inovativní postup českých vědců, který umožňuje odhalit podvody s vysokou přesností. Je založen na detailní analýze enzymů, díky níž lze identifikovat nejen nepovolené příměsi, ale také přesné místo, odkud med pochází.

Aktuální zjištění o falšovaným medech ze Slovenska

Včelí med, květový lesní s označením šarže: 25L193 a datem minimální trvanlivosti do 29.12.2028, další údaje: směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU, registrační značka SK 297 ES, výrobce: Medas s.r.o., Sadová 12, 052 01 Spišská Nová Ves, Slovensko.

Květový med, zlatý úl s označením šarže: ZU25L181 a datem minimální trvanlivosti do 12.12.2028, další údaje: směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU, registrační značka SK 297 ES, výrobce: Medas s.r.o., Sadová 12, 052 01 Spišská Nová Ves, Slovensko.

Což je důležité zejména proto, že od 14. června letošního roku platí nový zákon, díky němuž i laik zjistí, zda kupuje ryze český med, nebo směsku, která procestovala svět. Na Sklenici s medem musí být jasně uvedeno, ze kterých zemí med pochází. Mnoho let tomu tak ale nebylo.

22 let se směskami medů z EU a mimo EU

Od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie, přijalo její pravidlo a na med se muselo začít psát odkud pochází. Jenže stačilo málo: „směs medů ze zemí EU“, „směs medů mimo EU“ nebo „směs medů ze zemí EU a mimo EU“. Právě tato formulace byla dlouhodobě kritizována, protože kupující se nedozvěděl, ze kterých konkrétních zemí med pochází. Sklenice mohla obsahovat například 95 % medu z Číny a 5 % z Rumunska a na etiketě stálo pouze „směs medů ze zemí EU a mimo EU“.

Evropská unie ale od 14. června letošního roku změnila pravidla pro označování a od tohoto data platí mimo jiné, že směsi medů musí uvádět všechny země původu a u většiny výrobků také procentní podíl medu z jednotlivých zemí podle hmotnosti.

Zároveň platí přechodné ustanovení, že med označený nebo uvedený na trh před 14. červnem 2026 podle starých pravidel (např. s označením „směs medů ze zemí EU a mimo EU“) se může doprodávat až do vyčerpání zásob. Výjimka platí pro malá balení do 30 g, u nich lze místo celých názvů států použít jejich mezinárodní kódy (např. CZ, SK).

Končí povinné označení pastový med, med lesní je nově oficiální název

Nová vyhláška navíc modernizuje názvosloví a odstraňuje některé zastaralé nebo zavádějící termíny, jiné naopak přidává:

• „Med lesní“ je nyní oficiální a zavazující. Nová vyhláška zavádí termín „med lesní“ jako oficiální synonymum pro med medovicový. Aby mohl být med takto označen lesní nebo medovicový, musí splňovat limit pro elektrickou vodivost. Pokud by takto označený med limit vodivosti nesplnil, bylo by to při případné kontrole inspekčními orgány považováno za klamání spotřebitele.
• Konec povinného označení „pastového medu“: Tento termín již ve vyhlášce není. Nadále se bude jednat o med květový (nebo medovicový), u kterého je pastování bráno jako technologický proces, nikoliv jako samostatný druh. Samotné pastování medu zůstává samozřejmě běžným a zcela správným technologickým postupem. I když tento termín v nové vyhlášce není, lze označení „pastový med“ používat i nadále jako nepovinný údaj.
• „Filtrovaný med“ nově spadá do kategorie pekařského medu. Jeho definice byla nově rozšířena i na medy, z nichž byl odstraněn podstatný podíl pylu. Prakticky tak med dříve označovaný jako filtrovaný nově spadá pod označení pekařský med.