Pacienta, devětašedesátiletého muže, trápily otoky nohou a dušnost, musel být také opakovaně hospitalizován. Příznaky upozornily na závažnou poruchu trojcípé chlopně mezi pravou komorou a síní. Díky šetrnému katetrizačnímu zákroku má nyní šanci na kvalitní a plnohodnotný život i přesto, že pro něj již běžné léčebné postupy nebyly možné.
„Zákrok řeší těžkou srdeční nedostatečnost, způsobenou takzvanou trikuspidální regurgitací, a probíhá bez nutnosti otevřené operace. Umělou chlopeň zavádíme katetrem přes žílu v třísle až do srdce, a to pod přesnou kontrolou pomocí ultrazvuku a rentgenu. Operace trvá zhruba dvě až tři hodiny a pacient bývá hospitalizován přibližně pět dní,“ popisuje intervenční kardiolog docent David Zemánek.
Jak se pozná a léčí srdeční selhání
Nový typ chlopně je vyroben z hovězího osrdečníku a představuje významný pokrok v péči o pacienty s pokročilým srdečním selháním. Nemoc postihuje tři až čtyři procenta populace, častěji seniory.
„Každý, komu bez zjevné příčiny otékají nohy nebo se zadýchává, by měl navštívit lékaře, může jít o srdeční selhání. O potížích s chlopní pak rozhodne specialista po echokardiografickém vyšetření,“ upozorňuje docent Zemánek.
U většiny pacientů stačí léčba pomocí léků nebo pomocí speciálních svorek, u některých však léky nestačí a svorky nebo kardiochirurgická operace nejsou možné. Pro některé z těchto pacientů je pak vhodná tato nová léčebná metoda.
Zákrok je hrazený na výjimku
Zákrok zatím není standardně hrazen zdravotními pojišťovnami, jeho cena se pohybuje okolo jednoho milionu korun. Lékaři proto musí žádat o výjimku.
„Ročně bychom takto mohli pomoci přibližně pěti pacientům. U některých dalších pacientů, jejichž srdce jsou ještě více poškozená a kompletní „opravu“ by nemusela zvládnout, lze volit i jiný šetrný zákrok, zavedení dvou umělých chlopní do dutých žil, kterými přitéká krev do pravé síně. Ten na klinice provádíme již více než rok, a i zde jsou první zkušenosti nadějné,“ doplňuje profesor Jan Bělohlávek, primář II. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
Srdeční selhání
Stav, kdy srdce nedokáže přečerpávat krev v souladu s metabolickými potřebami organismu.
Chronické srdeční selhání – srdce není schopno krýt metabolické potřeby tkání (přívod kyslíku a živin a odstraňování oxidu uhličitého a metabolických zplodin)
Akutní srdeční selhání (ASS) – náhle vzniklá porucha srdeční funkce (nebo její náhlé zhoršení), kdy srdce není schopno dostatečně přečerpávat krev z žilního řečiště do plic a/nebo z plic do tepenného řečiště
V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním. Odborníci očekávají strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle jejich odhadů bude více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě špatného životního stylu Čechů zejména stárnutí populace. Riziko srdečního selhání s přibývajícím věkem roste, podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mu čelí přibližně čtvrtina lidí starších 75 let.
Zdroj: Wikiskripta, IKEM
ČLÁNKY DO MAILU