Hlavní navigace

S menopauzou začaly halucinace. Jak přechod ovlivňuje psychiku?

Autor: Depositphotos.com
Období menopauzy může být pro řadu žen značně nepříjemné – potýkají se nově s pocením, nespavostí, návaly horka, a někdy dokonce i psychickými poruchami. Může přechod fungovat jako jejich spouštěč?
Veronika Šmídová
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Posledně jmenované zažila i paní Františka, u které se s nástupem klimakteria dokonce poprvé objevila schizofrenie s halucinacemi. Její příběh pro server Vitalia.cz popsala její dcera Lenka, která má obavy, aby ji nepotkalo to samé.

Do přechodu bez psychických potíží

„Nevím o tom, že by měla máma někdy předtím nějaké psychické problémy. Někdy byla smutná, melancholická a snadno se rozčílila, ale nic mimo normál. Alespoň co já vím. Až těsně po padesátce s přechodem, který měla velmi nepříjemný, to začalo být špatné,“ vzpomíná na paní Františku, dnes již zesnulou, dcera Lenka. Té v současnosti také táhne na padesát a začalo jí klimakterium, a tak se obává, aby ji nepotkalo něco podobného.

„Máma dlouho nikomu zřejmě nic neřekla, začala ale slýchat nebo vídat věci, které tam nebyly. Všimli jsme si toho až ve chvíli, kdy už měla skutečně velké halucinace. Tvrdila například, že sousedi zahrabali do hnoje miminko a nechávají ho tam umřít, a tak k nim běžela na zahradu a chtěla do hnoje skočit, protože ho tam slyšela plakat. Sledovala schovaná v kuchyni sousedy, kam a kdy chodí, a zapisovala si to na spodek dřevěné židle, asi abychom to nenašli. Nebo si o Vánocích v košili běžela lehnout do sněhu a chtěla umřít,“ popisuje smutné zážitky Lenka s tím, že pro rodinu bylo vše o to těžší, že byl komunismus a žili na vesnici.

Paní Františka v mládí netrpěla žádnými psychickými problémy, přišly až s klimakteriem. Její dceři se teď blíží padesátka a má obavy, aby ji nestihl podobný osud
Autor: Archív rodiny

Paní Františka v mládí netrpěla žádnými psychickými problémy, přišly až s klimakteriem. Její dceři se teď blíží padesátka a má obavy, aby ji nestihl podobný osud

„Místo pomoci se nám sousedé smáli a pořád nás tlačili, ať ji necháme někam zavřít. Nakonec maminka skutečně musela do ústavu, kde nám řekli, že to souvisí nejspíš s přechodem, a víc se s námi příliš nebavili. Po nějaké době se vrátila domů, měla nějaké prášky a nechtěla o ničem moc mluvit. Pokud ale vím, tak se jí už ataka ve formě vyloženě halucinací nezopakovala,“ diví se Lenka a dodává, že jí je zpětně poměrně jasné, že u maminky muselo jít o schizofrenii.

Hormony jako spouštěč duševních poruch

Jak ukazuje například americká studie z roku 2016 na případu tří žen z psychiatrické nemocnice v Minessotě, někdy se první psychóza skutečně může objevit s nástupem přechodu. „Možným vysvětlením jsou hormonální změny, primárně pokles estrogenu, které mohou u žen se skrytým rizikem ke schizofrenii fungovat jako katalyzátor. U dalších duševních onemocnění, jako jsou unipolární deprese nebo bipolární afektivní poruchy, pak může během menopauzy docházet ke zhoršení,“ uvádějí autorky statě Elizabeth A. Crow a Suzanne Jasberg.


 

Čeští experti souhlasí, že menopauza může ovlivňovat duševní i fyzické zdraví. U každé ženy ale probíhá individuálně a nemusí v žádném případě mít tak dramatický průběh jako u paní Františky.

„Klimakterium je charakterizováno příznaky, které se začínají objevovat postupně, jak ubývá ‚ženských hormonů‘. Nepřichází tedy náhle ze dne na den. Trvají většinou několik let. Ženy se s tímto obdobím vyrovnávají těžko, pociťují ztrátu sexuální atraktivity, může se zhoršovat úzkost, zvláště byla-li již žena úzkostná předtím, dochází ke ztrátě sebedůvěry, objevuje se nespavost, podrážděnost, nesoustředěnost, nízká tolerance zátěže. Nejčastějším vážnějším chorobným stavem pak jsou deprese – tyto neohrožují zdraví, ale výrazně snižují kvalitu života,“ popsal pro Vitalia.cz primář Psychiatrické nemocnice v Dobřanech Vladimír Šupina.

Vážné poruchy spojené s přechodem jsou výjimkou

Odborník však doplňuje, že vážné duševní poruchy ve spojitosti s klimakteriem jsou opravdu vzácné a není třeba zbytečně panikařit.

„Vážné duševní choroby, především schizofrenní onemocnění, ale i další, mají vždy multifaktoriální etiologii, tedy na jejich vzniku se podílí mnoho různých příčin. Menopauza může být tedy jedním z mnoha různých spouštěčů vzniku duševního onemocnění. Jak jsem již uvedl, nejčastěji se mohou objevovat spíše depresivní a úzkostné stavy. Vznik psychotického onemocnění jen na základě toho, že se žena dostala do menopauzy, je velmi řídký jev, netřeba tím ženy strašit,“ říká lékař a dodává, že si nepamatuje, že by se osobně v nemocnici s takto jednoznačně vyvolaným onemocněním setkal.

I u psychiky hraje roli dědičnost

Připouští nicméně, že v těchto případech může hrát roli dědičnost. „Obecně, pokud se v rodině objeví duševní onemocnění, dědičnost hraje roli. Je tedy pravděpodobné, že dcera může mít predispozice, respektive může být zvýšeně citlivá vůči duševnímu onemocnění,“ vysvětluje Vladimír Šupina. Podle něj tak mohou ženy, které o podobné predispozici v rodině vědí, například preventivně dodržovat úplnou abstinenci od alkoholu či jiných psychoaktivních látek a dbát zvýšené duševní hygieny.

„Tedy vyvarovat se zbytečných stresových situací, jako se například před příchodem menopauzy rozhodnout, zda pokračovat, či nepokračovat v konfliktním partnerském vztahu, zabezpečit své staré rodiče, aby péče nepředstavovala stres a zátěž v době, kdy žena díky menopauze bude zvýšeně zranitelná, neplánovat na dané období složitá životní rozhodnutí – například stavbu domu, změnu zaměstnání a podobně,“ radí odborník s tím, že důležitá je také kvalitní strava, dostatek spánku a pohybu. 

Hlavně se nestydět jít k doktorovi

Podobně to vidí i gynekolog Tomáš Fait. „Menopauza je sice zcela přirozený proces, ale u zhruba sedmdesáti procent žen se projevuje různou mírou potíží; nejčastěji ve smyslu nepravidelného krvácení, návalů horka, nočního pocení, nespavosti, bušení srdce, poruch sebehodnocení, psychického diskomfortu a deprese. Pokles estrogenů je totiž spojen se změnami hladin různých látek v mozku – třeba serotoninu, neurosteroidů – které normálně udržují křehkou rovnováhu psychické pohody,“ vysvětluje expert, který předsedá České menopauzální a andropauzální společnosti.

Typickou je podle něj postmenopauzální deprese, tedy chorobně smutná nálada. Pokud je spouštěčem změna hladin hormonů, pak jde o depresi endogenní. „Nicméně vymizení menses a nástup příznaků klimakteria část žen logicky spojuje se stárnutím. Ve společnosti adorující mládí, krásu a výkonnost se pak necítí dobře, k tomu se přidává syndrom opuštěného hnízda po osamostatnění dětím nebo naopak jejich neochota se osamostatnit i po čtvrtém deceniu věku, poruchy párového soužití s andropauzálním mužem. Pak jde o exogenní depresi,ׅ“ upřesňuje doc. Fait.

tipli

Vše ještě zhoršují pro klimakterium poměrně běžné poruchy spánku, které predikují možnost rozvoje ostatních psychiatrických nemocí, jež většinou vyžadují krom dobré medikace také úpravu režimu.

„Lze je léčit nejen antidepresivy, ale i hormonální terapií. Oba tyto typy léčby se vzájemně mohou kombinovat a zesilují svůj účinek. Pro ženy, které mají z hormonů obavy nebo je opravdu nemohou užívat, pak nejen že používáme antidepresiva v léčbě návalů, ale existují i pylové extrakty fungující na podobném základu,“ radí odborník. Konkrétně třeba s postmenopauzální depresí se setkává v každodenní praxi často. Důležité je podle něj se hlavně nestydět a včas vyhledat pomoc ošetřujícího gynekologa, který by měl ženy s vážnějšími poruchami odeslat k psychiatrovi. Dvojnásob to samozřejmě platí pro pacientky, které mají duševní onemocnění v rodině.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).