Růžovka (rosacea) je chronické zánětlivé onemocnění kůže postihující především oblast obličeje – typicky tváře, nos, čelo a bradu. Projevuje se zrůžověním až zarudnutím postiženého místa, rozšířenými cévkami (teleangiektaziemi), pupínky připomínajícími akné bez přítomnosti komedonů, otokem kůže, někdy i jejím zbytněním, zejména na nose.
„Onemocnění mívá kolísavý průběh. Jsou období, kdy dochází k jeho zhoršení a jsou období, kdy dochází ke zlepšení. K faktorům, které stav zhoršují, patří zejména UV záření, střídání tepla a zimy, pití alkoholu, konzumace kořeněných jídel a nevhodná kosmetika,“ říká profesor Petr Arenberger, dermatolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a 3. LF UK.
Co ji může odstartovat
Přesná příčina, proč u někoho dojde k rozvoji tohoto chronického onemocnění, není známá. Ukazuje se však, že ve hře je více faktorů. Na rozvoji se podílejí genetické predispozice, poruchy vrozené imunity a dysregulace cévního systému. Studie ukazují i to, že roli hraje i stav kožního mikrobiomu, zejména přemnožení roztoče Demodex folliculorum a změny v bakteriálním osídlení kůže.
„Náhlé zčervenání v obličeji, které růžovku doprovází, souvisí i se zvýšenou reaktivitou cév na zevní podněty. To je zmíněné střídání tepla a zimy, které stav horší, ale i pití alkoholu či hodně teplých nápojů, které vede k roztažení cév a zvýšenému prokrvení, na něž pokožka následně reaguje zčervenáním. Všechny tyto faktory, plus vrozená aktivace imunity kůže, jsou příčinou toho, proč růžovku umíme léčit, ale ne vždycky plně vyléčit,“ vysvětluje profesor Arenberger.
K významným faktorům rozvoje a ke zhoršení stavu růžovky patří i stres, hormonální nerovnováha, extrémní námaha a nadměrné či nevhodné používání kosmetických přípravků. Rizikový je například mechanický peeling, kdy pomocí hrubších částeček dochází k odstraňování horní vrstvy pokožky. Stav mohou zhoršovat i některé silně hydratační přípravky. Faktory, které stav pleti zhoršují, jsou ale velmi individuální a u jednotlivých lidí se liší.
Péče o pleť s růžovkou by měla být šetrná a měla by být zaměřená na posílení kožní bariéry. Základem péče je používání jemných čisticích přípravků bez alkoholu a parfemace, ideálně s fyziologickým pH. Klíčová je i hydratace pleti, ovšem s využitím šetrné a vyzkoušené kosmetiky. K péči o pleť s růžovkou patří i používání přípravků s UV filtrem.
„Pravidelná ochrana před slunečními paprsky je nezbytností, protože UV záření stav pleti zhoršuje. Obvykle se doporučují dle počasí a hodnoty UV indexu širokospektrální SPF 30–50, ideálně minerální filtry, které citlivá kůže lépe snáší,“ dodává lékař.
Léčba je, ale je třeba její pravidelnost
Léčba růžovky se v posledních letech výrazně posunula. Květákovité nosy a zarudnutí obličeje už je spíš minulostí, pokud se terapie podchytí včas.
„K lokální léčbě se používají krémy a masti s metronidazolem, kyselinou azelaovou nebo ivermektinem, které působí protizánětlivě a antiparazitárně. U těžších forem je možné přistoupit k celkové antibiotické léčbě, kdy se využívají antibiotika ze skupiny tetracyklinů v nízkých dávkách, ale podávaná dlouhodobě. Využívá se totiž především jejich protizánětlivý potenciál. Občas se setkáváme i s magistraliter připravenými lokálními léky, které redukují zarudnutí vazokonstrikčním účinkem jako je například brimonidin nebo oxymetazolin. V rámci terapie je možné použít i cévní lasery a intenzivní pulzní světlo, které redukují viditelné cévky a erytém. Aby byla léčba účinná je ale třeba její pravidelnost,“ doplňuje profesor Arenberger.
Růžovka je onemocnění, které není plně vyléčitelné, ale při správné kombinaci a dodržování režimových opatření lze její stav výrazně zlepšit a dostat pod kontrolu.
ČLÁNKY DO MAILU