Po prázdninovém sexu bez ochrany. Lékař radí, co řešit hned a kdy se nechat testovat

Co má člověk dělat, pokud si uvědomí, že za sebou má potenciálně rizikový sex?

Především nepanikařit, ale ani situaci nezlehčovat. Jeden sexuální kontakt automaticky neznamená, že dojde k otěhotnění nebo k přenosu pohlavně přenosné infekce. Riziko závisí na typu kontaktu, použití a případném selhání kondomu, čase uběhnutém od události, dostupných informacích o zdravotním stavu obou lidí a dalších okolnostech.

Dobré je co nejpřesněji si vybavit, kdy k události došlo a co se stalo. Ne kvůli hledání viny, ale proto, že čas může rozhodovat o nouzové antikoncepci nebo o postexpoziční profylaxi HIV. Lékaři pomůže informace, zda šlo o vaginální, anální či orální sex a zda došlo k poranění, krvácení nebo ejakulaci.

Co je potřeba v takové situaci řešit bezodkladně?

Pokud existuje riziko nechtěného těhotenství, je vhodné co nejdříve řešit nouzovou antikoncepci s lékárníkem nebo gynekologem. Přípravky s účinnou látkou levonorgestrol se používají nejpozději do 72 hodin, s látkou ulipristal do 120 hodin. Čím dříve, tím lépe. Nejúčinnější možností nouzové antikoncepce je měděné nitroděložní tělísko zavedené gynekologem do pěti dnů od nechráněného styku, pokud je pro konkrétní ženu vhodné.

Umíte poradit, co dělat při obavě z nákazy HIV?

Pokud šlo o kontakt s možným významným rizikem HIV a od události ještě neuplynulo 72 hodin, je potřeba urgentně vyhledat lékaře k posouzení postexpoziční profylaxe HIV neboli PEP. Ta se zahajuje co nejdříve, optimálně během prvních 24 hodin. Po více než 72 hodinách se její podání obecně nepovažuje za účelné. PEP není určena automaticky po každém sexu bez kondomu a nechrání před těhotenstvím ani před ostatními infekcemi. O indikaci rozhoduje lékař podle konkrétní expozice.

Pokud sex nebyl dobrovolný nebo se v danou chvíli člověk nebyl schopný svobodně rozhodovat, patří k urgentní péči zdravotní ošetření, posouzení PEP a nouzové antikoncepce i citlivá psychická podpora. Událost je možné oznámit Policii ČR, zdravotní péči je však vhodné vyhledat bez ohledu na rozhodnutí o oznámení.

Pojďme zpět k testům. Kdy má smysl na ně jít?

Na konzultaci má smysl jít brzy. Neexistuje však jeden univerzální „balíček po sexu“, který by byl vhodný pro každého a pro každou situaci. Důležité je mít na paměti, že negativní výsledek bezprostředně po sexu nemusí infekci vyloučit, protože ještě nemusí být testem zachytitelná. Zdravotník proto může doporučit vstupní vyšetření a následné kontrolní odběry v konkrétním časovém odstupu.

U HIV například Státní zdravotní ústav uvádí, že test je vhodné podstoupit za dva až tři měsíce od rizikové situace. Pokud člověk absolvuje PEP nebo má jiné klinické okolnosti, stanoví harmonogram kontrol pracoviště, které jej vede.

Proč je potřeba lékaři popisovat praktiky, za kterých sex probíhal?

Protože typ kontaktu ovlivňuje riziko i výběr vyšetření. Podle situace může být potřeba krevní odběr, moč nebo stěr z genitálu, konečníku či krku. Vyšetření pouze z jednoho místa může minout infekci v jiné exponované lokalitě. Přesný rozhovor není zvědavost lékaře, ale podmínka správně zvoleného testu.

Nestačilo by počkat, zda se objeví nějaké potíže?

Nestačí. Řada pohlavně přenosných infekcí může probíhat bez příznaků. Naopak výtok, pálení, vyrážka, bolest při močení, bolest v podbřišku, krvácení nebo bolest v krku po orálním sexu mohou mít více příčin. Při potížích je vhodné vyšetření bez odkladu, jejich nepřítomnost však sama o sobě infekci nevylučuje.

Má člověk do výsledků testů přestat mít sex?

Není nutné se trestat ani izolovat. Do vyjasnění situace je ale rozumné používat kondom nebo jinou vhodnou bariérovou ochranu při každém sexuálním kontaktu a otevřeně o problému komunikovat s partnerem či partnerkou. Pokud se objeví příznaky, je vhodné sexuální aktivity odložit do vyšetření a řídit se doporučením lékaře.