Lidské oko je jedním z nejúžasnějších a nejsložitějších orgánů těla. Díky našim očím vnímáme krásu celého světa. Pečujeme o své oči dostatečně? Proč přibývá lidí, kterým se zrak zhoršuje a bez brýlí se neobejdou? Co vše je příčinou toho, že špatně vidíme? Do jaké míry za zhoršování zraku mohou moderní technologie a zda jsou i jiné příčiny zhoršování zraku, o tom jsme si povídali s Radkem Anderlem, optometristou působícím na Evropské oční klinice Lexum Brno.
Příčina potíží: vysoké nároky na oči, ale i stres či problémy s páteří
Obecně je rozšířen názor, že si kazíme oči prací na počítači a neustálým sledováním televize a monitorů či displejů dalších zařízení. Ovšem všichni vědci nejsou v tomto ohledu zajedno. Je jisté, že v populaci přibývá krátkozrakých jedinců (špatně vidí do dálky). Ale důvod není jednoznačný.
„V současné době se ani mezi odbornou veřejností nedokážeme domluvit, co je příčinou, že se v populaci vyskytuje více krátkozrakých jedinců. Ve většině případů jde o větší předozadní délku oka, která je rozhodujícím faktorem vzniku refrakční vady. To je pravděpodobně důsledek lepší výživy. Jiné studie zase poukazují na to, že lidské oko je stále více nuceno ostřit na střední a blízké vzdálenosti, což způsobuje nadměrné využívání akomodačního aparátu,“ vysvětluje Radek Anderle a dodává, že především je otázka, co si představit pod termínem zhoršující se zrak: „Informace od pacienta, že jeho maminka viděla bez brýlí až do smrti v devadesáti letech, je zavádějící. Nároky na zrakovou ostrost v minulosti byly bezesporu daleko nižší. Také neustále se zvyšující věk populace dovoluje propuknutí různých degenerativních onemocnění oka, které snižují kvalitu vidění.“
Nicméně i odborníci se shodují na tom, že lidskému oku neprospívá stálé upřené zírání na jednu vzdálenost (např. monitor počítače). Radek Anderle vysvětluje, proč to pro oko může být škodlivé. „Lidské oko umí tvořit plusové dioptrie. To je základní předpoklad toho, aby člověk, který vidí dobře do dálky, mohl přeostřit také na střední a blízkou vzdálenost (PC a čtení). Umí to ovšem jen do určité míry, která také souvisí s věkem. Zároveň lidské oko není z dosavadního evolučního vývoje vytvořeno tak, aby muselo tyto plusové dioptrie tvořit osm a více hodin v kuse.“
Každý jsme jiný a každé oko má jinou míru akomodační pružnosti. „Lidské oko to umí, ale ne každý zvládne akomodovat (ostřit) dlouhé hodiny bez přestávky. Pak může přijít spasmus akomodace (křeč svalu vytvářejícího plusové dioptrie). To způsobí neostré vidění do dálky, o nepříjemných pocitech nemluvě. Při soustředění se na detaily dochází také ke snížení frekvence mrkání, což je při práci na počítači běžné. To může vést k nadměrnému osychání oka. Oči jsou unavené, zarudlé, pálí a řežou.“
Odborníci se shodují na tom, že při práci na počítači dochází k většímu namáhání očí a může docházet ke křečovitému stažení svalů. Když k tomu přidáme fyziologickou postupnou ztrátu oční akomodace, která je s postupujícím věkem běžná, výsledkem je postupná eskalace problémů s očima.
Dalším důležitým faktorem je také stres. I ten může ovlivnit kvalitu vidění. Musíme si uvědomit, že oko není ten, kdo vidí. Jedno klasické pořekadlo v očním lékařství říká: „Nevidíme okem, ale mozkem.“
Kromě stresu může mít na oční potíže vliv také špatný stav krční páteře a ztuhlost šíje a ramen. „Jde pak o neurologický problém, který se u některých jedinců může projevovat v kvalitě vidění. A to i s velmi rozdílně udávanými symptomy. Nejčastěji se vyskytují bolesti kolem oka a za okem,“ říká Radek Anderle.
Relaxace očí jako prevence: pravidlo 20/20/20
A jak můžeme očním obtížím, jako je únava očí nebo postupná ztráta akomodace, předcházet? Hodně se hovoří o oční józe, palmingu (přikládání rukou na oči) a dalších očních cvičeních. K tomu optometrista říká: „Z hlediska prevence potíží při dlouhodobé práci na počítači tu možnosti jsou. Pravidelné střídání pohledu do ‚nekonečna‘, například z okna. To alespoň na chvíli dovolí relaxaci akomodace. Po jak dlouhé době a na jak dlouho, to je individuální. To si musí každý vyzkoušet.“ Tento postup považují oční lékaři za nejúčinnější. Obecně se doporučuje při práci na počítači každých dvacet až třicet minut uvolnit oči pohledem do dálky, ideálně do přírody, aby byl pohled očí co nejvíce relaxovaný. Američtí odborníci zavádějí snadno zapamatovatelné pravidlo 20/20/20. To znamená, že po dvaceti minutách bychom se alespoň dvacet sekund měli dívat na předmět vzdálený alespoň dvacet stop (cca šest metrů). „Pocity pálení a řezání očí může zlepšit pravidelná aplikace umělých slz,“ doplňuje Radek Anderle.
K metodám typu „oční jóga“ je spíše skeptický. „Jak vždy říkám – když chcete, tak to zkuste, pravděpodobně si tím neublížíte. Jen nedoporučuji masáže či tření očí u krátkozrakých jedinců, to může někdy vést až k odchlípení sítnice,“ dodává Radek Anderle. „Jinou kapitolou je ortoptika. Jde o specializovaná cvičení pro jedince, u kterých zjistíme právě určitou nerovnováhu mezi očními pohyby či problém s akomodací. Tam jsou cvičení přímo indikována na míru pomocí speciálních pomůcek.“
Bohužel zřejmě nelze zcela zabránit tomu, že kolem pětačtyřicátého roku života obvykle dochází ke zhoršení ostrosti vidění do blízka. „Medicína tento jev považuje za fyziologický, tedy normální. Je to právě pokles akomodační šíře (schopnost tvořit plusové dioptrie) pod cca tři až čtyři dioptrie. Pak nastává syndrom ‚dlouhých rukou‘. To, co si již nedovedeme vytvořit ve svém vlastním oku, musí být doplněno, nejčastěji do brýlové korekce.“
Je důsledkem nošení brýlí jen další zhoršování zraku?
Další otázkou, o které se vedou četné diskuze, je to, zda nošení brýlí ještě více zrak nezhoršuje. Když lékař zjistí oční vadu, předepíše brýle. Některé zdroje uvádějí, že důsledkem nošení brýlí je jen další zhoršování zraku. Říká se, že oko zleniví (v případě dalekozrakosti) nebo se svaly kolem oka křečovitě stáhnou (v případě krátkozrakosti). Jenže ani na tuto otázku není mezi lékaři zcela jednoznačná odpověď.
„Studií na toto téma je poměrně hodně, přičemž jejich vyznění se liší. Ovšem ne nějak dramaticky. Souhrnný závěr bych shrnul do tvrzení, že nelze prokázat, že nošení plné korekce vede k navyšování dioptrií. A naopak,“ uvádí Radek Anderle. „Paušálně jsem zastáncem plné korekce, která odpovídá refrakci daného oka. S postupným navyšováním dioptrií se setkáváme takřka výhradně u krátkozrakých jedinců, kteří nosí celodenní brýle s minusovými dioptriemi. To je ovšem v drtivé většině způsobeno nárůstem předozadní délky oka a pravděpodobně by k tomuto nárůstu došlo jak s plnou, tak s nižší korekcí. Další skupina jsou právě lidé mezi cca pětačtyřiceti a šedesáti lety, kdy dochází k nezvratnému navyšování plusových dioptrií do blízka. V tomto věkovém intervalu dojde k nárůstu cca o plus tři dioptrie.“
Co dělat, když cítíme, že máme unavené, podrážděné oči, vidíme hůře nebo máme jiné oční potíže? Vždy je na prvním místě obrátit se na odborníka, který očím rozumí.
Brýle, nebo čočky? Oboje, ale vždy začněte u odborníka
Problémy s očima bychom neměli podceňovat. „Za pojmy ‚unavené oči‘ a ‚zhoršující se zrak‘ se mohou skrývat stejně tak banality jako velice vážné stavy. Specialista (optometrista nebo oftalmolog) pacientovi buď pomůže rovnou, nebo odešle na příslušné pracoviště,“ říká Radek Anderle.
Laserová operace očí je řešení, ale ne pro každého
Můžeme se také rozhodnout pro chirurgický zákrok. Laserové operace očí jsou dnes velkým hitem. Operace očí pacientovi přináší absolutní nezávislost na korekční pomůcce (brýle, kontaktní čočky). Vždy se ale musí nejprve individuálně posoudit zdravotní stav jedince pomocí četných vyšetření očí. Pak se teprve ukáže, zda lze takový zákrok doporučit. „Laserový refrakční zákrok je paušálně vhodný pro nízkou, střední a částečně i vysokou myopii (krátkozrakost). Také pro nízkou hypermetropii a astigmatismus. Vždy pro jedince s dostatečnou akomodační šíří, tzn. do cca čtyřiceti let. Vždy musíme počítat s tím, že laser umí odstranit pouze jedny brýle. Pokud tedy již člověk potřebuje brýle s jinou hodnotou dioptrií na dálku a jinou do blízka, pak už laser plnohodnotné řešení není. Pak již musíme přistoupit k jiným typům zákroků, ale i pro takové klienty existuje řešení bez brýlí a kontaktních čoček.“
A jaké jsou výhody chirurgické korekce oční vady? „Výhodou laserové operace je určitě dlouhodobá finanční úspora. Oproti brýlím také přináší neomezené zorné pole, stabilní zraková ostrost bez rizika infekcí je zase výhodou v porovnání s kontaktními čočkami. Nicméně je vždy potřeba zvážit stav očí a potřeby klienta,“ dodává Radek Anderle.
Odborná spolupráce:
Mgr. Radek Anderle, Ph.D.
Optometrista, Evropská oční klinika Lexum Brno, www.lexum.cz
Patří mezi zakládající členy brněnské kliniky, kde pracuje také jako odborný technik při laserových refrakčních operacích. Aktivně se účastní oftalmologických kongresů v ČR i v zahraničí a je autorem mnoha odborných článků a přednášek.
ČLÁNKY DO MAILU