Preventivní prohlídka stojí na několika základních pilířích. Praktický lékař posuzuje zdravotní stav na základě klinického vyšetření (poslech, pohmat apod.), rodinné anamnézy a podrobného rozhovoru. Od letoška se zaměřuje také na psychickou pohodu a ověřuje, zda pacient absolvuje doporučená screeningová vyšetření, jako jsou gynekologické prohlídky, mamograf nebo prevence karcinomu prostaty. Od 40 let je součástí také pravidelné EKG.
Co se dozvíte v článku
Aby však lékař získal co nejlepší přehled o pacientově zdraví, nestačí mu posoudit jen to, co je vidět
a slyšet v ordinaci. Klíčové informace pro dokreslení obrazu o zdravotním stavu mu poskytne laboratorní diagnostika. Data ÚZIS však ukazují, že téměř 34 % pacientů, kteří v roce 2025 prošli preventivní prohlídkou, související laboratorní vyšetření neabsolvovalo. Jinými slovy si nenechali vzít krev.
Nejčastěji se to týkalo lidí starších 80 let (43,5 %) a mladých dospělých ve věku 18 až 29 let (43,4 %). Za nimi byli sedmdesátníci (36,8 %) a třicátníci (35,5 %)
Strach z odběrů
Jedním z důvodů vynechání krevních testů může být obava z odběru krve. S tímto problémem se potýká každý pátý Čech. Nejčastěji se lidé obávají jehly, bolesti nebo pohledu na krev. Téměř polovině dotázaných (46,4 %) přitom pomáhá překonat strach přívětivý přístup zdravotníka a více než čtvrtině (27,7 %) odvedení pozornosti. „Způsob, jakým odběr probíhá, hraje z hlediska komfortu zcela klíčovou roli. Vlídná a jasná komunikace či ochota přizpůsobit se individuálním potřebám mohou pacientovi zásadně ulevit,“ říká vedoucí odběrových pracovišť Synlab Martina Vršková.
Všechny základní parametry sledované v rámci preventivní prohlídky lze stanovit z několika mililitrů krve. Samotný odběr tak obvykle zabere jen velmi krátkou chvíli. „Laboratorní přístroje se neustále modernizují a umožňují analyzovat zdravotní parametry z čím dál menšího množství biologického materiálu,“ doplňuje klinická biochemička Kateřina Pinterová.
Poslechněte si podcast o preventivních prohlídkách
Prevence nám dává náskok
Jednou z dalších příčin obav z odběrů krve je dle průzkumu také strach z diagnózy (15,6 %) – i ten tak může být důvodem, proč lidé krevní testy neabsolvují. Smyslem preventivních krevních vyšetření u zdravého člověka přitom není hledat onemocnění, ale včas zachytit signály, které by mohly vést ke zdravotním komplikacím v budoucnu.
„Pacient se může cítit zdravý, ke změnám uvnitř organismu však často dochází s velkým předstihem před nástupem příznaků. Laboratorní vyšetření umožňují tato skrytá rizika spolehlivě zachytit a zasáhnout včas,“ říká generální ředitelka společností Synlab Czech a Synlab Slovakia Kateřina Bílly Danyšová.
Výsledky testů základní prevence jsou lékaři obvykle k dispozici do 24 hodin. Na jejich základě může doporučit úpravu životního stylu nebo další postup tak, aby se rozvoji onemocnění podařilo předejít.
Velkou výhodou laboratorních vyšetření je také možnost sledovat vývoj jednotlivých hodnot v čase. Opakované testování v pravidelných intervalech umožňuje zachytit i pozvolné změny, které by při jednorázové kontrole mohly zůstat bez povšimnutí.
Co nového se od ledna z krve zjišťuje?
Objem preventivních krevních testů se od letošního ledna navíc rozšířil. Pokud pacient absolvuje dospělou preventivní prohlídku poprvé nebo mění svého praktického lékaře, prověřeny mu jsou veškeré klíčové ukazatele zdravotního stavu – krevní obraz, vitalita jater a ledvin, hladina cukru a tuků v krvi i riziko kardiovaskulárních potíží. Tento vstupní přehled slouží lékaři jako pevný základ, ke kterému se při dalších preventivních prohlídkách bude vracet.
Kromě toho se každá následující prevence cíleně zaměřuje na věk, pohlaví a zdravotní stav. Ke stávajícímu portfoliu testů letos přibylo například:
- od 18 let každé dva roky měření hladiny krevního cukru,
- od 25 let častější vyšetření krevního obrazu a hladiny tuků (lipidogram),
- od 45 let každé dva roky jaterní testy u rizikových pacientů,
- od 50 let každé dva roky vyšetření funkce ledvin a u rizikových osob také rizika srdečního selhání,
- u žen po menopauze prevence rizika kardiovaskulárních potíží.