Každá žena se narodí průměrně s 1–2 miliony vajíček neboli oocytů. Jejich zásoba se postupem času tenčí. Kolem 37. roku věku zbývá z původního počtu už jen 2,5 % oocytů a jejich kvalita strmě klesá. S tím pak slábne šance přirozeně otěhotnět.
Co se dozvíte v článku
„Tak jako se dívky v době dospívání dozvídají, jak se chránit před otěhotněním, měly by také vědět, jak těhotenství plánovat. Z biologického hlediska je ideální věk na početí prvního dítěte mezi 20 a 30 lety. Pokud existuje nějaká zdravotní překážka související s reprodukcí, je třeba řešit ji včas. Začít se o svoji plodnost starat v 35 letech je pozdě,“ varuje Štěpán Machač, předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
Co se zjistí z krve?
Tzv. ovariální rezervu si mohou nechat ženy zjistit pomocí změření hladiny antimüllerianského hormonu (AMH).
Máte otázky k plodnosti?
Více informací o tom, kdy a jak začít řešit svoji plodnost, jak si ji co nejdéle zachovat i jaké jsou možnosti i rozhovor s doktorem Štěpánem Machačem, najdete na stránkách www.plodnostpodkontrolou.cz.
„Antimülleriánský hormon je protein, který se tvoří v buňkách preantrálních a malých antrálních folikulů vaječníků. Patří do rodiny transformujících růstových faktorů. Hormon hraje důležitou roli ve fungování vaječníků, reguluje aktivaci a růst folikulů obsahujících vajíčka. Pro zjednodušení je možné říci, že čím více rostoucích folikulů se ve vaječníku nachází, tím vyšší je zpravidla hladina AMH,“ popisuje Simona Jirsová, vedoucí lékařka Centra asistované reprodukce Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze.
„V reprodukční medicíně se test používá k posouzení aktuální ovariální rezervy a rizik „nízké“ (při snížené hladině) nebo „nadměrné“ (při vysoké hladině) ovariální odpovědi,“ dodává lékařka. Pokud bychom test brali jako test plodnost, měl by podle ní zahrnovat i ultrazvukové vyšetření ovariální rezervy a eventuálně i anamnestické údaje odebrané lékařem.
Pokud je test součástí léčby neplodnosti na klinice asistované reprodukce, hradí jej zdravotní pojišťovny. Je možné ho ale podstoupit i jako samoplátce a pak za něj žena zaplatí asi šest set až tisíc korun.
Vajíčka ničí věk i životní styl
Stav oocytů ovlivňuje hlavně věk. Kromě toho ale také životní styl, obezita, genetické předpoklady a celkový zdravotní stav ženy. Stárnutí vajíček urychluje například nadměrné pití alkoholu. Ženy, které si dopřávají vyšší dávky alkoholických nápojů dvakrát týdně nebo častěji, mohou mít až o 26 procent nižší hladiny AMH. Což naznačuje menší počet zbývajících vajíček.
„Zásoba oocytů velmi rychle klesá i v důsledku různých onemocnění, například onkologické léčby, zejména při využití chemoterapie a radioterapie v oblasti malé pánve. Negativně na plodnost dopadají opakované operace na vaječnících, například při endometrióze. V některých případech může za předčasné ovariální selhání genetika nebo autoimunitní onemocnění. Zásobu a kvalitu vajíček snižuje také kouření cigaret,“ vyjmenovává doktor Miloš Černý, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce kliniky GENNET na Letné.
Pravidlo, že mladé ženy mají vajíček dostatek a starší naopak málo, tedy neplatí ve všech případech. Pro udržení zásoby vajíček v co nejlepší kondici lékaři doporučují dodržovat zdravý životní styl a nekouřit.
I při vysoké hladině zpozorněte
Ani vysoká hladina AMH však automaticky nemusí zaručovat plodnost. Například syndrom polycystických ovarií má na hodnotu hladiny AMH pozitivní vliv. Jde přitom o nejčastější hormonální poruchu u žen, která je často příčinou neplodnosti.
„Kromě hormonálního vyšetření je vhodné brát v úvahu pravidelnost menstruačního cyklu. Čím je cyklus kratší, tím méně vajíček ženě zbývá. Samotný krevní test může být v případech, kdy žena užívá antikoncepci, zavádějící. Jeho hodnoty často kolísají až o 30 procent. Pokud tedy krevní hormonální test vyjde negativně, je vhodné zkontrolovat zásobu oocytů ještě ultrazvukovým vyšetřením,“ vysvětluje doktor Machač.
Lékař: Plodnost řešte dřív než ve třiceti
Podle něj je vhodné zabývat se úvahami o mateřství ještě před 30. rokem. A to i přesto, že žena v té době ještě nenašla vhodného partnera. Zatímco v 25 letech se šance, že žena po třech měsících nechráněného pohlavního styku otěhotní, pohybuje kolem 18 procent, po 40. roce klesá na 7 procent. Čím starší žena je, tím vyšší je také riziko, že se děťátko narodí s vrozenou vadou.
„Neřekl bych, že je dnes více neplodných žen, než tomu bylo v minulosti. Podle statistik nepřibývá endometrióz, zánětů či jiných nemocí souvisejících s neplodností. Spíš se ženy o děti pokoušejí později. Na klinice se často setkáváme s páry, kterým první vztah nevyšel a znovu zakládají rodinu, když je jim téměř 40 let,“ doplňuje doktor Machač.
ČLÁNKY DO MAILU