Hlavní navigace

Panebože, prosím, já chci být pes!

28. 1. 2011

Sdílet

 Autor: on Wikipedia.org / yasmapaz, podle licence: CC BY-SA 2.0
Až se podruhé narodím, jestli tedy platí ty teorie o převtělování, chci být pes. Žádný pouliční ratlík na vesnici, ale pořádný papírový mazlík ve velkoměstě a nejlépe v paneláku.

Nikdo se totiž nemá lépe než pes. Objevují se už i zprávy, že lidé v dnešní ekonomické krizi začali odkládat děti do ústavů, protože nemají na to je živit. Zato o pejsky, o ty se společnost i v krizi stará královsky.

Je libo misku za patnáct tisíc?

Došlo mi to ve chvíli, kdy jsem v časopise o designu objevila misky pro psy vytvořené světovými designéry. Ta levnější, porcelánová s větvičkami jehličí, stála sedm tisíc, ta dražší, s barevnými hafany, přišla na patnáct tisíc.


Autor: SXC

Být pes, volím tu dražší. Byla veselejší.

Má roční dcera má na kosmetické poličce jeden olej na koupání a krém proti opruzeninám.To do psí kosmetické výbavy patří deodorant (Men for San za 84 Kč), balzám na rozčesávání (Héry, 451 Kč) hygienické ubrousky na tlapky s přídavkem mléka (Petline, 75 Kč), speciální  vysoušecí ručníky na vlhkost (balíček Trixie za 104 Kč), vysoušecí rukavice stejné značky (za 95 Kč) a pochopitelně šampon (třeba Arpalit za 400 Kč) plus balzám (za stejnou sumu).

Nestarám se já o to nebohé dítě nějak bídně, když kdejaký pes má lepší kosmetickou výbavu?!

Mimochodem: na mém šamponu je napsáno: „Perfektně vyživené vlasy, den ode dne silnější.“ Kondicionér nemám.

Pes kolegyně má na lahvičce napsáno: „Šampon proti parazitům s bambusovým extraktem, který myje, čistí a ošetřuje srst zvířete. Obsahuje vitamíny B3 a B5, olivový olej a elastin, nevysušuje a nedráždí pokožku, jeho Ph je neutrální. Srst po ošetření získává jemnost, pevnost, hluboký lesk a jasné zabarvení…“

Pro zvýšení lesku a zdraví srsti je pak nutné nanést na srst po umytí kondicionér s extraktem z listů čajovníku. Asi ji požádám, ať mi ten šampon půjčí, taky potřebuju ten hluboký lesk…

Dítě je levnější než pes

To má kadeřnice je na tom hůř. Její naháč se i po luxusním psím šamponu „2 v 1“ za 450 korun osypal a vyrojily se mu pupínky, které mu teď ona musí ručně vymačkávat a ošetřovat dalším nesmyslem za tři stovky.

Nejvíc ale člověk nechá u veterináře a za pamlsky. Za očkování jsme teď dali 3 tisíce, za pár granulí a pamlsků to byly další tři,“ povzdechla si čerstvá majitelka naháče. „To už i to mimino by nás vyšlo levněji,“ dodala. Protože jestli si myslíte, že naháčům neroste srst, tak občas roste, a musí se pracně vytrhávat speciálním stroječkem za tisícovku. 

Psi mají už i své vlastní myčky, ruční, pochopitelně (100 Kč), hotely a penziony, mateřské školy, chůvy, gynekology a zubaře, či pekárnu. Ta sídlí na Smíchově a honosí se názvem První pražská. Takové sušenky v biokvalitě a z „nejlepších surovin“ v praktické dózičce vyjdou na 290 korun.

Nově mají psi i kočárky. Aby je nezáblo do tlapiček, lépe se jim zvládaly schody eskalátorů, a aby je bez řečí pustili nakupovat do obchodu nebo na večeři do restaurace. Jediná výhoda oproti lidským mláďatům je v ceně: vítěz listopadového čísla časopisu Můj pes stojí pouhé dva tisíce, na rozdíl od toho lidského modelu, který vyjde i na desetinásobek.

O tom, že psi mají své módní  kolekce, pláštěnky, svetříky, kabátky, overaly, ponožky, boty, čepičky i šperky nemá smysl mluvit. To se všeobecně ví. Zvířata, která tři tisíce let dokázala přežít bez svetříku, zchoulostivěla v teplých velkoměstech natolik, že bez overalu v barvě lila nebo módním káru už ani nevyjdou občurat popelnici.

Uff.

Do kina se psem

Jo a víte, že existují taky psí filmy?

V kině Aero v Praze se pravidelně každý rok koná psí festival. Týden tu běží filmy s psí tematikou a před každým psí film.

To se váš hafan kouká třeba pět minut na louku s vlnícím se jetelem, slyší bzučet čmeláka, ale nevidí ho. A to ho mate. A nutí přemýšlet. Další záběr: opět celá pětiminutovka – pohled do chléva, kde se courají kozy, ale zvuk říká: Bůůůů… A pes musí přemýšlet a rozvíjí si přitom mozkové závity: kde jsou ty krávy, co tu bučí, když jsou tu kozy, které mají mečet? Psi ty filmy prý milují…

Čtěte dále: Kolik psů je v Praze?

Tak nevím: nepřehnali jsme to už trochu s polidšťováním zvířat?

Není něco někde strašlivě špatně, když nám přijde v pořádku, že kupujeme psí kočárky a designové misky na žvanec, zatímco v baby boxech skončilo už několik desítek odložených miminek? Proč se psi mají lépe než lidská mláďata a senioři v domovech důchodců?

Pes jako spojení se světem

Za tisíc let se nám potomci možná budou smát, až tyto pozůstatky jejich archeologové vyhrabou ze sutin dnešních panelákových sídlišť, to je pravda,“ říká psycholožka Nina Šebková.

Jenomže si uvědomme, že tím zvířetem a péčí o něj obvykle řešíme lidskou samotu. Pes je vynikající odstraňovač bariér. Podívejte se, jak ochotně se s vámi dá kdekdo do řeči, když máte na vodítku psa. Lidé se tak seznamují, vystupují ze svých bublin a komunikují spolu. A jako takový je pes v dnešní společnosti, která tráví dny i noci u počítačů a chatuje s kamarády po síti, a někdy si i manželé z místnosti do místnosti raději pošlou esemesku, než aby se zvedli a přešli přes chodbu za tím druhým, neocenitelný,“ vysvětluje psycholožka.

Smutné. Dostali jsme se tak daleko, že musíme psům navlékat kšiltovky a vozit je v kočárcích jako lidi, abychom se mohli vrátit zpátky k lidem a k normální komunikaci.

Takže pane Bože: až se podruhé narodím, chci být zlatý retrívr, má srst stejné barvy jako já vlasy, ale má lepší kosmetiku. Jo a kočárek, ten chci zelený! Fialová by mi nešla k srsti.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je redaktorkou MF DNES.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).