Názory k článku Myška bílá, jeho děti uvařila

Nejen knihy, ale i zpěvníky oplývají řadou chyb. Známý zpěvník Já, písnička IV má chyby v notách snad v každé třetí písni. A drahé velké Hity 20. století kromě drobných chyb v melodiích obsahují občas „zajímavé remixy“ – a to v českých písničkách, kde autoři nemuseli nic překládat. Pro ukázku uvádím úryvek písně Čau, lásko: „… V očích dva plamínky, těma's mě celou noc hřál, rtěnkou na zrcadle ráno vzkaz od tebe stál…“ Verze č.2: „… V očích dva plamínky, těma's mě celou noc hřál, rtěnkou na zrcadlo, ráno jsem o tebe stál…“ Co je správně a co je ve zpěvníku snad nemusím psát. Nejvíc tato diletantská díla ovšem odnesou malí muzikanti, jimž převážně jsou určena.

Je pravda, že několik překladových titulů se už dostalo i na mušku Obce překladatelů, která každoročně uděluje anti-cenu za nejhorší překlad Skřipec. Ale dětské tituly to zatím dotáhly tuším „jen“ do finále.
Jinak ta básnička o bílé myšce a zejména její výchovný konec mi připomněla několik děl ze sovětské dětské produkce, které u nás doma přechováváme jako vzpomínku na dětství našich rodičů. Zkuste si někde např. sehnat pohádku O překrásné Vasilise:-))) Případně čítanku pro 4. třídu, kde byla snad polovina textů věnovaná partyzánům a tomu, jak stříleli nacistické vojáky ze zálohy… Taky vynikající téma pro dětské čtenáře, navíc ještě ve škole…

V dětských knížkách jsem narazila hned na několik hrůz – jedna věc jsou pravopisné chyby, další obsah samotný (taky jsme měli příběhy podobné „myšce“ – medvídci si vystřelovali oči špuntovkou ap.), bídná práce s jazykem i rýmy-nerýmy (a nejenom u překladů), někdy jsou strašidelné i ilustrace. Hlavně že to píská a troubí…

Všechny uvedené příklady, od trupu auta až po papaláše, mi smysl dávají. Co je to Chrudoš taky vím. Takže za mě – žádný problém v těch knížkách nevidím… Možná má autorka článku malou představivost (na rozdíl od malých dětí…).

Smysl by to dávalo kdyby do papaláše narazila tatra a spravedlnosti by bylo učiněno zadost, jinak pokud vím pravidla silničního provozu platí pro všechny :-)

sem si nevšiml, že by barák obama trčel v zácpě

Já mám velkou představivost, a tak si Vás představuji s pěkným podvozkem…

Hm, já mám občas představivost až moc velkou, a tak se děsím okamžiku, kdy nějaké dítě bude zarputile psát gramatické chyby, protože „paňčelko, já mám tudle knížku a tam to tak je, a tak to musí bejt správně“. No a popis otvíráku konzervy sice lze po troše přemýšlení pochopit, ale hrozně mi zavání techničtinou a úředničtinou („Podle rozhodnutí č.j. fňbžgh lomeno šest, pravomocného od 34. forchence 2015, dojde nařízením tohoto úřadu k provedení demolice objektu, neuposlechnutí příkazu se trestá sankcí dle zákoníku o bourání č. chřs“ místo „dům musíte zbourat do tohoto dne, jinak dostanete pokutu“ :-))
Kdyby moje dítě někdy začalo psát slohy tímhle otvíráko-úřednickým stylem, napíšu závěť, všechen svůj majetek věnuju na literární obrodu a půjdu se utopit v kaluži před barákem.

Zatímco pisatel má představivost povzbuzenou tabletkou nějaké extáze. To je pak úplně jedno, co se čte nebo slyší, dotyčný je stejně v rauši.

Překlady často pokulhávají za originálními českými texty. Když v knihkupectví vezmu do ruky knížku pro děti, většinou poznám z textu, že jde o překlad. Perlička na závěr : máme elektronickou knížku, která je velmi pěkně namluvená, ale hned v jedné z úvodních sekvencí je text „zvířátka si rády hrají“.

Článek je to pěkný, ale příště by to chtělo trochu nadhledu a ne psát v jednom článku všechny své osobní (a s věcí nikterak nesouvisející) názory ;)

Je pravda, že nie všetko je kvalitné a obzvlášť preklady, avšak to čo píšete nie je až také zlé. To s tým trupom: Keď nadvihnete podvozok, nadvihnete s ním aj zvyšok (t.j. TRUP) auta, deti nemusia vedieť, čo je podvozok, slovo trup budú poznať skôr a v podstate je to pravda, tereňáky majú vyvýšený trup :)
So žeriavom je to chytanie za slovíčka – samozrejme, že sa nestavia sám bez ľudského pričinenia, ale to vedia aj malé deti. Dôležité je, že sa ten žeriav stavia s pomocou jeho samého – sám si zdvihne diely potrebné na jeho výstavbu (samozrejme myslím „ten vysoký“ žeriav používaný na stavbách)
Konzerva – no asi máte slabú fantáziu, alebo zvyknete sedávať na tej konzerve keď ju niekto otvára… :D Skutočne existuje otvárač na konzervy, ktorý presne takto funguje – z pohľadu toho, čo ju otvára sa konzerva naozaj otáča, samozrejme ak na nej sedíte, zdá sa vám že sa točí všetko okolo nej. :D Na svete neexistuje iba jeden typ otvárača a očividne požívate taký, ktorý ňou neotáča, ja však poznám aj taký, ktorý ňou otáča, dokonca ho máme doma. :)
Papaláš – ale čo keď tam sedí človek, ktorého si vážite a ktorý si to aj zaslúži? Poznám takých ľudí, ktorým to prajem…
No a nakoniec jedna rada: ak chcete deťom kúpiť DOBRÚ knižku o tom „ako veci fungujú“ odporúčam Mamutiu knihu techniky – je to tá najlepšia čo poznám a možno by ste sa do nej občas mali aj vy pozrieť – nájdete tam vysvetlenie konzervy aj žeriava. :)

A ešte som zabudol hrocha – asi sa tým vysokým myslí výsoký tón (vyššia frekvencia) ale súhlasím, že je to blbo napísané… :)
P.S. Gramatika je iná kategória…

Blbě napsané je to určitě. A že by hroch pískal vysokým hláskem – to slyším/čtu fakt poprvé…

No to je právě ono, že je to blbě napsané! Samozřejmě že když člověk chvilku přemýšlí, tak pochopí, co tím autor chtěl sdělit. Jenže děti potřebují jasná vysvětlení a jasná pravidla, a pokud se mají naučit dobře česky (potažmo slovensky), měly by dostávat knihy psané hezkým českým (potažmo slovenským) jazykem. A když dostanou podobné zmetky, nemůžeme se divit, že pak a) nerozumí gramatice, protože ji neměly kde nenásilně odkoukat, a b) knihy je nebaví, protože jsou nesrozumitelné a tedy nudné.
Myška, co vaří děti v hrnci, mi ve srovnání s úděsným stylem, jakým je ta básnička psaná, připadá jako jediný světlý bod v celé myší story. :-) Kde jsou ty časy, kdy poezii pro děti překládali renomovaní básníci, a ne špatně placení studenti na letní brigádě…

Přečetla jsem s dětmi (lépe řečeno já dětem) ledacos. Ty největší průšvihy, které se k nám dostaly jako dárky a podobně, jsme odložili, některé pohádky jsem hodně upravovala, vyprávěla svými slovy, když třeba alespoň obrázky stály za to.
Ale nikdy nezapomenu, jak krásně se četly příběhy o pejskovi a kočičce. Schválně si to zkuste, Čapek si to snad musel u psaní říkat nahlas. Nádhera!

Souhlasím. Jenže bohužel hloupou nabídku umožňuje hloupá poptávka…

A Češi prej smrdí. To asi psal „voňavej“ gestapák, ne?

A líbí se mi!

Sudruzka ucitelka (skratne sucka) nam onehda na hodinach hudobnej vychovy rozpravala, ze tony delime podla vysky na vysoke a nizke. Podla mi veta „vysoce znejici rev“ dava bez problemov zmysel. Vam nie?

Ok, že někdo nechápe podivně vystavěnou (a špatně přeloženou) větu beru, ale s tím Chrudošem si snad slečna autorka dělá p*del. Ještě, že pod „Š“ se neprocvičoval Šťáhlav. Opravdu nemám rád když do novin, a sdělovacích prostředků obecně, přispívají lidé bez všeobecného kulturního rozhledu.

Knihy pro děti jsou světem neuvěřitelné fantazie a nejsou odsouzené k zániku.