Probíhá to zhruba takto. Pacient přijde na chirurgickou kliniku v pražském Motole na zákrok, a když nenastanou komplikace, odchází po třech dnech domů. Rána se lépe hojí a bolí méně než při otevřené operaci. V dalších dnech již člověk po operaci rehabilituje a rychle se vrací zpět do běžného života.
Není to možné u všech diagnóz, ale týká se to čím dál většího množství pacientů. Chirurgové z Motola už provádí více než polovinu operací plic miniinvazivně. Nádory operují s využitím robotické ruky, kterou ovládají přes čtyři malé vpichy v těle pacienta. Případně operují s videoasistencí.
Je to velká změna. Stačí se podívat na čísla.
Zatímco v roce 2014 lékaři III. chirurgické kliniky 1 LF UK a FN Motol provedli 126 anatomických resekcí plic, všechny metodou, při které dochází k otevření hrudní stěny, o deset let později operovali plíce ve 181 případech, z toho v 54 procentech miniinvazivně. Použití takového typu zákroku snížilo průměrnou dobu hospitalizace z 10 dnů (rok 2014) na 4,4 dne (2024).
Každé léčbě předchází řada vyšetření, jejichž cílem je navrhnout pro konkrétního pacienta na míru ušitý léčebný plán. Využíváme přitom umělou inteligenci, 3D model plic a pokročilé zobrazovací metody, včetně modelace pomocí virtuální a rozšířené reality,
vysvětluje profesor Robert Lischke, přednosta kliniky a vedoucí Pneumoonkochirurgického centra a Národního programu transplantace plic.
Příkladem, kdy pokročilá technologie pomohla se zákrokem, k němuž by ještě před pár lety nedošlo, je případ mladé pacientky, která měla nádor blízko u srdce. 3D model plic nám napověděl, že nádor můžeme bezpečně operovat,
říká profesor Lischke.
O praxi není nouze
Obrovský posun v léčbě umožňují nejen pokročilé technologie, ale také špičkoví lékaři. Malé nádory zvládnou operovat s využitím robotické ruky přes čtyři menší vpichy v těle pacienta. Do nich zavedou lékaři kameru a potřebné nástroje, které ovládá zkušený chirurg. Než se lékař naučí robota rutinně ovládat, potřebuje léta praxe a být neustále na sále. Vzhledem k tomu, že na naší klinice ročně provedeme přibližně tři tisíce operací, o praxi není nouze,
připomíná profesor.
Do motolského pracoviště, které je zároveň centrem vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, přicházejí na zákroky lidé s rakovinou plic. Tou v Česku ročně onemocní přibližně 6 600 lidí. Jedním z pacientů byl i šedesátiletý Roman, u nějž se na nádor v plicích přišlo díky předoperačnímu vyšetření, které absolvoval kvůli zcela jinému zákroku. Do Motola jej poslala ošetřující lékařka. V Praze mu chirurgové odstranili plicní lalok s nádorem. Domů šel za tři dny. Několik měsíců po operaci už běžel desetikilometrový závod Běchovice–Praha.
Ne všichni pacienti se však ke špičkové péči dostanou. Lékaři upozorňují na to, že řada operací v oblasti hrudní chirurgie se v současnosti provádí prakticky na jakémkoliv pracovišti, které se rozhodne takové zákroky dělat.
Aby bylo možné garantovat nemocným stejně kvalitní péči, je třeba, aby se takové operace centralizovaly. Například lidé s rakovinou plic by se měli vždy dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče,
vysvětluje profesor Lischke. Podle něj se „mimo systém“ špičkové péče ocitá až 40 procent lidí s karcinomem plic, což snižuje jejich šance na vyléčení. Česká republika by podle něj potřebovala systematickou a koncepční centralizaci hrudní chirurgie.
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol
Jediné tuzemské pracoviště hrudní chirurgie s akreditací II. typu a jediným centrem pro transplantace plic v rámci Česka a Slovenska. Za posledních 27 let zde dostalo nové plíce více než 700 lidí. Počet transplantací neustále roste – loni ji podstoupilo 72 pacientů, což je pro srovnání s rokem 2014 o 40 osob více.
Specializuje se především na hrudní chirurgii, kam patří operace nádorů plic a transplantace plic. Lékaři se zde věnují také břišní chirurgii, endokrinochirurgii a léčbě sarkomů měkkých tkání.
ČLÁNKY DO MAILU