Nově zveřejněných interaktivních map je šest a týkají se operací nádorů slinivky, jater, konečníku, jícnu, plic, močové soustavy a ženských pohlavních orgánů.
Co se dozvíte v článku
Zájemci v nich mohou vidět, kde se centra vysoce specializované péče nacházejí, kolik jich je, jaké jsou do nich dojezdové vzdálenosti i to, kolik pacientů v každém odoperují. V mapách jsou ale zachyceny i nemocnice, které tento status nemají, nádory ale operují. Mapy přehledně ukazují, v jaké míře.
Kde najít interaktivní mapy?
Je to na stránkách ministerstva zdravotnictví:
- Mapa sítě nemocnic, kde operují nádory konečníku
http://cheery-snickerdoodle-a7f83a.netlify.app/ - Mapa sítě nemocnic, kde operují nádory plic
https://warm-kitten-804709.netlify.app/ - Mapa sítě nemocnic, kde operují nádory jícnu
https://rococo-alfajores-25a02c.netlify.app/ - Mapa sítě, kde operují nádory ženských pohlavních orgánů
https://leafy-longma-a5357a.netlify.app/ - Mapa sítě nemocnic, kde operují nádory močové soustavy včetně prostaty
https://comforting-buttercream-6a4967.netlify.app/ - Mapa nemocnic, kde operují nádory slinivky a jater
https://clinquant-sfogliatella-232df8.netlify.app/
Odkud to mají pacienti nejdál
Vyčíst z map lze, že nejhustější síť zdravotnických zařízení je v případě operací nádorů konečníku, u nichž funguje také nejvíce center vysoce specializované péče. Celá ČR přesto pokrytá není. Péče chybí na Tachovsku, v Praze-východ a západ nebo okrese Plzeň-sever. Ani tak to většinou není problém, protože z těchto okresů je dojezdová vzdálenost do nejbližšího centra zdravotní péče do půl hodiny. Výjimkou je Tachovsko, odkud je nejbližším pracovištěm, kde rakovinu konečníku operují, plzeňská fakultní nemocnice. A do ní se autem jede 55 minut.
Naopak nejméně pracovišť operuje jícen, protože těchto nádorů je také v ČR mezi výše uvedenými skupinami nejnižší množství. Mapa uvádí, že za léta 2023 až 2025 chirurgové provedli celkem 553 operací nádorů jícnu. Pro srovnání, v případě urologických nádorů, kterých je z výše uvedených skupin nejvíce, to bylo za stejnou dobu 8 741 zákroků.
U obávané rakoviny slinivky si každý může jednoduše zjistit, že v ČR je 15 specializovaných center chirurgické léčby, dalších 62 nemocnic tumory operuje, aniž by tento status udělovaný ministerstvem zdravotnictví mělo.
Za operacemi slinivky a jater musí nejdále dojíždět pacienti z 23 okresů, kde tato péče není vůbec pokrytá. Nejdále to mají obyvatelé Semilska, protože ty lékaři na operace směřují do Prahy, konkrétně FN Královské Vinohrady, kam to mají 80 minut autem. Více než hodinu cesty do spádového centra to pak mají také pacienti z Chebska (75 minut), Teplic (70 minut) nebo Svitav (70 minut).
Ještě dále to mají pacienti, kteří potřebují odoperovat nádor v plicích nebo v jícnu. Ty z okresu Český Krumlov posílají onkologové do centra FN Plzeň, kam je to dvě hodiny cesty autem.
V případě operací nádorů ale nejde o akutní, ale předem plánovanou péči. Dojezdová vzdálenost je tedy komplikací, ale pacienta by neměla ohrožovat na životě.
Galerie: Kde operují rakovinu slinivky, konečníku nebo plic
Kde operují nejčastěji
Mapy nejsou zajímavé jen tím, že ukazují, jak hustá síť péče v ČR nyní existuje. Ale zejména tím, že u každé z nemocnic, která nádory operuje, si můžete po najetí kurzorem myši zobrazit, kolik takových operací za rok provádí a zda má status vysoce specializovaného centra.
Kliniky, které jsou takto akreditované, mají stanovenou hranici minimálního počtu operací.
- U konečníku je to nejméně 15 vyoperovaných nádorů ročně,
- u nádorů ženského pohlavního ústrojí jde o 60 až 80 operací,
- u jater a slinivky to musí být 45 a více operací,
- u nádorů v močové soustavě je minimum 75 zákroků,
- u plic musí centrum operovat 65 a více pacientů,
- u jícnu jde o nejméně deset zákroků ročně.
Například u nádorů slinivky a jater provedli nejvíce operací lékaři ve FN Olomouc (předloni 173). Naopak nejméně jich v roce 2023 a 2024 odoperovali v Českém Krumlově, Sokolově, Mostě, Trutnově, Jičíně, Jeseníku, Šumperku, Krnově, Velkém Meziříčí, Valašském Meziříčí. Ve všech jmenovaných za dva roky šlo pouze o jednu operaci. Na mapě pak lze najít nemocnice, kde za dva uvedené roky operovali nádor slinivky či jater dvakrát.
Počet zákroků i status naznačují, kde může být vyšší šance na to, že operace bude úspěšná a bez komplikací, protože nemocnice má adekvátní vybavení, multidisciplinární tým zdravotníků a chirurgové v tomto zařízení mají větší rutinu, tedy i víc zkušeností, protože se na odoperování konkrétního nádoru specializují.
Na druhou stranu jen samotný počet neříká, kolik mají daná pracoviště komplikací a jak moc úspěšně je tam dokáží řešit. Tato data ale u některých onkologických diagnóz a operací již ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo a lze je dohledat adresně podle jednotlivých nemocnic.
- Zde si přečtete, jak rychle a kvalitě dokáží onkologická centra léčit rakovinu slinivky, plic a prsu.
- Zde si přečtěte, jak jsou na tom nemocnice s počtem pooperační komplikace v podobě sepse.
V desítkách nemocnic operace končí
Mapy ministerstvo zveřejnilo v rámci argumentů, proč je v ČR nutné dokončit tzv. centralizaci některých operací. O potřebě centralizace novináře zástupci rezortu přesvědčovali na tiskové konferenci v závěru srpna.
Centralizace znamená, že vybrané výkony chirurgů, jde zejména o odoperování nádorů, budou pojišťovny nově proplácet pouze tzv. centrům specializované péče, jež fungují už dnes a v nichž mají chirurgy, jenž se soustřeďují jen na operaci konkrétního orgánu či celé orgánové soustavy, případně jejich kombinaci. V těchto centrech také musí být zajištěna péče všech lékařských odborností, které s operacemi souvisejí (např. anesteziolog, onkolog, patolog pro vyhodnocení vzorku tkání apod.), a také zdravotníků, kteří řeší pacientům stav tzv. konziliárně. To znamená, že minimálně dokumentaci pacienta vidí ještě před operací různé lékařské odbornosti, které řeší další postup terapie včetně chirurgického zákroku. Centra musí také garantovat dostatečné přístrojové vybavení (např. CT a MR přístroje, vybavení pro endoskopické zákroky apod.) a to, že jsou jejich lékaři schopní vyřešit veškeré komplikace, které s operací souvisejí.
Které operace budou počínaje letoškem a dalšími lety už jen v centrech vysoce specializované péče:
V první vlně půjde o operaci nádorů v játrech, slinivce, jícnu. Následovat budou operace nádorů konečníku, močového měchýře, nadledvin, plic.
V budoucnu by měla vzniknout také třeba centralizace léčby sarkomů. Naopak u operací tumorů prsu se se striktní centralizací nepočítá, protože jde o velmi častou diagnózu, která by vyžadovala minimálně 75 specializovaných zařízení. Tak hustou síť center ovšem ministerstvo nyní nevidí jako smysluplnou.
Změny se nyní ani v budoucnu nedotknou operací kýly, žlučníků, slepých střev.
Hlavním argumentem ministerstva pro centralizaci některých operací je, že pro pacienta je bezpečnější podstoupit zákrok tam, kde jich provedou za rok hodně a kde je na léčbu konkrétních onkologických diagnóz nastavený celý tým zdravotníků, pro které se kvůli specializaci péče i o pacienty se složitými či raritnějšími diagnózami stává rutinní péčí. Složité operace v nízkém počtu představitelé ministerstva, ale i samotní lékaři z center v narážce na sport a myslivost označují za trofejní výkony
, u nichž může být motivací kromě úhrad od pojišťovny nemocnici, potřeby vytížit pořízeného robota také ego chirurga.
Podle zástupců menších nemocnic ale tak striktní centralizace, jakou ministerstvo nastavilo, povede k výraznému omezování dostupnosti péče, oslabování regionálních zdravotnických zařízení a zhoršování podmínek pro pacienty i zdravotníky. Ministerstvo zdravotnictví začalo prosazovat nejen centralizaci ojedinělých výkonů nebo těch, kterých se u nás realizují desítky (např. operace jícnu) nebo nižší stovky ročně (např. operace slinivky či konečníku), ale také výkonů, kterých se v České republice provedou tisíce (např. operace prostaty),
napsal v červenci v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic.
Od kdy bude centralizace všech operací povinná:
tj. pojišťovny je neuhradí žádnému jinému pracovišti než centru vysoce specializované péče
- Od 1. září 2026 – nádory jater, slinivky, jícnu a gastroezofageální junkce,
- od 1. ledna 2027 – nádory ženských pohlavních orgánů, konečníku,
- v roce 2027 - nádory nadledvin, prostaty, močového měchýře, retroperitonea,
- od 1. ledna 2028 – nádory plic,
- v roce 2028 – nádory ledvin, pánvičky, varlat, penisu,
- v roce 2030 - nádory prostaty vyžadující radikální prostatektomii.
Zdroj: MZ ČR
Nejde ale jen o přesun některých operací do fakultek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pro Vitalia.cz potvrdil, že po ní bude následovat vyhodnocení kvality péče v samotných centrech. A není vyloučeno, že pokud některé ukazatele kvality nebude plnit, ministerstvo mu odebere status udělovaný v akreditačním řízení. Už nyní je jasné, že o akreditaci onkogynekologického centra přijde pražská podolská porodnice, tedy Ústav pro péči o matku a dítě, jehož je zřizovatelem právě ministerstvo. Loni mělo nejméně operací ze všech center. Vojtěch ale také doplnil, že jiné statusy (Podolí je mimo jiné i centrem specializované perinatologické péče) ÚPMD zůstanou a spekulace o jejím uzavření, kterým nahrává i generelní rekonstrukce nedalekého Apolináře, nejsou opodstatněné.
Dvě hlavní otázky centralizace
Budou pacienti za některými operacemi jezdit dál?
Ano, část pacientů bude muset jet dál. Jejich počet přitom nebude zanedbatelný, protože z dat zveřejněných ministerstvem vyplývá, že ročně mimo centra jen v oborech, kterých se týká docentralizace, lékaři odoperují 4 109 pacientů (průměr je vypočítaný z let 2023 a 2024). Tito pacienti nově budou muset za operací do vybraných, zejména fakultních nemocnic. Ty budou řešit nejen operaci, ale také případné komplikace, které po ní mohou přijít. Pro pacienta tedy nepůjde jen o jednorázovou cestu do města. Ministerstvo ale argumentuje, že posílí převozovou sanitní službu, a tedy i možnost vypsat pro potřebné pacienty tuto formu dopravy, která je po vyplnění žádanky lékařem hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Prodlouží se čekací doby na operace?
To je otázkou. Menší nemocnice uvádějí, že ano. Ministerstvo a někteří přednostové či lékaři, kteří vedou odborné společnosti či jejich docentralizací dotčené sekce, hovoří o tom, že nikoliv.
Ministr zdravotnictví uvádí, že docentralizace péče se týká zhruba čtvrtiny počtu operací. To znamená, že v průměru každému z center přibude půl až dva pacienti za týden. A to jsou tato zdravotnická zařízení schopna zvládnout.
Pro Vitalia.cz to potvrdili i někteří lékaři, kteří je vedou. Např. Marek Babjuk, přednosta Urologické kliniky FNMH a děkan 2. LF UK, uvedl, že u cystektomií na této klinice počítají s nárůstem o jednotlivce, u ledvin půjde spíše o desítky nových pacientů za rok. Ale pořád je to zvládnutelné,
podotýká Babjuk. Martin Oliverius, vedoucí Centra vysoce specializované péče v hepatopankreatobiliární chirurgii FN Královské Vinohrady, počítá u operace slinivky s dvěma pacienty měsíčně navíc. U nádorů konečníku je to, když se to rozloží mezi centra rovnoměrně, jeden pacient měsíčně navíc,
dodává Július Örhalmi, předseda Koloproktologické sekce České chirurgické společnosti a odborný garant Chirurgického oddělení Nemocnice Hořovice. Přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a Homolka (FNMH) Robert Lischke redaktorce Vitalia.cz řekl, že nárůst jsou v Motole schopni pokrýt týmem, jenž na klinice u hrudní chirurgie funguje kvůli transplantacím plic už nyní. Další lékaře a zdravotníky tady nabírat kvůli docentralizaci nebudou.
Čekací lhůty chce ministerstvo brzy sledovat s pomocí připravovaných eŽádanek (více jsme o nich psali zde) a někde už toto sledování běží přes povinná hlášení. Např. centra chirurgie jater a slinivky mají povinnost každý týden online hlásit čekací dobu na operaci měřenou od prvního kontaktu pacienta s centrem.
Čekání na termín plánované operace nádorů se liší podle diagnózy. Nejvíce spěchá odoperování rakoviny slinivky, protože u ní se může během jednoho dne počet nemocných buněk zdvojnásobit. Pokud by lhůty u některého zdravotnického zařízení byly delší, než mají, lékaři dostanou od ministerstva pokyn pacienty odesílat do jiného centra péče.
Centralizace v českém zdravotnictví probíhá už zhruba dvacet let a kromě center řešících rakovinu existují i ta, jež se specializují například na léčbu epilepsie, roztroušené sklerózy, mrtvice (tzv. iktová centra), bolesti, nemocí srdce a cév (kardiovaskulární centra) nebo poranění a nemocí páteře (spondylochirurgická centra). Tuto léčbu zatím striktní docentralizace nečeká. Jak ale ministr zdravotnictví Adam Vojtěch řekl, i u těchto center ministerstvo sleduje a bude upravovat a sledovat ukazatele kvality včetně čekacích lhůt. Která je nesplní, mohou o proplácení péče ze zdravotního pojištění v budoucnu přijít.
ČLÁNKY DO MAILU