Hlavní navigace

Katastrofické scénáře o zániku banánů nejsou reálné

11. 3. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
V poslední době se v tuzemských médiích opětovně objevily informace upozorňující na riziko vyhynutí banánů napadených půdní plísní, jejíž prvotní verze je známá jako panamská nemoc (podle země, kde se nemoc banánů původně objevila). V budoucnosti bychom se tak údajně mohli dočkat situace, kdy si banány v obchodech nekoupíme.

To je však velmi nadsazená spekulace. V prvé řadě je třeba konstatovat, že uvedená nemoc v minulosti (ovšem v 90. letech minulého století) sice vyhubila odrůdu banánů Gran Michal a v současné době napadá nejprodávanější odrůdu banánů Cavendish, mezitím se ale výrazně posunulo lidské poznání o tom, jak nemoci čelit.

Pomoc genetiky

Například tím, že banán patří mezi komodity s kompletně přečtenou genovou informací, mimochodem i za účasti našich výzkumníků. To v praxi znamená, že lze v případě banánů efektivně využít technologii takzvané editace genů, označovanou jako CRISPR, a odolnost odrůdy Cavendish vůči napadení plísní zvýšit.

Právě to se v současné době děje, nejdále v tom jsou přitom zřejmě vědci z Queensland University of Technology v Austrálii, kteří již banány Cavendish odolné vůči napadení plísní vypěstovali. Centrem výzkumu odolnosti banánů je také anglický Norwich, kde se jím zabývá společnost Tropic Bioscienses.

Problém nejběžnějšího banánu

Zmiňovaná odrůda Cavendish, což je ten druh banánů, které si většina spotřebitelů v maloobchodech kupuje, tvoří přitom zhruba padesát procent veškeré světové produkce banánů.

Galerie: Jak se pěstují banány v Jižní Americe

Problém ovšem je, že jde o typ banánů, který se množí řízkováním, takže každý banán Cavendish je jakoby z jednoho banánovníku, a nese si tedy s sebou všechny genetické vlastnosti původní rostliny – i zvýšené riziko napadení agresivní plísní.

Platí to ovšem i obráceně – úpravou genové informace mohou být vůči plísni odolnější všechny vyšlechtěné rostliny. To v praxi znamená, že upravený Cavendish bude existovat i nadále, což se už stalo skutečností. Kromě toho ale existuje i možnost, že se postup napadení banánů panamskou nemocí zastaví, například kvůli měnícím se podmínkám na planetě v rámci globálního oteplování.

A kromě toho existuje mnoho dalších druhů jedlých banánů, což mohl poznat v praxi při cestách do exotických destinací mnohý tuzemský spotřebitel. Vše nicméně nasvědčuje tomu, že si i nadále budeme v obchodech kupovat Cavendish.

ČR je významným exportérem banánů

Banány jsou přitom čtvrtou nejkonzumovanější potravinou světa a v řadě zemí vůbec nejkonzumovanějším ovocem. Minimálně v ČR to ale není pravda, na rozdíl od většiny zemí EU, kde tomu tak je. V ČR totiž činí průměrná spotřeba banánů na osobu a rok kolem deseti kilogramů, zatímco třeba spotřeba jablek se podle statistik Ovocnářské unie ČR pohybuje mezi dvaadvaceti až čtyřiadvaceti kilogramy za rok. U nás jsou tedy nejkonzumovanějším ovocem jablka, banány jsou až třetí, před nimi jsou totiž ještě pomeranče.

Přesto byla v minulosti označena naše země jako „banánová republika“, neboť ČR je velmi významným exportérem banánů, mimochodem větším než právě jablek. To je ale dáno tím, že v ČR je řada velkokapacitních dozráváren banánů. Svou centrálu pro střední a východní Evropu má v ČR nadnárodní obchodní společnost Chiquita, dozrávárny tu ale provozují i společnosti jako Čeroz nebo Hortim. A to je zase dáno skutečností, že náklady na pracovní sílu, ale třeba i na získání pozemků pro stavbu dozráváren, jsou u nás nižší než například v sousedním Německu.

Galerie: Co všechno obsahuje „100% přírodní“ banán

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.