Horko má vliv i na psychiku. Nespíme, jsme nevrlí a nechce se nám pracovat

Sdílet

horko stres smutek žena
Autor: Shutterstock
Únava, nervozita, špatná výkonnost a problémy se soustředit. To jsou potíže, které mnoho z nás v dnešních dnech zažívá na vlastní kůži. Na vině jsou vysoké teploty. Ač si to neuvědomujeme, všudypřítomné horko významně ovlivňuje naši psychiku, kvalitu spánku a celkovou duševní pohodu.

Lidský organismus si musí i v horku udržovat stálou tělesnou teplotu. Jinak mu hrozí přehřátí a komplikace s ním spojené. To vyžaduje značné množství energie. Dochází k rozšíření cév, ke zvýšenému pocení a ke změnám v hospodaření s tekutinami a minerály. Organismus je pod větší fyzickou zátěží, což se následně projevuje poklesem výkonnosti, únavou a psychickou nepohodou. To všechno se odráží na naší náladě a sklonu ke stresovým reakcím.

Co se dozvíte v článku
  1. Vyhněte se stresu a konfliktům
  2. Co se v horku děje s naším tělem
  3. Pět tipů, jak si ve vedrech zpříjemnit spánek

„Se vzrůstajícími teplotami mnoho lidí pociťuje zvýšenou únavu, nervozitu, podrážděnost a stres. U citlivějších jedinců se mohou zhoršit projevy úzkosti nebo depresivních stavů. Horko je totiž pro tělo stresor a omezuje přirozenou regeneraci organismu. Někteří lidé popisují pocit psychického vyčerpání, ztrátu motivace i problém s koncentrací,“ popisuje docentka Laura Janáčková, psycholožka ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dalším problémem, který přinášejí teplé dny, je zhoršený spánek. Teplé noci, které nám nedovolí usnout, jsou navyšujícím faktorem, který se negativně propisuje do naší psychiky.

Přes poledne ve stínu, pozor na klimatizaci. Lékaři radí, jak ve vedrech předejít kolapsu Přečtěte si také:

Přes poledne ve stínu, pozor na klimatizaci. Lékaři radí, jak ve vedrech předejít kolapsu

„Před usnutím naše tělo potřebuje mírně snížit svou teplotu. Pokud je v ložnici příliš teplo, usínání se protahuje, spánek bývá mělčí a častěji se budíme. Někteří lidé popisují v průběhu tropických nocí téměř neschopnost plnohodnotně usnout. Nedostatek kvalitního spánku se následně promítá do běžného denního fungování, pokud nespavost zasáhne více nocí za sebou, je situace o to náročnější. Organismus nestačí regenerovat a relaxovat a místo odpočinku přichází ospalost, snížení výkonnosti a také emoční zranitelnost, či sklony k hádavosti a výbuchům vzteku. I drobné problémy lidé vnímají intenzivněji a mnohdy je v jejich reakcích vidět i agresivita,“ popisuje psycholožka.

Vyhněte se stresu a konfliktům

Zvýšenou pozornost by v horkých dnech svému zdraví, i psychickému, měli věnovat zejména senioři, malé děti, těhotné ženy a lidé s chronickými onemocněními. Citlivější bývají také osoby trpící psychickými obtížemi. Navíc některá léčiva mohou ovlivňovat pocení, regulaci tělesné teploty nebo vnímání žízně, a zvyšovat tak riziko přehřátí. I to stav zhoršuje.

Signály, které by měly varovat a upozornit na to, že nejsme v optimální pohodě, jsou výrazná slabost, bolest hlavy, závratě, zmatenost, nevolnost nebo bušení srdce. V takové situaci je nutné se přesunout do chladnějšího prostředí, doplnit tekutiny a ubrat na aktivitě.

Co se v horku děje s naším tělem

Tělo se intenzivně ochlazuje

Organismus aktivuje mechanismy, které pomáhají odvádět přebytečné teplo – především pocení a rozšiřování cév v kůži.

Ztrácíme více tekutin a minerálů

Spolu s potem odchází z těla voda, sodík, draslík a další elektrolyty. Pokud je nedoplňujeme, zvyšuje se riziko dehydratace.

Srdce pracuje pod větší zátěží

K udržení optimální tělesné teploty srdce pracuje intenzivněji, což zvyšuje nároky na oběhový systém.

Klesá výkonnost organismu

Více energie je spotřebováno na termoregulaci, proto se rychleji dostavuje únava, slabost a horší schopnost soustředění.

Zvyšuje se riziko přehřátí

Pokud tělo nestačí teplo odvádět, může dojít k přehřátí organismu, které se projevuje bolestí hlavy, závratěmi, nevolností, zmateností a v závažných případech i úpalem.

S nastupujícími potížemi vyvstává i otázka, jak horkům čelit. Základem je pravidelný pitný režim, lehká strava a pobyt ve stínu nebo klimatizovaných prostorách. Prostory, včetně ložnice, je vhodné větrat v noci a nad ránem a během dne je na místě mít zatažené závěsy či rolety.  

„V rámci psychické pohody je vhodné si dopřát více odpočinku, respektovat signály organismu a nepodceňovat kvalitní spánek. Vhodné je se vyhýbat stresovým a konfliktním situacím. Dobře nám udělá i pravidelná relaxace,“ doplňuje psycholožka Laura Janáčková.

Jak snášíte vedro?

Pět tipů, jak si ve vedrech zpříjemnit spánek

  • Větrejte večer a v noci

Ložnici intenzivně větrejte pozdě večer, v noci a brzy ráno. Přes den okna zavřete a zastiňte, aby se místnost zbytečně nepřehřívala.

  • Dejte tělu šanci se ochladit

Vyhýbejte se horké večerní koupeli, naopak si před spaním dopřejte vlažnou sprchu. Ale pozor, ledová voda také není ideální, protože může vyvolat reakci organismu vedoucí k opětovnému zahřívání.

  • Zvolte lehké lůžkoviny

Používejte lehké bavlněné nebo saténové povlečení a spěte v prodyšném oblečení, případně jen pod tenkým prostěradlem.

  • Před spaním se vyhněte pití teplých nápojů a alkoholu

Obojí zvyšuje teplotu a tím zhoršuje usínání, navíc alkohol sám o sobě zhoršuje kvalitu spánku, podporuje dehydrataci a často nutí k nočnímu vstávání za účelem návštěvy toalety.

  • Večer se vyhněte fyzickým aktivitám

Fyzická aktivita zvyšuje tělesnou teplotu, pokud ji provozujeme večer, aktivuje organismus v době, kdy by se měl připravovat na spánek.

Kvíz týdne

Ukažte, jestli poznáte mrtvici a víte, jak pomoct
1/10 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).