Hlavní navigace

Co všechno máme doma ve vzduchu? Z nečistot poznáme, jak žijete, říká mikrobioložka

11. 9. 2020

Sdílet

 Autor: Dyson
Vědci analyzovali filtry čističek vzduchu. A našli v nich překvapivé stopy dění v našich domácnostech. Zvětšené fotky z mikroskopu ukazují, co všechno nám v uzavřených místnostech poletuje vzduchem.

Guma z pneumatik, částice slunečního krému, a dokonce i DNA chlamydie. Mikrobiologové společnosti Dyson díky analýze filtrů čističek odhalují, co všechno se může objevit ve vzduchu kolem nás. Firma vyrábí – mimo jiné – čističky vzduchu. Aby vědci měli potřebná data pro jejich vývoj, sledovali kvalitu ovzduší v mnoha domácnostech a dalších uzavřených prostorech pomocí skenovacích elektronových mikroskopů. Nyní ukázali, co odhalili během celosvětového výzkumu.

Co se dozvíte v článku
  1. Ve vzduchu byl mrtvý hmyz, vlasy i guma
  2. Z nečistot poznáme, jak žijete, říká mikrobioložka
  3. Některé nálezy jsou i pro vědce záhadou
  4. Analýza porovnává kvalitu vzduchu v různých místech světa
  5. Co všechno se našlo ve filtrech čističek
  6. S tím vším žijeme

Ve vzduchu byl mrtvý hmyz, vlasy i guma

Inženýři společnosti Dyson vyvinuli technologii čištění, vysoce účinnou při odstraňování „typických“ znečišťujících látek v domácnostech. Jde o duální hepa a uhlíkové filtry zachycující nejmenší mikroskopické částice, které se mohou uvolňovat z průmyslových emisí nebo spalování, i o něco větší částice, například pyl a alergeny. Díky technologii čištění jsou navíc detekovány a zachyceny i plyny včetně těkavých organických sloučenin, karcinogenního benzenu, formaldehydu i jedovatého oxidu dusičitého.

Jenže jak ukázala nedávná analýza filtrů provedená týmem společnosti Dyson pro mikrobiologii, jsou ve vzduchu v našich domovech ještě mnohé další nečistoty: „Mrtvý hmyz, vlasy, roztoči a částice gumy jsou méně známými znečišťujícími látkami, které se ovšem pravidelně zachycují ve filtrech čističek v domácnostech,“ uvedli vědci.

Z nečistot poznáme, jak žijete, říká mikrobioložka

Gem McLuckiová je vedoucí vědecká pracovnice oddělení mikrobiologie. „Většinou se staráme o nejmenší znečišťující látky v našem ovzduší, tedy těkavé sloučeniny a plyny, uhlíkový prach. To jsou druhy sloučenin, o nichž jste slyšeli ve zprávách, které se zkoumají z hlediska možných zdravotních problémů. Ale pro mě jsou nejzajímavější větší částice – mohou vyprávět příběh o člověku,“ popisuje. „Obvykle dokážu zjistit, zda mají domácího mazlíčka, jestli jsou kuřáci, zda žijí poblíž frekventované silnice a spoustu dalších informací.“

Otevřenými okny se totiž do domácnosti dostává nejen čerstvý vzduch, ale i mnohé nečistoty, jak upozorňuje Karen Holeymanová, vedoucí výzkumu mikrobiologie:

„Vítr, který fouká venku kolem našich domovů, přináší do domácností ještě více znečišťujících látek, než se v interiérech běžně vyskytuje,“ říká vědkyně, která nasbírala mnoho zkušeností během deseti let práce pro společnost Dyson.

Některé nálezy jsou i pro vědce záhadou

Vzácným jednorázovým objevem během analýzy filtrů čističek se stala DNA chlamydie. Ačkoliv odborníci nebyli schopni potvrdit, jak dlouho byla DNA na filtru, během používání zachytili snímek její existence v prostředí. Je možné, že mohla pocházet ze zvířat, která byla v kontaktu s ptáky a jejich vedlejšími produkty, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o jednorázový nález, je obtížné s jistotou říci, jak se DNA do filtru dostala.

Kuriózní nález chlamydie překvapil i vedoucí výzkumu mikrobiologie:

„Moje zaměstnání zahrnuje spoustu zajímavých činností – od šlechtění a studia roztočů po práci s kulturami živých bakterií a testování naší nové a jedinečné technologie. Jedním z nejpřekvapivějších aspektů je však analýza filtrů čištění, protože nemáte tušení, co najdete. Od hmyzích křídel bez těla až po přítomnost DNA z chlamydie. Spoustu z toho, co na filtrech najdu, zůstane navždy záhadou,“ říká Karen Holeymanová.

Analýza porovnává kvalitu vzduchu v různých místech světa

Při analýze lze chemické sloučeniny zvětšit až 300 000krát oproti jejich původní velikosti. Tato technologie tedy umožňuje podrobnou analýzu, která vypovídá o tom, jak kvalita ovzduší ovlivňuje každodenní život lidí. Mikrobiologům pomáhá identifikovat látky znečišťující ovzduší v domácnostech.

Vědci mohou díky tomu vyvíjet technologie, které budou reagovat na reálné domácí prostředí, nejen na laboratorní testy. Analyzují se filtry z celého světa, z Asie, Evropy, Ameriky a Austrálie. Díky globálnímu výzkumu tak lze porovnat kvalitu vzduchu v různých částech zeměkoule, výsledky však nejsou zatím veřejně k dispozici.

„Rozsáhlé analýzy filtrů z celého světa pomáhají při rozborech částic vzduchu a také následně při tvorbě globálních výrobků, které mohou najít uplatnění po celém světě,“ přibližuje společnost Dyson.

Co všechno se našlo ve filtrech čističek

Kožní buňky

Jde o jednu z nejběžnějších částic nacházejících se ve filtrech. Člověk ztrácí několik gramů kůže týdně, zhruba o hmotnosti malého sáčku chipsů, přibližují odborníci pro lepší představu. Odumřelá pokožka tvoří vločky, které mohou být velké, respektive malé až třicet mikrometrů, lidské oko je tedy nepostřehne. Jakmile se dostanou do vzduchu, jsou kožní buňky dostatečně lehké, aby mohly být přenášeny větrem, vdechnuty – anebo zachyceny do filtrů čističek.

Lidské vlasy i chlupy a srst domácích zvířat

Tyto částice jsou ve filtrech rovněž běžně k nalezení. Vlasy se mohou rozpadat na částice, poletovat vzduchem a zachytit se v čističkách. „Protože jsou tak malé, vdechujete je a jdou hluboko do našich plic,“ upozorňuje Frank Kelly, profesor životního prostředí v Imperial College London.

Zbytky hmyzu

Někdy je obtížné je identifikovat, protože organická hmota rychle degraduje. Mrtví brouci, pavouci i mouchy tvoří součást běžného domácího prachu, rozptýleného ve vzduchu.

Roztoči

Mohou žít na koberci a jsou jedním z důvodů, proč se doporučuje v domácnostech často vysávat. Roztoči se živí kožními buňkami, proto se jim dobře daří v čalouněném nábytku, matracích i textiliích. Tyto roztoče však lze nalézt také ve filtrech čističek – což znamená, že se mohou volně pohybovat ve vzduchu.

Galerie: Alergie na roztoče – věčný boj proti prachu

Části gumy

Existují důkazy o kaučukových částicích ve filtrech. Pravděpodobně se uvolňují z pneumatik, oknem se dostanou do domu při větrání a posléze se zachytí filtrem čističky.

Částice kosmetiky

Když je slunečno, dostávají se do vzduchu částice krémů na opalování nebo například silikonové kuličky, které jsou součástí make-upu či dalších kosmetických produktů, jako je lak na vlasy.

Vlákna z tkanin

Zejména pokud stojí čistička v technické místnosti, kde stojí pračka, sušička apod., je ve filtru shromážděno více vláken z tkanin. Pomocí světelného mikroskopu lze zvýraznit barvu vláken, někdy dokonce tak přesně, že je možné identifikovat kus oblečení.

Zbytky vonných svíček

V analyzovaném vzorku filtru čističky vzduchu bývají pozorovány i krystalky, které jsou patrně důsledkem neúplného spalování vonných svíček.

Cigaretový popel a dehet

Zachytává se do filtrů v domácnostech kuřáků.

S tím vším žijeme

Vědci na základě analýzy poukazují na užitečnost čističek v domácnostech či jiných uzavřených prostorech. Ovšem pouze čističek kvalitních, z nichž se zachycené škodlivé nečistoty neuvolní zpět do vzduchu. Tento parametr je zásadní, protože některé čističky vzduchu mají problém s tím, že uvolňují po zachycení nečistot ultrajemné částice zpátky do místnosti…

Pokud čističku nemáme, nebo pokud máme čističku nekvalitní, je možné, či spíše pravděpodobné, že i ve vzduchu kolem nás si poletuje mnoho z výše uvedených látek.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) doporučuje používat čističky v domácnostech zejména alergikům. „Může je však používat každý člověk. Zvýší kvalitu ovzduší v každém uzavřeném prostředí, doma i v kanceláři,“ uvádí Ariana Lajčíková ze SZÚ. Současně připomíná, že čištění vzduchu filtračním přístrojem je doplňkovým opatřením, které nám pomáhá, ale nenahrazuje ani větrání, ani pečlivý úklid. Zejména v době koronavirové epidemie pak odborníci varují před používáním čističek vzduchu, které nemají hepa filtr.

Výskyt žádného z materiálů zachycených v analýze není ze zdravotního pohledu v pořádku, nicméně – taková je realita. „S tím vším bohužel žijeme,“ uzavírají vědci.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).