Dva proužky na těhotenském testu, to je vlastně první kontrola v těhotenství. Další už proběhnou v ordinacích gynekologa, genetika nebo v laboratoři. Některé budou banální, jiné nás trochu zabolí a na některé budeme chodit s nejistotou, zda je s nenarozeným miminkem vše v pořádku. Nabízíme vám přehled těhotenských prohlídek a také se dozvíte, kdy na ně přijde řada.
1. Těhotné s nízkým rizikem jsou pacientky bez rizikových faktorů
v anamnéze. Výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření
v průběhu gravidity mají
v normě.
2. Těhotné se středním rizikem mají svoji anamnézu zatíženu rizikovým
faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují
opakování.
3. Těhotné s vysokým rizikem mohou (ale nemusí) mít v anamnéze
rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických
klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko.
Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém
definuje riziko již na počátku
ravidity.
My se budeme v tomto článku věnovat ženám z první skupiny, tedy těhotným ženám s nízkým rizikem. Péče o tyto ženy je poskytována do 32. týdne gravidity v intervalu čtyř týdnů, od 32. do 36. týdne jednou za čtrnáct dnů a od 36. až do termínu porodu jedenkrát týdně. Po termínu porodu se četnost kontrol řídí stavem matky a plodu. Těhotná žena může být předána do ambulantní péče pracoviště, které povede porod, již od 36. týdne gravidity, nejpozději však v termínu porodu.
Časově už tedy víme, ale musíme si ještě říci, co konkrétně bude lékař nebo sestra vyšetřovat a zapisovat do těhotenské průkazky. Jedná se o hmotnost, krevní tlak, chemická analýza moči, bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix-skóre a od 24. týdne gravidity také detekce známek vitality plodu. A nyní srozumitelněji a podrobněji:
Na začátku těhotenství budete zřejmě vlivem hormonální nerovnováhy hubnout, později se na chvíli váha ustálí, ale tak od šestého měsíce budete naopak na váze nabírat. Ale pozor, každý prudký úbytek nebo naopak přírůstek bude později hrát důležitou roli. Ke konci těhotenství může náhlý větší přírůstek hmotnosti souviset s otoky.
Sestřička bude do vaší těhotenské průkazky zapisovat snížení nebo zvýšení tlaku. Zvláště zvýšení krevního tlaku v posledním trimestru gravidity může znamenat problém. Může se jednat o hypertenzi v graviditě, a je-li současně přítomna zvýšená hladina bílkovin v moči a otoky, jde o tzv. preeklampsii, která může vážně ohrozit matku i plod.
Večer před kontrolou si nezapomeňte připravit na toaletu nádobu na ranní moč. Zvýšená hladina cukru v moči může vypovídat o tom, že budoucí matka trpí gestačním diabetem (těhotenskou cukrovkou). Jedná se o poruchu metabolizmu cukru v graviditě, která se po porodu v průběhu šestinedělí spontánně upraví. Přítomnost bílkoviny v moči může také znamenat infekci v močových cestách nebo v pochvě.
Kontrolu pohmatem provádí lékař vaginálně a přes břišní stěnu. Tímto vyšetřením se kontroluje postavení dělohy (jestli není zakloněná) a zda její velikost odpovídá týdnu těhotenství. V pozdějších měsících může kontrolovat i tvrdost dělohy, polohu miminka (zda už sestupuje, jak je otočené apod.). Dále se kontroluje čípek. Jeho tvar a poloha mohou být známkou blížícího se porodu. Lékař zkontroluje jeho konzistenci, jeho směr, naléhající část, případné zkrácení čípku či rozšíření jeho hrdla. Výsledek tohoto vyšetření vám, kromě dalších věcí, zapíše do těhotenské průkazky jako Cervix skóre. Dlouho tam budete mít pouze nulu. Číslo se začne zvětšovat s blížícím se porodem.
Lékař vám začne kolem 24. týdne kontrolovat ozvy plodu, tedy srdeční akce. A to buď poslechem pomocí stetoskopu, Dopplerova přístroje nebo ultrazvuku.
Od 18. týdne, u vícerodiček ještě dříve, budete cítit pohyby miminka, na které se vás lékař bude také ptát. Důležitá je nejen frekvence pohybů, ale i jejich charakter, který se v průběhu těhotenství opět trochu mění.
Otékání nohou zastihnou nejednu budoucí maminku. Tento příznak se objevuje hlavně v posledním trimestru gravidity. Může se jednat o prosté těhotenské otoky související s poklesem hladiny bílkoviny v krvi, ale také o jeden z příznaků preeklampsie.
O počtu ultrazvukových vyšetření se vedou dlouhé diskuze. Některý gynekolog je provádí při každé pravidelné prohlídce, jiný zase jen povinně třikrát. A sice na začátku gravidity, ve 20. týdnu a ve 30. – 32. týdnu těhotenství.
První návštěvu si můžete plánovat, pokud vám vynechala pravidelná menstruace a těhotenský test vám ukázal dva proužky. Nemusíte na gynekologii běžet hned druhý den, ale také to nenechávejte na poslední chvíli, tedy do povinného 12. týdne. Lékař vám těhotenství potvrdí buď pohmatem, pomocí ultrazvuku nebo odebranou krví. V krvi je hormon HCG zjistitelný mnohem dříve než z moči. Ultrazvukem navíc lékař zjistí uložení gravidity, počet plodů v děloze a stáří a vitalitu těhotenství. Pokud nemá vaši kompletní rodinnou zdravotní anamnézu, pak ji bude nutné sepsat. Gynekolog se vás zeptá na váš zdravotní stav i vašich rodičů a prarodičů, sourozenců a blízkých příbuzných. Především ho budou zajímat nemoci jako cukrovka a pohlavní choroby, dále podstoupené interrupce, genetické onemocnění v rodině apod. Tyto údaje jsou pro lékaře důležité. To proto, aby mohl zhodnotit všechna rizika a možné problémy vašeho těhotenství. Na základě této anamnézy rozhodne, zda budou zapotřebí další speciální vyšetření navíc.
Podle vaší poslední pravidelné menstruace vám vypočítá termín porodu, upřesnit ho může pozdější ultrazvukové vyšetření, které se provádí ve 12. týdnu těhotenství. Toto první screeningové vyšetření je důležité především u žen s nepravidelným menstruačním cyklem.
Na začátku nebo v průběhu těhotenství vám změří pánev.
Z ordinace neodejdete s prázdnou. Za odměnu si odnesete těhotenskou průkazku, se kterou se můžete pochlubit svému partnerovi. Některé těhotné ženy si z pověrčivosti těhotenskou průkazku vyzvednou až po 12. týdnu. Ale v dnešní době, kdy některé pražské porodnice vyžadují „rezervaci porodu“ už v raném těhotenství, je lepší si ji vyžádat hned a začít se poohlížet po porodnici, ve které chceme své dítě přivést na svět.
Provádí se kombinovaný screening na vrozené vývojové vady (
NT+biochemický screening). Skládá se z odběru krve, kde se stanovují
hladiny specifických látek PAPP-A a HCG.
Speciální ultrazvukové vyšetření přesněji určí riziko vrozené
vývojové vady a také určuje takzvané nuchulární projasnění. Podle
šířky určité oblasti na krku plodu a její světlosti na ultrazvuku
dokáže lékař říci, jaké je riziko vrozených vývojových vad. Toto
vyšetření je zatím považováno za nadstandardní a není hrazeno
pojišťovnou.
Přichází na řadu genetický biochemický screening. V tomto vyšetření, při kterém se odebírá krev, se zjišťuje riziko poškození plodu. Podle přítomnosti (nebo nepřítomnosti) některých látek v krvi matky lze zjistit, jaká je pravděpodobnost, že miminko má nějakou vývojovou vadu (anomálie mozku a páteře, vady srdce a ledvin) nebo genetické poškození (jako je Downův syndrom). I když vám výsledek tohoto testu vyjde pozitivní (což se stává asi v 10 % případů), neznamená to, že dítě musí být nemocné. Na základě pozitivního nálezu, dále v případě těhotné ženy, které je 35 let a více a máte-li v rodinné anamnéze vývojové vady, vám lékař doporučí vyšetření, které se nazývá amniocentéza.
Amniocentéza je odběr plodové vody, který se provádí přes břišní stěnu. Z této plodové vody se získají buňky miminka (odumřelé buňky pokožky). Z těch pak lékaři zjišťují další informace. Amniocentézu lze provádět od 15. týdne těhotenství. Většinou se provádí kolem 20. týdne, při pozitivním výsledku z vyšetření krve v 16. týdnu. V posledním případě je potřeba provést amniocentézu co nejdříve, aby bylo možné těhotenství přerušit.
V tomto týdnu se dostavíte na ultrazvukové vyšetření. Jde o genetický ultrazvuk, který pomáhá určit, zda jsou všechny orgány na svém místě a správně vyvinuté. Napomáhá určit polohu placenty. Lékař měří některé základní údaje – velikost miminka od hlavy k zadečku, délku stehenní kosti, obvod hlavy atd. Z těchto údajů dokáže určit délku trvání těhotenství a to, zda je miminko dostatečně velké. Na kvalitních přístrojích lze zkontrolovat také průtok krve. Na vaše přání lze zjistit i pohlaví miminka.
Čeká vás takzvaný O-GTT test (orální glukózotoleranční test), který může odhalit skryté onemocnění cukrovkou nebo poruchu metabolizmu glukózy v graviditě (těhotenský diabetes). Toto vyšetření spočívá ve vypití sladkého roztoku glukózy nalačno a vyšetření hladiny cukru v krvi nalačno a dále v první a ve druhé hodině po vypití roztoku.
Přichází na řadu třetí ultrazvukové vyšetření. Tentokrát se hodnotí velikost, tvar a uložení vnitřních orgánů, stav a uložení placenty a množství plodové vody. Při tomto ultrazvuku už neuvidíte miminko celé, ale například jen jeho nožičku, hlavičku nebo jiné části těla.
V tomto období se provádějí tzv. druhé těhotenské odběry, které zahrnují vyšetření krevního obrazu k vyloučení možné anémie matky či sníženého počtu krevních destiček. Dále vyšetření jaterních testů k posouzení funkce jater, vyšetření hladiny celkové bílkoviny a opakovaný odběr na BWR (syfilis), HIV a žloutenky typu B. Při Rh negativitě matky se připojuje opět vyšetření hladiny anti D protilátek.
V tomto týdnu lékař provádí kultivační (bakteriologické) vyšetření pochvy k vyloučení přítomnosti streptokoka skupiny B. Pokud se zjistí, že maminka streptokoka má, dostane na začátku porodu či při odtoku plodové vody antibiotika k zabránění možné těžké novorozenecké infekce. V tomto týdnu těhotenství ambulantní gynekolog předává maminku k další prenatální péči do příslušné porodnice, kterou si matka vybrala.
V závěru těhotenství se provádí monitoring plodu (CTG – kardiotokografie). Tento kardiotokografický záznam sleduje srdeční frekvenci srdíčka miminka a činnost dělohy, přesněji řečeno její kontrakce – stahy. Po 40. týdnu těhotenství (termínu porodu) se obvykle doplňuje ultrazvukové vyšetření, které kontroluje velikost plodu, množství plodové vody a průtok krve pupečníkem k posouzení stavu a funkce placenty.
A dále na vás čekají tyto jednorázová povinná vyšetření:
1. Vyšetření u obvodního lékaře nebo internisty a EKG
Úkolem je kontrola funkce srdce, jater, plic a ledvin.
2. Zubní lékař
Ani od tohoto specialisty nesmí jedno razítko v těhotenské průkazce
chybět.
3. Krevní testy
Zahrnují vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru, krevního obrazu a infekcí
(hepatitida B, syfilis – BWR, HIV a event. toxoplazmózy). V případě Rh
negativity u ženy je nutno v každém trimestru těhotenství vyšetřit
hladinu protilátek. V případě pozitivity těchto protilátek vzniká
takzvané riziko Rh-izoimunizace plodu. To znamená, že matka si vytváří
protilátky proti krvinkám plodu, které mohou ohrozit další vývoj jejího
děťátka.
4. Stěr děložního hrdla (vyšetření onkologické
cytologie)
Je důležité kvůli včasnému odhalení možných buněčných změn
přednádorového charakteru.
5. Vyšetření moči
Z důvodu posouzení přítomnosti bakterií, leukocytů, erytrocytů,
bílkoviny a pH moči.
6. Vyšetření prsou
Lékař pohmatem zjišťuje, je-li v prsní žláze a v podpaží přítomna
nějaká bulka nebo sekrece z bradavky.
Všechna vyšetření byste měla v zájmu vašeho zdraví i zdraví svého nenarozeného dítěte podstoupit, i když uznávám, že některá nejsou příliš příjemná. Pokud budete mít jakékoli pochybnosti o vyšetřeních, ptejte se svého ošetřujícího lékaře, proč vám je dělá a zda jsou pro vás nutná. Nezapomínejte, že za své zdraví zodpovídáte především vy sama.
