Hlavní navigace

Konzumaci probiotik provází řada mýtů i klamavých praktik

29. 4. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jednou z nejčastěji doporučovaných cest k udržování správné funkce trávicího traktu je konzumace probiotik. Najdeme je v potravinách a doplňcích stravy. Co jsou probiotika, která jsou nejlepší a kdy a jak je užívat?

Co jsou probiotika a v čem je najdeme

Probiotika jsou živé organismy cíleně přidávané do potravin, případně prodávané v podobě potravinářských doplňků. Především doplňky ale zdaleka nemusí splnit očekávání spotřebitele, mimo jiné proto, že každý z kmenů zmiňovaných živých organismů má specifickou účinnost, a navíc se složení uváděné na obalech produktů jen velmi těžko kontroluje.

Probiotika v potravinách a doplňcích stravy

  • Probiotické bakterie se přirozeně nacházejí zejména ve fermentovaných mléčných výrobcích. Najdete je v bílých neochucených jogurtech, zakysaném mléku, kefírech, brynze s živými mléčnými kulturami. Dalším zdrojem je nesterilizované kysané zelí nebo kvašené okurky. V lékárnách jsou k dostání jako doplňky stravy.
  • Směsi bakterií jsou přidávány do potravin včetně doplňků stravy s cílem ovlivnit složení střevní mikroflóry a tím způsobem příznivě působit na zdravotní stav. Jde hlavně o bifidobakterie.
  • Probiotikum je širší, obecnější pojem. Častou součástí probiotických směsí jsou bakterie rodu lactobacilus (známé jako „laktobacily“).
  • Jde o prospěšné bakterie, které se usídlují na stěnách tlustého střeva, kde produkují kyselinu mléčnou a různé organické kyseliny.

Bakterie pod kontrolou

Spotřebitelé se s probiotiky setkávají především u mlékárenských výrobků, hlavně u jogurtů, v podobě mléčných bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, případně Streptococcus nebo Leuconostoc. Za probiotika jsou považovány také kvasinky a nejnověji i mrtvé organismy, označované také jako postbiotika nebo pasabiotika.

Právě mlékárenské produkty jsou přitom v současné době jediné, kde je přítomnost bakterií pod kontrolou i na základě legislativy. A podle kontrol také všechny zatím kontrolované produkty na našem trhu legislativní požadavky splňují.

Jak dlouho jíst probiotika? Pravidelně a v potravinách

V každém případě je vhodné vědět, že bakterie mléčného kvašení nejsou typické pro lidský trávicí systém, a nejsou jej proto schopné dlouhodobě kolonizovat (osidlovat).

Pokud tedy někdo hodlá svůj trávicí systém jejich prostřednictvím posilovat, měl by výrobky s „hodnými bakteriemi“ konzumovat pravidelně. V našich střevech totiž vydrží maximálně týden. To ostatně konstatuje i světová Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), podle níž „probiotika příznivě ovlivňují zdravotní stav, pokud jsou podávána v dostatečném množství“.

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách 

Jak přitom uvedla na semináři České potravinářské společnosti Eva Vlková z katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), vůbec nejlepším řešením, jak podporovat správnou funkci střevní mikroflóry, je konzumovat zdravou a vyváženou stravu, mimo jiné kysané výrobky nebo čerstvé ovoce. „Potravinové doplňky to nezachrání,“ zdůraznila opakovaně při prezentaci problematiky probiotik Eva Vlková. To však není jediné úskalí doplňků stravy s probiotiky.

Probiotika v doplňcích stravy nemají přesná pravidla

Probiotické doplňky stravy mají navíc statut potraviny a nepatří mezi léky. I proto v současné době neexistuje žádná metodika, které by uměla stanovit počet a druhy příslušných mikroorganismů deklarovaných výrobci doplňků.

Pro spotřebitele tak může být vodítkem pouze co nejpestřejší kombinace a co nejvyšší počet deklarovaných bakterií v doplňcích. Mimo jiné i proto, že každý z kmenů bakterií má na lidský organismus odlišné účinky. Pokud se tak lidé setkávají s formulacemi, které se týkají blíže nespecifikovaných příznivých účinků, o skutečném efektu tato tvrzení moc nevypovídají.

I kvůli odlišným účinkům různých kmenů bakterií byl nedávno ten nejznámější – Lactobacillus – rozdělen na 23 druhů, což je ovšem pod rozlišovací schopností výrobců i spotřebitelů. To ale zároveň znamená, že účinek příslušného doplňku nemusí být totožný s tím, co se v souvislosti s doplňkem spotřebiteli slibuje.

Polovina doplňků stravy v testu neuspěla

Nepříliš známá je i skutečnost, že dlouhodobým skladováním počet probiotických bakterií klesá, což se opět týká spíše potravinových doplňků – jogurty obvykle zkonzumujeme v řádu několika dní.

Pokles je podle testů na ČZU tak markantní, že v některých případech doplňky v praxi již žádné bakterie neobsahují. Bohužel, u různých doplňků je doba degradace bakterií odlišná, takže situaci nelze zobecňovat.

Platí ale, že v ledničce nebo v mrazicím boxu vydrží doplňky déle, navzdory skutečnosti, že výrobci často uvádějí, že je možné je skladovat při pokojové teplotě.

Že probiotické doplňky stravy skutečně nesplňují deklarace na svých obalech, prokázaly navíc v minulosti testy těchto produktů právě na obsah na obalech uváděných počtů. Při testování podle poznatků ČZU nevyhovělo zhruba 50 procent takových produktů, což by mělo být pro spotřebitele docela důležitým varováním.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.