Hlavní navigace

Názory k článku Císařské řezy na přání

  • 9. 7. 2010 0:36

    Honza S. (neregistrovaný) ---.net.upc.cz

    Lenko, my měli opačnou zkušenost. Na Bulovce nás trápili strašně dlouho (32 hodin), do císaře se jim nechtělo (nám původně samozřejmě taky ne), ačkoliv bylo dost brzy jasné, že to čekání nikam nevede. Doktoři sami připouštěli, že to tak nejspíš skončí a nakonec to císař taky byl. Takže jenom dlouhé trápení a dost zbytečné.


    Co se týče zotavení – překvapivě rychlé. Ne že by to byla procházka růžovou zahradou, ale matka byla druhý den z JIPky a odpoledne byla schopna sama chodit atd. Třetí den už bylo dítě natrvalo u ní. Kojení šlo pomaleji, ale spíš kvůli neschopnosti sestřiček poradit s technikou kojení. Laktační specialistka po několika minutách zafungovala tak, že od té doby není žádný problém, bez její pomoci si nedovedeme představit, že bychom to zvládli. Nošení dítěte v náruči není žádný problém, dovolenou už jsme v Čechách absolvovali bez omezení na konci šestinedělí.


    Nevím, jestli máme jen štěstí, ale navzdory císaři to zatím jde moc dobře. Já rozumím, že „císař na přání“ je zcestná záležitost, ale strašit takto silně před riziky císaře se mi zdá zase zbytečně silné na opačnou stranu – a to vyznění je stresující pro všechny, kdo císaře podstoupit musí, ačkoliv nechtějí. Ono důsledky přirozeného porodu často dokážou být nepříjemné a rizikové, že se císaři vyrovnají. A to nejen pro matku, ale spíš pro dítě – přidušení dítěte, tím ohrožení mozku, jiné komplikace – což není obhajoba císaře, jen konstatování, že si člověk moc nevybere. Porod sám je prostě riziko, naštěstí většinou dopadá tak, jak má :)

  • 12. 2. 2011 22:58

    katrovka (neregistrovaný) 89.233.189.---

    Lenko, naprosto souhlasím s tímto příspěvkem. Také jsem císaře neplánovala, také mi byl proveden po x hodinách intenzivních kontrakcí, které nikam nevedly, a kvůli nenadálým komplikacím, které se objevily. Dost dlouho mi trvalo než jsem se s císařem smířila.
    Ale tímto způsobem zas strašit ženy před císařem, obzvlášť pokud si ho nevybraly, mi přijde dost nevhodné. A mimochodem dcerku mi v Krči nosili v pravidelných intervalech na kojení od začátku a kojím i v jejích 18 měsících. Od druhého dne jsem jí měla už u sebe. A o tom, že bych ji nenosila, nebo měla nějaké dlouhodobé bolesti nemůže být řeč. Do pár dnů jsem byla v pořádku, jen sedy lehy jsem tedy opravdu nedělala. A ta jizva taky už teď skoro není vidět. Hlavně mám zdravou holčičku, která se neudusila!!!!

  • 9. 7. 2010 7:18

    Malý Had (neregistrovaný) 95.173.207.---

    měla třetí dítě také obráceně a měla štěstí v tom,že jej bez problému porodila hned po příjezdu,ještě než doběhl lékař.
    Ale jinak se mi v článku líbí ono zdůvodnění,že za císařský řez může socialistické zdravotnictví a pak opatrné přiznání pravdy,že se něm více vydělá.Prostě to sdělování,zdů­razňování a někdy i vymýšlení negativního z dob před 20-ti a více lety mají prostě novináři v popisu práce.A běda,kdyby něco takového tam nestrčili, to by byl asi jejich konec.Ale my.co jsme to žili,víme své. a umíme porovnávat.

  • 9. 7. 2010 9:03

    Kybernet (neregistrovaný) ---.aginet.cz

    Zazil jsem to (socialismus, ne porod), vim svoje, umim porovnavat, nikdy bych to nevracel a souhlasim, ze to stalo za pendrek.

  • 7. 1. 2014 11:06

    veraad (neregistrovaný) ---.pripojen.cz

    No vydela. Ja rodila 23 h od odtoku prodove vody. z toho 10 h kontrakce po 4 min. a posledni hodinu pod oxytocinem 1 h soustavne bolesti. Na cisar me brali az kdyz jsem zvracela, klesaly ozvy didete a ja zacinala videt dvojite......­.....fakt chutovka.........po cisari jsem mela nizky tlak a bolesti, drsny tak tyden........druhy den uz me lifrovali z JIPky a treti den jsem mela mimi. A rekla bych, ze nejvic jsem byla vyzizena unavou, pac krom snad narkozy jsem dva dny nespala. Jeden den jsem rodila a druhy jsem po cisari mela bolesti a pro velky srumec to proste neslo. Rekonvalescence probehla uplne v pohode po 14 dnech jsem byla v poho. To co tu pisou o rekonvalescenci by fakt prijde jako blost. Jedine ceko se bojim je prasknuti jizvy u dalsiho porodu. Otehodnela jsem cca 7 mes. po cisari a nazory nato jsou taky opravdu hodne rodilne. A zadne komplikace zatim nemam.

  • 9. 7. 2010 7:54

    Kamila (neregistrovaný) ---.net.upc.cz

    Moje zkušenost z porodnice – my, co jsme rodily „normálně“ jsme nejprve záviděly ženám s císařem, jenže brzy se to otočilo a ony záviděly nám. Po běžném porodu, bez komplikací samozřejmě, jste za chvíli v pohodě, zatímco holky po císaři hekaly, nemohly chodit, kojit, mít u sebe děti. Jak jim to šlo pak doma, nevím, ale za sebe – kdyby k tomu nebyl vážný důvod, císaře bych si nevybrala.

  • 9. 7. 2010 8:17

    Michal Černý (neregistrovaný) ---.210.broadband9.iol.cz

    Co je špatného na tom, že porodnicím záleží na statistice živých narozených dětí. To co autorka textu poněkud pomíjí je skutečnost, že české porodnictví je jedno z nejlepších na světě a NIKDE není o mnoho lepší – alespoň měřeno kojeneckou úmrtností. To souvisí i s tím, že se stále příliš nerodí doma.
    To co uvádí autorka jako hřích – honba za statistikou; je přece jen přirozená práce lékařů, kteří chtějí, aby maximální počet dětí přežil. Tím nevylučuji občasné nadužívání, ale kladu si otázku, zda matka, která upřednostní vlastní komfort před velkým (nikdo neumí odhadnout jak moc) rizikem smrti dítěte může být (alespoň teoreticky) dobrou matkou. Osobně si nejsem vůbec jist.

  • 15. 7. 2010 13:02

    Lenka Petrášová (neregistrovaný) ---.net.upc.cz

    Dobrý den!
    Děkuju za reakci, nicméně: neopomíjím skvělé kojenecké statistiky, to není hřích, nic takového jsem nenapsala.
    Jen mi nepřijde úplně normální, že těch skvělých statistik dosahujeme i díky tak vážnému zásahu do těla žena, jakým sekce je. A je rozhodně zvláštní, že co do počtu císařských řezů také vedeme ve statistikách, ač naše ženy rodí stejně staré, a stejně zdravé či nemocné jako v ostatních státech.
    Z lékařského hlediska není jediný důvod, proč by třeba čtyřicetiletá zdravá žena s normálním průběhem těhotenství nemohla rodit normálně. Jenže u nás končí na císaři, protože pro lékaře je rizikovým faktorem věk – bojí se třeba i toho, že ta žena nebude v dostatečné kondici, aby tlačila, Ale proboha: to přece ona ví sama líp, v jaké je kondici, věk nesmí být rizikový faktor!
    Chtěla jsem zrátka jen upozornit na to, že u nás jsou ženy do porodů císařem dost tlačeny, ač k tomu není medicínský důvod, a také na to, že i tento zdánlivě jednodušší porod, má svá významná rizika. Takže by si jej ženy rozhodně neměly vybírat na vlastní přání, jak se tomu často děje. je třeba vědět, že jde o vážnou operaci a například riziko sepse je tu desetkrát vyšší. Toť vše.

  • 9. 7. 2010 8:28

    Jiří (neregistrovaný) ---.ctu.cz

    Článek píše o nevýhodách pro matku, ale nepíše o nevýhodách (psychických) pro dítě – doporučuji najít si např. nějaké články Vlastimila Marka.

  • 9. 7. 2010 9:26

    AAA (neregistrovaný) 62.168.56.---

    Manzelka rodila cisarem 2× a to skutecne nikoli z rozmarilosti ci lenosti lekaru. O obe deti se starala hned v porodnici, z porodnice sla stejne rychle jako normalni rodicky, v druhem pripade mozna jeste rychleji, s kojenim taky zadny problem. O tom ze se po porodu neni radno namahat, to je snad jasne i po normalnim porodu, ale deti v naruci nosit mohla klidne.
    BTW nevim proc se Sylvia rozciluje po porodnicich, no tak at si odrodi doma jak chce, kdyz vi vse lepe, ne?

    9. 7. 2010 9:33 redakčně upravil Lenka Krbcova, důvod: Bez urážek prosím, děkujeme, redakce.
  • 9. 7. 2010 15:02

    ita (neregistrovaný) ---.static.adsl.vol.cz

    Nevim, já, když by mi řekli, že pro dítě je císař bezpečnější jdu do císaře. Tím spíš, pokud si lékař na porod koncem pánevním netroufá :-)) Nechápu, co má autorka proti vylepšení statistik živě narozených dětí. Já bych byla neskutečně radši, tou, která jim tu statistiku vylepšuje, než tou, která jim statistiky udržuje na průměrných hodnotách.
    Vyžadovat bezdůvodně císaře je samozřejmě blbost. Mnohem raději bych ale trávila zbytek života s jizvou v kalhotkách, než s přidušeným děckem.
    Jak mě v ČR štve kde co, tak jsem fakt ráda, že tu můžu rodit.

  • 11. 7. 2010 17:09

    Mary07 (neregistrovaný) ---.static.spk.cz

    Je mi 42 let,mám za sebou sedm porodů. Všechny, kromě posledního proběhly normálně. Až tento poslední musel být kvůli komplikacím ukončen císařským řezem. Bylo to tedy neplánované, ne na přání. Nemohu ale říci, že by se po porodu objevily jakékoli komplikace a problémy v tomto článku uvedené. Opravdu mě to, co jsem si zde přečetla překvapilo. Řekla bych, že mě to snad i dodatečně vyděsilo, co vše se mohlo stát,… ale nestalo. Přiznám se, že mě docela rozčílilo, jakým katastrofickým způsobem je zde popisováno, co jednoho čeká, když rodí císařským řezem. Samozřejmě JE LEPŠÍ rodit normální cestou, ale také JE ZBYTEČNÉ děsit tímto způsobem budoucí maminky, které případně císařský řez čeká. Navíc nevidím nic špatného na tom, že matka chce porodit živé a zdravé dítě a je ochotná císařský řez podstoupit.

  • 11. 7. 2010 21:45

    Beze strachu (neregistrovaný) ---.vodafone.cz

    Vzhledem k tomu, kolik dívek dnes porod císařským řezem podstupuje a jak moc je straší lékaři, pokud nespolupracují… Myslím, že je článek adekvátní.
    Podle mých měřítek navíc nestraší, jen uvádí fakta a možná rizika. Nikdo přece neříká, že to vše vás potká.
    .
    Každý se také uzdravuje jinak. Záleží na mnoha okolnostech, včetně roční doby, toho na kterou stranu po operaci můžete vstávat z postele, toho zda vám doma někdo pomáhá,… Stačí drobnost, kterou máte pramalou šanci ovlivnit, a průběh hojení je úplně jiný!

  • 12. 7. 2010 9:55

    AAA (neregistrovaný) 62.168.56.---

    No, pri klasickem porodu taky muze zena nebo dite nebo oba i zemrit, pri porodu panevnim koncem tuplem. A proc to clanek cudne nerika? Ano, nikdo prece nerika ze se to musi stat. Ale je to take fakt a mozne riziko, nebo ne?

  • 16. 12. 2010 22:08

    Ilona (neregistrovaný) 89.233.160.---

    Článek není adekvátní a straší, všechny ty hrůzy popisuje jako běžné následky císařského řezu, což je trochu mimo realitu.

  • 13. 7. 2010 14:24

    martinarich (neregistrovaný) ---.i4g.tmcz.cz

    Mám za sebou 2 porody císařským řezem (první syn má 3 roky a druhý syn 2 měsíce)a tak si troufám připsat pár řádků.
    Informace napsané v tomto článku jsou sice asi pravdivé, nicméně podané takovým způsobem, že být na místě prvorodičky, které sdělí, že bude rodit císařským řezem, tak si půjdu lidově řečeno hodit mašli.
    Jelikož mám malou srdeční vadu a dítě bylo při prvním porodu v poloze koncem pánevním, sdělili mi lékaři, že bude bezpečnější porod císařským řezem.Informací jsem dopředu moc neměla a tak jsem pořádně nevěděla do čeho jdu…zotavování po císařském řezu nebylo sice snadné, ale dalo se to vydržet a s pomocí manžela jsme se i o syna postarali dobře. U druhého porodu už jsem věděla co mě čeká a byla jsem na to připravená. Rozhodně nemůžu říct, že by lékaři v pražském Motole na mě naléhali,že druhý porod nutně musí být císařským řezem. Sdělili mi jak pozitiva, tak negativa, takže informací jsem měla od nich dost. Pokud bych trvala na normálním porodu, tak by to bývali akceptovali. Zotavování po tomto porodu bylo rychlejší, protože už jsem věděla co si můžu dovolit a co ne.
    PS : Občas to vypadá, že do diskuzí píší většinou lidé s negativními názory, tak se snažím to spíše vylepšit…:-)

  • 21. 7. 2010 16:38

    Dana (neregistrovaný) ---.213-81-179.telecom.sk

    Neviem ako je to u vás v Čechách, ale na Slovensku je trend preferovať normálny pôrod,napriek tomu sú štatistiky podobne, takže si nemyslím že je to len o pohodlnosti lekárov. Ja mám za sebou dva cisárske rezy z vážnych medcinskych dôvodov. Nevybrala som si to, bohužial stalo sa. Cisarsky rez ma vážne riziká ale to čo autorka píše v članku je až na hranici klamstva. Možem hovoriť len z osobnej skúsenosti. Prvý krat som mala celkovu narkozu, druhý krát spinál. V oboch prípadoch som bola do 24 hodín na nohách, nehovorím že ma to nebolelo, ale dalo sa to zvládnuť. Ako som začala chodiť , začala som sa aj starať o dieťa. Mlieko som mala do 48 hodín – naliate prsia, že som mohla rozdávať.Obe deti som kojila 1,5roka. Keď som išla z pôrodnice – 6. deň, už som nemala bolesti, mohla som normálne chodiť a normálne som sa starala o dieťa. Obe deti som porodila v Januáry a v lete sme boli na dovolenke – na cisársky rez som si ani nespomenula. Asi 8. mesiacov od porodu som mala prvu menštruaciu. Medzi detmi je vekový rozdiel 2roky.Nechcem propagovať cisársky rez, stale si myslím že rodiť vaginálne je lepšie ale ak vás čaká maminy pôrod cisárskym rezom, nenechajte sa vystrašiť. Vždy je lepšia mať jazvu ako nemať dieťa.

  • 3. 12. 2010 21:03

    Sára (neregistrovaný) ---.183.broadband3.iol.cz

    Skvělý napsáno Dano, měla jsem první porod akutním císařem, teď čekám druhé a za 4měsíce jdu rodit, zase to vypadá na cs, protože jizva se moc natahuje a teda furt bolí. Nechtěla jsem znovu cs, bála jsem se jaké to po druhé bude, jestli horší, bolestivější hojení atd. tvůj popis mi rozzářil oči a uklidnilo mě to, zvládla jsi to a já to zvládnu taky! Děkuji za tak fajn pozitivní názor, to jsem si potřebovala přečíst :-)

  • 17. 9. 2010 13:43

    pipina (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Z vlastní zkušenosti musím říct, že pro mě normální porod byl naprosto hrůza s následky, ze kterých jsem se sbírala další rok, druhé dítě již bylo plánovaným císařem a rekonvalescence daleko lepší, rychlejší, kojení bez problémů, po 2 měsících normálně mohu všechno nosit, dokonce se doporučuje začít cvičit. A jizva? Tak nevím, jestli je to méně estetické než ta, kterou mám od prvního porodu dole.. Prostě je to podle mého názoru vždy individuální a rozhodně nelze tvrdit, že přirozený porod je lepší a šetrnější než císař. Rozhodně by se císařem nemělo strašit, stejně tak jako tvrdit, že nemá žádná rizika. I když pro dítě je jednoznačně nejšetrnější císař.

  • 2. 10. 2010 9:55

    linda (neregistrovaný) ---.215.broadband2.iol.cz

    Od začátku těhotenství jsem si přála , abych mého chlapečka porodila, co nejpřirozeněji a nejsponntáněji, co to jen jde. Bohužel to nevyšlo a po tom, co jsem přenášela 10dnů a odhad porodní hmotnosti dítěte byl 3800g, jsem se nechala přesvědčit , že porod vyvoláme pouhou půlkou tablety prostaglandinu. Byla jsem pěkně otevřená a nic nenaznačovalo, že by mohly vzniknout komplikace. Sama mi praskla voda a po asi 5 hodinách bezproblémového porodu na konci 1. doby porodní se bohužel kontrakce zeslabily a musel mi být podáván oxytocin pro zesílení kontrakcí, aby šlo miminko vytlačit. Oxytocinový kontrakce sou pěknej hnus a bolí strašně. I přes ně však miminko ven nešlo a začalo se mu nedostávat kyslíku. Najednou byl můj pokoj plný doktorů a totálně zdeptanou neschopností vytlačit dítě a napíchanou všemi těmi hormony mě vezli na sál na sekci. Moje reakce na operační prostředí byla téměř hysterická a měla jsem takovou klepavku, že jsem poskakovala na lůžku, jak při epyleptickym záchvatu a to , co se odehrávalo v mé hlavě už sem radši zapomněla. Narodil se mi kluk jako buk s 3860g a nemohl ven kvůli vzpřímené hlavičce a omotané pupeční šňůře kolem krku. Viděla sem ho až 5 hodin po porodu a do tý doby sem prožívala peklo. Ale jakmile sem toho svýho červíka uviděla a přiložila všechny deprese a pochybnosti zmizely a já sem měla velkou motivaci, abych byla co nedřív schopná se o něj postarat. Dítě jsem si vzala k sobě ani ne za 24 hodin po porodu, mlíko se mi spustilo asi za 72 hodin a plně kojím i teď po šestinedělí a doufám, že eště dlouho budu. Jizvu mám pěknou a svoje již 5kilové dítě nosím neustále často i v šátku. Uvedla sem tu svůj příběh jenom, abych taky trošku obhájila naše doktory, protože nebýt jejich výborně odvedené práce bych o svého miláčka přišla. Ano asi by to bylo přirozenější, ale už nejsme ve středověku. I když mě částečně mrzí, že jsem broučka nemohla vytlačit jsem nesmírně šťastná, že mám krásné a zdravé dítě a že tu ten císař je! Ohledně rekonvaklescence po porodu si myslím, že záleží na každé ženě, ale s v velkou dávkou vůle a sebezapření se dá zmáknout všchno, stačí, když žena hodně chce. Mě hodně pomohlo, že jsem si zažila ty oxytocinový kontrakce, protože po operaci už mě v porovnání s nimi prostě nebolelo nic :)

  • 16. 12. 2010 21:20

    Ilona (neregistrovaný) 89.233.160.---

    No tak já se tedy také přidám k odpůrcům tohoto článku, sama jsem císařský řez podstoupila před 5ti měsíci a tak se nestačím divit, co vše autorka píše. Některé informace jsou v pořádku, jiné jsou však poněkud nadsazené a některé vyloženě nepravdivé.

    Cituji: "Půl roku po porodu císařem nesmíte cvičit, namáhat se, nosit dítě v náručí, jinak hrozí, že jizva praskne. Bolí vás každý krok."
    Toto může platit možná ve velmi výjimečných případech. Pokud toto ale někdo prezentuje jako běžný stav po císaři, nemohu jinak, než ho obvinit ze lži. Každý krok vás bolí pouze prvních několik dní. Co se cvičení týče, s tím se doporučuje začít ještě v porodnici, po týdnu si již můžete lehnout na břicho, po třech měsících začít cvičit přímé břišní svaly atd. No a dítě samozřejmě nosíte, jakmile se postavíte a nemotá se vám hlava, což je druhý den.

    Cituji:"Nikdo vám také předem neřekne, že se nejméně tři dny po porodu císařem nebudete vůbec schopná postarat o dítě. Nevstanete k němu, nepřebalíte ho."
    Na JIPce jste při normálním průběhu 1 den, pak přijde rehabilitační sestra, která vám pomůže na nohy - což po proleženém dni není úplně jednoduché - a odvede na "normální" pokoj. Vstávat i lehat pak můžete dle libosti, i když to je zpočátku pochopitelně bolestivé. Dítě vám samozřejmě nosí nejdřív jen na krmení - i na JIPku! ale jak jste fit, zůstane u vás.

    Cituji:"Další půlrok se stále ještě musíte hlídat a běžná dovolená nepřichází v úvahu. Příliš byste namáhala břišní svaly."
    Co prosím? A co je jako běžná dovolená? Horolezčení v Nepálu?

    Ano, císařský řez má svá rizika a své nevýhody, je to operace, jizva nějakou dobu bolí, kojení může být horší (v mém případě ano), dítě nemůžete kojit hned po porodu (ale dají vám ho aspoň pochovat, než vás sešijí), ale nestane se z vás takový doživotní invalida, jak je tu popsáno.

  • 11. 1. 2011 13:43

    mamina (neregistrovaný) ---.232.broadband13.iol.cz

    Dobrý den po přečtení článku jsem bohužel dost zklamaná čekáme druhé miminko již s lékařským souhlasem že porod proběhne císařem vzhledem k mé drobné postavě a rizikovému těhotenství má lékařka neváhala a musím říct že já jsem ji za to byla vděčná...Při prvním porodu nejen že jsem neměla sílu dceru porodit ale když ji ze mě rvali doslova násilím upadla jsem do bezvědomí a když to vše skončilo 45min. mě šili pak jsem týden ležela na JIP naprosto bezmocná a k ceři mě pustili až po 14dnech.A jen proto že lékař na porodním sále řekl "to nám maminka odrodí" rodila jsem o měsíc dřív tudíš ani dcerka nebyla veliká měla 2300g dnes když si na to vzpomenu běhá mi mráz po zádech.Je mi líto že se tu císařské porody takto odsuzují protože v mém případě byl klasický porod ten horor o kterém jsem se domnívala že je to to nejlepší jak pro dítě tak pro mě a slepě jsem důvěřovala lékaři o kterém jsem se domnívala že ví co dělá.takže pokud li můžu zanechat svůj názor ženám je to tento - jednejte jako matka podle svého instinktu - protože lékař se těžko vžije do vašeho pocitu kor když rodí denno denně a není ten kdo by sbíral síli po porodu.

  • 14. 3. 2011 13:29

    Veronika (neregistrovaný) ---.88.broadband5.iol.cz

    Ano, tady to je pěkně ilustrované - v čr je trend rodit přirozeně za každou cenu, což může vést až sem. Mám podoobnou zkušenost a to jsem lékaře už před porodem prosila o císařský řez. Neudělali mi ho a pak jsem kvůli komplikacím málem vykrvácela a užila si další dvě operace v nemocnici. Tomu říkáte, že se u nás lidi tlačí do císaře paní Pertšášová? Je to naopak, tlačí se do normálního porodu! moje sestra rodila v zahraničí a tři dny po císaři šla s mými rodiči v pohodě na oběd. Pro svůj další porod už si císařský řez rozhodně zařídím.... Mylsím, že každá žena by si měla mít možnost zvolit, jak chce dítě přivést na svět. Nevím, zda jse pní Petrášová rodila, ale věřte mi mít rozervanou a sešitou vagínu bolí stejně ( možná mnohem víc) než mít jizvu na břiše....

  • 29. 1. 2011 16:35

    mili (neregistrovaný) 81.30.230.---

    Již 2.den jsem měla dítě u sebe celo dobu a třetí den se šlo domů.po císaři podotýkám a starala jsem se doma o dvě malé děti celý den úplně sama. Rána bolela,ale mnohem míň než porodní bolesti,které u prvního dítěte trvaly 25 hodin a tak do šlo k císaři.Dítě nechctělo ven a druhé už automat.císař.Ty bolesti, to bylo nejhorší,co jsem kdy zažila.

  • 13. 3. 2011 16:15

    Veronika (neregistrovaný) ---.88.broadband5.iol.cz

    Aha, další článek uvědomnělé přírodní ženy která se naváží do lékařů a démonizuje císařské řezy. Vzydvihuje samozřejmě Vrchlabí, kam jezdí rodit především batikové ženy. Já bych se spíš zamyselala nad náseldujícím: císař na příní je běžný ve většině zemí EU, proč ne u nás? Sice mohou matky leáglně rodit doma a tím ohrozit dítě i sebe, ale jiné matky si nemoohou říct o císař a někdo je nutí k normálnímu porodu za každou cenu. Trochu nepoměr. A mimochodem paní autorka nezmínila, že porod koncemp pánevním císařským řezem není výmysl českých porodnic, ale doporučení mezinárodně uznávané WHO! Takže prosím,nemelte nesmysly, než se budete pouštět do českých lékařů. Matka, kterou citujete je pro mě nezdpovědná magorka....

  • 4. 1. 2012 15:48

    Luca (neregistrovaný) 89.235.54.---

    Já si na porod cisařem nemůžu stěžovat. I když jsem si ho dobrovolně nevybrala, ale muselo k němu nakonec dojít po nezdařeném přirozeném porodu, všechno proběhlo v pořádku. Bolesti samozřejmě potom byly velké, asi 3 dny byl problém cokoliv, pak už to bylo lepší a za 14 dní skoro bez bolesti. K miminku jsem žádné citové pouto neztratila, milujeme se stejně, jakoby bylo porozené přirozeně, kojila jsem okamžitě, mléka na rozdávání, že jsem musela odstříkávat do umyvadla, kojila jsem do 14 měsíců. Jizvu mám krásnou, skoro není vidět a je hodně nízko. Filip se narodil v březnu a v létě už jsem byla do plavek téměř fit, na konci léta jsem začala cvičit zumbu - taky v pohodě. Za 14 dní mám termín porodu druhého prcka, který bude mladší od prvního o 22 měsíců, takže ani s tím nebyl problém. Jediné, co bohužel nedoporučují lékaři, abych rodila přirozeně, že by mi mohla při talčení prasknout jizva, protože je mladá, takže jdu odpět na císaře. Ale i tak už se na miminko moc těším a doufám, že všechno proběhne stjně v pořádku :-)

  • 5. 8. 2013 14:38

    Iva (neregistrovaný) ---.infos.cz

    Též nesouhlasím s článkem. Já měla plánovaného císaře pod epiduralem, páč malá byla koncem pánevním a nejsem člověk co by riskoval nějaký klešťový porod, zlomenou ručičku či cokoliv jiného. S porodem max. spokojenost jak za mě, tak za manžela, který byl přítomen. Po porodu jsem se o malou starala plně sice až od třetího dne, ale absolutně vůbec to náš vztah nenarušilo.Naopak v porodnici jsem viděla matku po těžkém přirozeném porodu a následujících 2 operacích. No a ta své dítě nechtěla po víc jak 2 týdnech do své péče a malého měla u sebe jen když na návštěvu přišel její manžel a půjčil si ho od sestřiček. Mimo to paní také během tech 2 týdnů přišla o mlíko.Teď když se vrátím zase k tomu císaři - Pokud člověk tech prvních 12 hodin od porodu leží a nezvedá hlavu, tak problém s bolestí hlavy mít nebude a na to doktoři předem upozorní. Já taky nic takové neměla, páč jsem vzorně ležela. Ani žádné poporodní deprese v šestinedělí, to bylo naopak uplná pohoda.To že člověk nemůže cvičit 6 měsíců a nosit dítě je taky pěkný nesmysl. Cca po 2 měsících jsem cvičila, sice břicho jsem cítila ještě pár měsíců, ale žádná velká hrůza a miminko nosit není absolutně problém - to mi říkali i v porodnici, nějakých 4-5 kg není vůbec problém. Kojení se spustilo sice pátý den od porodu, ale rušila jsem až ve 21 měsících věku dcerky - a to zejména proto, že byla kojící závislák a již koncem třetího měsíce čekáme potomka dalšího, takže bylo na čase skončit. Druhý porod se obecně nedoporučuje prej dřív jak po roce zkrze ztenčení jizvy - tak mě poučili i v nemocnici. Je to ale hold možné riziko asi - to ztenčení jizvy. Po víc jak roce to už ale nemělo by hrozit. My teda rozhodně opět budeme hledat porodnici kde budem opět rodit plánovaným císařem, a to už i když bude poloha dítěte normální, byly jsme s tímto postupem skutečně velmi spokojeni. Jizva mi zůstala, ale malá, vidno tak max. 5 cm, ale vypadá opravdu nepatrně. Po některých přirozených porodech kdy člověk skončí i s 38 stehy jako kamarádka, tak taky jizva zůstane! Jen je na ještě méně viditelném místě.. V dnešní době existují lasery a jiné metody, takže tuto kosmetickou záležitost lze přece vyřešit.
    Je to hold o názoru. Někdo chce přirozený spontánní porod - fajn ,ať ho má. Někdo ho chce dokonce doma - jeho věc, pokud je smířen s riziky. Již od pradávna se rodilo přirozeně, ale také se přitom přirozeně umíralo! Hold když někdo chce ale císaře, tak pro to už se každý rozhodnout nemůže, protože to tu oficiálně nejde. Takže chtělo by to stejný přístup ke všem možnostem a neodsuzovat jen tuto výše popsanou a argumentovat těmito některými nadsazenými argumenty co ani nejsou pravda!!!

  • 6. 2. 2012 20:44

    Tamara (neregistrovaný) ---.94.cust.tetanet.cz

    :-) hysterický, tendenční, strašící článek. Nejlepší je citace o tom, že vnucovat ženě způsob porodu je to nejhorší co může být, přitom vnucován je naopak normální vaginální porod a císař na přání je v ilegalitě. Člověk s panickým strachem z přirozeného porodu je vydán na pospas a nikoho nezajímá.

  • 18. 7. 2012 13:36

    Tereza (neregistrovaný) ---.customer.poda.cz

    Osobně znám jednu slečnu, která také rodila koncem pánevním a přesto, že ji ve dvou nemocnicích odmítli vést porod přirozeně, povzbuzena právě takovými články, hledala, až našla tu, kde ji to umožnili. Přesto, že neměla jiné komplikace a těhotenství bylo zcela bezproblémové, holčička se v porodních cestách vzpříčila a nezbývalo, než ji na poslední chvíli vytáhnout kleštěmi. Byla již trošku přidušená, navíc maminku při tomto zásáhu dost uvnitř potrhali. Nejhorší ale je, že miminko museli tahat za ručičku. Nyní je jí téměř rok, ručku má stále stejně velkou jako při porodu a vůbec s ní nehýbe.
    Hlavně, že matka nešla na císařský řez...

    PS: Pokud jde o statistiky- Ukažte mi maminku, která dobrovolně podstoupí větší riziko úmrtí sebe i miminka, jen aby nešla na císařský řez! A co se týče informací o tom, že dřív to zvládla každá porodní bába a nic takového nebylo.... Tak k tomu bych dodala jen jediné- ano, zvládly to, ale pokud se vyskytla nějaká komplikace při porodu, znamenalo to v mnoha případech jistou smrt miminka a někdy i maminky.
    Jakákoliv metoda, která dokáže to, že se bude rodit co nejvéce ŽIVÝCH a ZDRAVÝCH dětí je podle mě správná. A fakt, že pak maminka nebude moci nic těžkého zvedat a až rok a půl nesmět otěhotnět , by ji měla vynahradit radost z živého miminka!!!

  • 22. 3. 2014 0:11

    Barbucha (neregistrovaný) ---.pilsfree.net

    Při čtení tohoto článku se mi chce povzdychnout: Ó můj bože, do čeho jsi to duši dal? "
    Přijde mi to jako tendenční článek "přírodní ženy".
    Kde paní autorka vzala informace, že se po císařském řezu nesmí nosit dítě a cvičit půl roku? Velmi by mne to zajímalo, v žádné odborné literatuře jsem do dnešní doby nic takového nenašla, takže bych si velmi ráda rozšířila obzory. Předpokládám, že paní bude patřit do skupiny žen rodících doma, při bolesti ohlodávající větev stromu a v momentě, kdy přijdou při porodu komplikace volající záchranku a poté se s lékaři bude soudit za to, že jí a novorozence vezou do nemocnice.
    Vážené přírodní ženy, roďte si doma, odsuzujte císařské řezy, ale pak když dojde na komplikace se nedovolávejte pomoci, byla to Vaše volba.
    A ještě jedno upozornění, pročtěte si studie gynekologů - většina komplikací u sekcí se odehrává nikoli u plánovaných sekcí, ale u sekcích při nepostupujícím přirozeném porodu v běhu.

  • 30. 10. 2014 0:04

    milenium (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Jak porodníci tak rodičky by si měli uvědomit, že pokud se dítě vyhne porodním cestám nedojde u něj k přirozenému "naočkování" správnou mikroflórou od matky a jeho trávicí trakt tedy obsadí nevhodné mikroorganismy a proto se nebude moci imunitní systém správně vyvinout a tedy nebude fungovat jak má.
    Problém je i fakt, že většina lidí a tedy i rodiček již nemá sama přirozené osídlení těla díky prodělaným léčbám antibiotiky, nevhodnou stravou a špatnou psychikou.
    Pokud je rodička ještě po této stránce relativně v pořádku a dojde k přirozenému porodu a tedy i naočkování dítěte není stále vyhráno. Pokud následně v životě dítě dostane antibiotika a nebo se nebude stravovat racionálním druhem potravy, který bude správně podporovat krmení a tedy osídlení střeva zdravou mikroflórou převládnou ve střevě nežádoucí kvasinky.
    Doporučení zní: až na naprosto nezbytné případě se vyhnout císařskému řezu a v případě jeho použití zařídit okamžité potření pomocí gázy nasáklé z pochvy rodičky.

    Při naprosto nezbytném podání antibiotické léčby komukoli podávat v mezičase a po skončení kvalitní probiotika. Vyhnout se moderní, nekvalitní zpracované potravě, jíst co nejvíce celých, původních a kvalitních potravin bez chemie a kvašené zeleniny.

  • 27. 1. 2015 14:10

    jana (neregistrovaný) ---.oavoza.sk

    ja som rodila cisarskym za socializmu hned pri prvom dietati, za tri dni som normalne chodila. Po šestonedelí som znova hrala volejbal. Po trinastich mesiacoch som mala druhy porod - 8prirodzený. Bola som cela dotrhana, este aj po 2 tyzdnoch som sedela len na boku. Treti porod som mala cisarsky - bez naslednych zdravotnych problemov, popisanych v clanku Cely ten clanok je blbost. A to, ze som prisla o tretie dieta bolo preto, lebo uz bola nova doba a lekari ma silou mocou chceli nechat porodit prirodne, lebo to zacinalo byt vtedy moderne. lepsie povedane sa na mna vykaslali a az ked sa dieta zadusilo, tak ma rezali. Takze, radsej cisarsky, ako mrtve, alebo poskodene decko.

  • 2. 10. 2016 19:45

    nickdo (neregistrovaný) ---.customer.trinity.cz

    Názor v článku jak je porod koncem pánevním strašná pohoda je nesmysl. Dříve ho sice porodní báby rodily, ale umíralo se při něm, leč statistiky chybí. No u mě (52kg váha) se doktorka rozhodla pro přirozený způsob, ale dost nepřirozeně mi porod vyvolávali aby se mimčo už nezvětšilo. Dnes 9ti letý syn má hlubokou mentální retardaci a je na úrovni půl ročního dítěte. Už tak asi zůstane. Rozhodně bych zvolila rok a půl hojení a odpustila bych si tu dovolenou. No co už.

  • 6. 8. 2017 0:29

    bez přezdívky

    Clanek o porodu cisarskym rezem je jedna velka lez.
    Syn se takto narodil v roce 2013 a ja do dnes vidim jen vyhody....
    Zadne porodni bolesti a hlavne dite bylo v poradku....
    Lez o peci o dite po porodu: syn se narodil ve 21:50 a ihned po mem probuzeni mi jej donesli ( cca 20min.) Dite se prisalo a detska sestra neustale asistovala, pak se zeptali,zda dite ponechat nebo odvest,rekla jsem ze odvest, SORRY ALE bylo 23 hod.a chtela jsem spat....jako fakt desna matka, coo.....
    Za dalsi 3hod me ale opet budili na kojeni,znova a znova,takze klasika jako u jinych matek...
    Druhy den jsem byla trochu mimo,ale to jsou i zeny po normalnim porodu,zvlast kdyz nespi.....
    Injekce proti bolesti jsem odmitla nasledujici den....nic me nebolelo!!!!
    Narozdil o klasickych porodu,ja normalne chodila a ony se bolestne kachnily po chodbe.
    I opozdena laktace je lez,2.den mi prsa of mlika tak natekly,ze jsem odsavala mliko pro dalsi 2deti. A nakonec jsem mleko do porodnice I vozila.

    Zena by mela mit pravo se rozhodnout ! Ted jsem opet tehotna a cisare si hodlam vybehat I vyrvat, je to moje pravo stejne jako si muzete rodit koncem panevnim, je to vase volba,
    Dite z cisare bude stejne uzasne , chytre, sikovne atd. Jako ta ostani, ale hlavne nebude pridusene, krisene ani mrtve po radoby prirozenem porodu....
    !!!

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).