Léčbu už od jejího zavedení v říjnu 2025 podstoupilo deset pacientů. Dvě ženy své zkušenosti popisují na videu zveřejněném fakultní nemocnicí. „Nestačila jsem se ani leknout a v podstatě už jsem byla zase vyléčená,“ říká jedna z nich. Po terapii vidí normálně, zrak má stejný jako před propuknutím onemocnění. „Kdyby se to nepovedlo nebo bych na léčbu nedosáhla, musela bych dožít někde v ústavu pro nevidomé, protože bych vůbec nebyla schopná se o sebe postarat,“ popisuje. Díky léčbě však zůstala samostatná.
Co se dozvíte v článku
Pacientce lékaři diagnostikovali nádor ve chvíli, kdy měla jen jedno vidící oko, navíc zasažené rakovinou. „Pátrali jsme, jak jí oko zachránit,“ říká docent Pavel Pochop z Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FNMH. Díky článku profesora Rodriga Jorgeho ze Sao Paula se dozvěděli o použití chemoterapeutika melphalanu, které se aplikuje do arterie za oko a umožní tak zmenšení nádoru před další možnou léčbou.
U pacientky se díky tomu podařilo nádor zmenšit. Ten navíc ustoupil z kritických struktur, které lékaři potřebovali zachránit.
Po léčivu následuje ozařování
Po zmenšení je možné nádor následně léčit tzv. brachyterapií. Jde o typ ozařování, při kterém se uzavřený radioaktivní zdroj obsahující Ruthenium-106 přikládá na povrch oka přímo k nádoru. Tato léčba je vhodná pouze u nádorů, jejichž prominence, tedy výška vystupující do nitra oka, nepřesahuje šest milimetrů.
„Díky chemoredukci, tedy předchozímu zmenšení nádoru pomocí chemoterapie, lze například nádor o velikosti kolem 8 milimetrů během tří až čtyř týdnů zmenšit přibližně na 5 milimetrů a následně jej ošetřit zářičem,“ vysvětluje docent Pochop.
Metoda se ukazuje jako přínosná také u nádorů zasahujících struktury zásadní pro zachování zraku, například makulu (žlutou skvrnu odpovědnou za ostré vidění), oblast zrakového nervu nebo přední část oka, kde se nachází čočka a rohovka, což jsou tkáně citlivé na záření. Léčba tak může významně zvýšit šanci na zachování kvalitních zrakových funkcí pacientů.
Katetr se zavádí do třísla
Na zavedení léčby se podílejí také specialisté Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FNMH, kteří zajišťují katetrizační výkon. Katetr zavádějí přes tříselnou tepnu do mozkové tepny, tzv. karotidy.
„Samotný přístup k oční tepně trvá zhruba pět až deset minut. Není to příliš dlouhá doba, ale samozřejmě záleží na anatomických poměrech a případných dalších patologiích souvisejících s jiným onemocněním pacienta. Přibližně během deseti minut jsme schopni zavést mikrokatétr do ústí oční tepny tak, abychom mohli cytostatikum bezpečně podat,“ říká Radek Pádr, vedoucí lékař Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FNMH.
Metody se doplňují
Přestože reakce na terapii jsou individuální, dosavadní zkušenosti ukazují, že nádory na léčbu odpovídají tak, jak si zdravotníci přejí. Současně to vypadá, že účinky obou metod, tedy jak aplikace léku přímo do tepny u oka a následné ozáření, se doplňují. Ústup nádoru po brachyterapii bývá rychlejší než u pacientů léčených samotným ozářením bez předchozí chemoredukce.
V současné době je k tomuto typu léčby připravována další pacientka. Cílem týmu specialistů je nabídnout pacientům co nejšetrnější a zároveň účinnou terapii s maximální snahou o zachování zraku i kvality života.
VIDEO: Podívejte se, jak lékaři zákrok provádějí:
ČLÁNKY DO MAILU