Lymfedém může být vrozený, tedy postihovat i ty nejmenší děti. Mnohem častěji ale lékaři vidí otoky, které vznikají u dospělých po operacích či úrazech. Zejména těch, které se objeví poblíž uzlin třeba v krku, podpaží nebo tříslech. Přitom otok může vzniknout i s delším časovým odstupem.
Co se dozvíte v článku
Pacient může pociťovat tíhu nebo únavu končetiny. První indicií ale je, že má za sebou třeba operaci, ozařování, zánět nebo něco podobného,
popisuje lymfoložka a dermatoložka Naděžda Vojáčková, členka výboru České lymfologické společnosti.
Nejprve k praktikovi
Podobné názvy, jiné nemoci
- Lymfedém - průvodní jev lymfatické nedostatečnosti v důsledku nesprávného vývoje nebo poškození lymfatických cév a uzlin. Projevuje se otokem, zpravidla jednostranným. Postihuje ruce, nohy, vzácněji krk, v obličej, hrudník nebo genitál.
- Lipedém - bolestivé, zánětlivé postižení podkožní tukové tkáně (problematiku jsme popisovali v textu zde). Projevuje se otokem, povětšinou postihuje ženy, kterým otékají zpravidla hýždě a obě dolní končetiny.
- Flebedém - je kombinací žilní a lymfatické funkční nedostatečnosti. Jeho příčinou je nedostatečný odtok krve a lymfy.
Jeden pacient může mít i více typů otoků naráz.
- Lymfom - jde o skupinu nádorových onemocnění lymfatického systému, která vzniká změnami bílých krvinek zvaných lymfocyty.
Při podezření na lymfedém začíná cesta k diagnóze a léčbě u praktického lékaře. Pacient by jej měl ideálně navštívit ještě v době, kdy otok není okem viditelný, protože v této fázi má léčba největší efekt. Potíž je ale v tom, že někdy nemá výrazné příznaky, jindy jsou zase zdravotní potíže přehlížené nebo bagatelizované, a to i ze strany lékařů.
Praktický lékař by měl vystavit žádanku na lymfologické vyšetření. Ne vždy se tak ovšem děje, proto si pacienti mohou lymfologa najít sami. Přijmeme i ty, kteří doporučení nemají,
dodává Naděžda Vojáčková.
Soupis pracovišť je dostupný zde na webu České lymfologické společnosti. Doporučení jako takové není důležité, roli ovšem hraje to, co do něj praktik napíše, protože pacienta zná léta. Dokáže proto do doporučení vetknout třeba anamnézu nebo soupis užívaných léků.
Někdy se nemocný dostává k lymfologovi oklikou, protože praktik jej odešle první na žilní vyšetření. I toto je správná cesta, protože některé otoky se stejnými příznaky mají původ v tzv. žilní nedostatečnosti. Navíc i angiolog je schopný následně pacienta odeslat k lymfologovi.
Pro pacienta to většinou znamená, že se objedná do jednoho z 66 tuzemských lymfologických center.V lymfocentru lékaři dokáží určit diagnózu, lymfedém léčit a také průběh onemocnění sledovat.
Vyšetření začíná dotazováním a rozhovorem, při kterém lékař zjišťuje okolnosti zdravotního stavu. Pokud je podezření na lymfedém, člověka většinou odešlou na lymfoscintigrafii, což je speciální zobrazovací vyšetření zaměřené právě na sledování toku mízy (více jsme o něm psali zde). Od výsledků se odvíjí postup léčby, která je doživotní. Jejím cílem je zmenšit otok, ulevit od tíhy, na kterou si pacienti stěžují a tím zlepšit hybnost končetiny,
říká popisuje Naděžda Vojáčková z České lymfologické společnosti.
Jak probíhá léčba
Intenzivní část léčby trvá zhruba tři týdny. Na ni navazuje domácí, dlouhodobá a pravidelná udržovací péče, kterou musí zvládnout pacient. Spočívá především v kompresi, cvičení a základech lymfodrenáže včetně otevření lymfatických cest na krku a spádových uzlinách (více o možnostech léčby jsme psali zde).
Na terapii, jež se soustředí předcházení nebo zmenšení otoku, navazuje léčba spočívající v prevenci komplikací. Nejčastější je růže neboli erysipel a dalších, zejména kožních onemocnění.
Pokud je léčba úspěšná, což nejvíce záleží na motivaci a disciplíně pacienta, příznaky lymfedému mohou zcela vymizet či se podstatně zmenšit. Zcela vyléčit toto onemocnění ale zatím nelze.
Galerie: Stádia a podoby lymfedému
Kolik má pacient času
Ne vždy praktický lékař odešle pacienta na lymfologické vyšetření promptně, někdy putuje přes okliku u angiologa… Navíc u specialistů se často na termín čeká. Třeba na pracovišti Naděždy Vojáčkové v Praze na začátku března dostávali zájemci termín konzultace v červenci, srpnu nebo září. A podobně dlouho podle ní čekají i jinde přinejmenším v metropoli. Může si tedy pacient s počínajícím či pokročilým lymfedémem dovolit týdny či měsíce léčbu odkládat?
Ideální to není, nicméně lymfedém není onemocnění, které by postupovalo rychle, proto by nemocného od návštěvy lymfocentra neměly odradit ani měsíce čekání. Stav se dlouhodobě udržuje na stejné úrovni, pak ale stačí drobný úraz nebo třeba bodnutí hmyzem a stav se dokáže velmi rychle zhoršit, takže je lepší snažit se k lymfologovi dostat co nejrychleji,
podotýká lékařka s tím, že centra se snaží přijímat nové pacienty.
I s ohledem na dlouhé objednací lhůty by proto pacient neměl nepříjemné pocity v končetině přehlížet a k lymfologovi by se měl objednat co nejdříve. Váhání totiž prodlužuje dobu bez léčby. Lymfedém je navíc onemocnění, které bez kompenzace může v extrémních případech vést k tzv. elefantiáze, kdy je otok tak obrovský, že končetinou nelze prakticky hýbat a člověka omezuje téměř ve všech činnostech běžného dne.
Léčba u dětí
Lymfedém není u dětí běžnou diagnózou, ale někdy postihuje i je, a to včetně kojenců a batolat. Postup léčby je u nich stejný jako u dospělých. Zvládnou lymfodrenáž i kompresi či cvičení, vše ale přizpůsobené dětskému věku. Speciální centra léčby dětí ovšem u lymfedému neexistují. Jsou ale taková, kde jsou zdravotníci schopni a ochotní se dětem více věnovat,
dodává Naděžda Vojáčková.
Kdo je kdo při léčbě
Většina lékařů-specialistů na lymfatický systém pracuje právě v centrech, protože v nich léčí v tandemu s lymfoterapeuty.
Pacient je v péči lymfologa, což je lékař s atestací v některém základním oboru (např. rehabilitace a fyzikální medicína, interna, chirurgie nebo neurologie), kteří absolvovali specializační kurz zakončený zkouškou.
Lékaři stanovují diagnózu, navrhují léčebný postup a je-li třeba, mohou předepisovat léčiva. Někteří lymfologové také lymfatický systém operují. Třeba proto, aby přemostili porušenou lymfatickou cévu.
Praktickou část léčby provádí lymfoterapeuti, což jsou zdravotníci (např. zdravotní sestry nebo fyzioterapeuti) se středoškolským, vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním (rehabilitačním, ošetřovatelským). K němu absolvovali specializační kurz zakončený zkouškou a pracují pod vedením lymfologa.
Terapeuti provádějí třeba manuální lymfodrenáž, jejíž základy dokáží pacienta také naučit. Ukáží mu možnosti komprese a naučí je, jak správně na otok přikládat bandáž.
ČLÁNKY DO MAILU