Hlavní navigace

Bílá sobota: chystá se mazanec, beránek i nádivka

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od sporáku se dnes nehneme, tedy pokud budeme dodržovat tradice, které se k Bílé sobotě vážou. Začíná se sladkým pečením beránka a mazance a pokračuje s masitými pokrmy.

Nastala Bílá sobota, které se někdy říká Svatá nebo Světelná. Bílá barva značí čistotu a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se dnešního dne nechávají křtít. Začínalo se s přípravami na oslavu nového života, neboť podle křesťanské tradice v tuto „Velkou noc“ ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých. Roztopila se pec a začalo se s velkými přípravami v kuchyni. A pozor, až do večera se obvykle držel půst z předchozího dne.

Začíná se mazancem

Jedna z nejdůležitější věcí, kterou měly hospodyně hned po ránu udělat, bylo zadělat na kynuté těsto a upéct mazance. Jde pravděpodobně o nejstarší české obřadní pečivo, které zřejmě symbolizovalo slunce. „Kynuté těsto nabírá jakoby zázrakem na objemu a symbolizuje bohatství, prosperitu. Mazanec představuje pro křesťany sladký chléb – symbol eustaristie (těla Páně). Je ze stejného těsta jako vánočka, obsahuje ale více vajec,“ píše se v knize Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů.

Chystat se ale může i z kvasového těsta, to je však třeba zadělat i několik dní dopředu. „Takové mazance jsou lehce hutnější, ale o dost déle vydrží. Naše domácnost na ně přísahá,“ dává velikonoční tip novinářka specializující se na potravinářství Petra Pospěchová.

Před pečením se mazanec ještě potírá rozmíchaným vajíčkem nebo rozpuštěným máslem. „Ono to prostě lépe vypadá. A pokud nahoru dáváte mandle, tak budou líp držet. Spíš než lest je ale spíš kříž na povrchu – jednak symbolicky a pak proto, aby z mazance snáz odešla během pečení pára,“ radí Petra Pospěchová.

Velikonoční mazanec

Autor: Smart Press

Na těsto:

  • 200 ml mléka
  • 30 g droždí
  • 110 g vanilkového cukru
  • 500 g polohrubé mouky
  • 2 žloutky
  • 50 g rozinek
  • 100 g rozpuštěného másla
  • 1/2 lžičky soli
  • citronová kůra
  • 3 lžíce rumu

Na posypání:

  • 50 g plátků mandlí

Všechny ingredience dejte do domácí pekárny a počkejte, až těsto vykyne. Pokud nemáte pekárnu, udělejte klasické kynuté těsto: Nejprve si připravte kvásek. Do vlažného mléka rozdrobte droždí s trochou cukru a dvěma lžícemi mouky ho zamíchejte. Nechte na teplém místě asi 10–15 minut vyběhnout. Do velké mísy s moukou přidejte žloutky, vanilkový cukr, rozinky, sůl, citronovou kůru, rum, rozpuštěné máslo, přilijte kvásek a dobře propracujte. Pokud je těsto příliš tuhé, přilijte trochu vlažného mléka. Jakmile je těsto spojené, přeložte je na vál, dobře propracujte dohladka a pod utěrkou nechte na teplém místě alespoň 30 minut vykynout. Těsto musí jednou zvětšit svůj objem.
Z vykynutého těsta vytvořte jeden velký bochánek, na vrchu do něj ostrým nožem udělejte křížek a nechte ještě 15 minut kynout na plechu. Pomažte rozšlehaným vejcem a posypte plátky mandlí. Pečte ve vyhřáté troubě 10 minut při 200 °C a poté ještě 30 minut při 150 °C.

Zdroj: Tradinář

Beránek je dnes jen zástupným symbolem

Beránek, respektive původně živé jehně, je s Velikonocemi též úzce spjatý, tradice jeho zabíjení spadá už mezi židovské zvyky. Později se ale porážka proměnila v pečení sladkého pečiva. „Původně to byla v chudších domácnostech náhražka za beránka opravdického. A postupně tohle symbolické provedení beránčí ‚obětiny‘ převážilo. Za poznámku stojí, že se dělávaly nejen sladcí beránci, ale i slaní: bačové lisovali sýr do formy s tímhle tvarem,“ popisuje Petra Pospěchováa dodává: „Formy na beránky jsou určitě doložené už před dvěma, třemi sty lety. Dělaly se glazované, kovové, ale třeba i dřevěné.“ 

„Mazance a beránci také souvisí s archaickým velikonočním zvykem podarovávat se. Vidíme zde zřejmou podobnost s vánočními zvyky – kousek mazance měl sníst každý člen domácnosti, aby byla rodina spolu, drobky měla sníst drůbež a dobytek, aby se dařilo mláďatům,“ říká Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

Pranostika: Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.

Sladký beránek: s ořechy, nebo bez, s kabátkem, nebo nahého?

Beránka můžete připravit z těsta kynutého, pak ho nepečeme ve formě, ale skládáme ho z malých bochánků. Častěji se chystá z třeného těsta, určeného původně na biskupský chlebíček. V domácnostech se připravuje i řada jiných variant, například beránek šlehačkový, hrníčkový, z pomazánkového másla nebo z rýžové mouky, na tento moučník vám nabízíme snadný recept.

V bohatších domácnostech se do těsta na beránka přidávaly ořechy nebo sušené ovoce. V chudších rodinách se přimíchalo alespoň trochu od každého. Dnes můžete beránka vyparádit po vychladnutí třeba pocukrováním nebo mu opatřit bílý či hnědý kabátek z čokolády.

Velikonoční rýžový beránek


Autor: Mlýn Perner
  • 100 g másla
  • 120 g krupicového cukru
  • 3 vejce
  • 250 g rýžové hladké mouky Pernerka
  • 1 sáček kypřicího prášku
  • 120 ml mléka
  • citronová kůra z jednoho citronu
  • 30 g rozinek
  • 30 g sekaných mandlí
  • máslo na vymazání formy
  • kokos na vysypání formy

Ušlehejte máslo s cukrem a poté do směsi přimíchejte postupně tři žloutky. V jiné misce smíchejte rýžovou mouku se sáčkem kypřicího prášku a směs prosejte. Postupně ji přimíchávejte do žloutkové směsi a střídavě přilévejte také 120 ml mléka, dokud nevznikne kompaktní směs. Přimíchejte citronovou kůru, rozinky a mandle. Nakonec vyšlehejte v samostatné míse tři bílky do tuhého sněhu, který poté jemně zapracujte do připraveného těsta.
Beránka pečte ve formě vymazané máslem a vysypané kokosem na 150 °C po dobu 30 minut, poté teplotu zvyšte na 180 °C a pečte dalších 30 minut.

Zdroj: Mlýn Perner

Po sladkém pečení ještě nekončíme

Ani po napečení sladkých jídel se kolotoč prací nezastavil. Uklízelo se, bílilo se. „Dívky barvily a zdobily vajíčka. Muži a chlapci chodívali na vrbové proutí a pletli pomlázky. Dodržoval se ještě přísný půst, ale již se slavnostně zdobil stůl a připravovaly se masité pokrmy, například se již přidávalo maso do velikonoční nádivky zvané hlavička,“ popisuje dřívější zvyky Martina Boledovičová, spoluautorka knihy Tradinář.

Galerie: Recept na velikonoční nádivku

Zajímavý je i rituál s kružnicemi a vejci. „O čtvrtka do soboty, ráno, v poledne a večer chodili kluci vsí, většinou dělají kružnici a tím rituálně chrání místo před špatnými silami (místo zvuku zvonů, který má také působit proti špatnými silám ochranně). V sobotu pak končí kolední obchůzkou s Jidášem, recitují popěvek o proradnosti Jidáše a jeho zradě a o tom, že chlapci prosí o koledu. Dostávají syrová vajíčka, sladkosti, peníze,“ vypráví Soňa Krátká a upřesňuje, že tato obchůzka ale nemá vůbec nic společného s omlazováním žen a dívek na Velikonoční pondělí s pomlázkou, takže chlapci chodili na koledu v sobotu i na Velikonoční pondělí. V sobotu dostali vejce čerstvé, v pondělí vařené a zdobené.

Pranostika: Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Večer začínají oslavy

Po návratu z kostela se jedlo například posvěcené vejce. To se rozdělovalo na tolik dílků, kolik bylo členů rodiny. „Mělo to upevnit rodinné vazby a soudržnost rodiny. Pojídal se také posvěcený mazanec,“ vysvětluje Martina Boledovičová a doplňuje, že hlavní velikonoční křesťanské obřady začínaly zpravidla po západu slunce, někdy v pozdních nočních hodinách, nebo dokonce v neděli před rozbřeskem.

To potvrzuje i Petra Pospěchová: „Sobotní vigilie se často rovnou přelívaly – a dodnes leckde přelívají v hostinu k oslavě zmrtvýchvstání Krista. Zažili jsme s manželem takovou hostinu v Horní Lidči. Nás, neznámé poutníky, kteří se chystali přespat u kaple nad vesnicí, místní pozvali, abychom hodovali s nimi.“

A co nás čeká zítra?

Boží hod velikonoční je vrcholem velikonočních svátků. Nakupte si kuřata, holoubata, nebo kůzlečí či jehněčí maso, zítra nás čekají hody, které spláchneme slivovicí.