teplo

Pokud tělo bojuje s infekcí či nemocí, stoupne obvykle tělesná teplota nad 37,1 °C. Tento jev označujeme jako zvýšenou teplotu. Při vyšších teplotách lépe funguje imunitní systém a tělo se vyrovná s nemocí rychleji. Dlouhotrvající horečka nad 38,5 °C už ale nemusí být prospěšná, a pokud sama neklesá, můžete si pomoct léky nebo ochlazujícími zábaly.

Angína, chřipka nebo obyčejná viróza. Často ji doprovází horečka a pacient stojí před rozhodnutím: vzít si prášek, zalézt do postele a vypotit se, nebo se naopak chladit třeba zábalem? Co radí odborníci?

Větrání v zimě je velké téma. Potřebné je stejně jako jindy v roce, opatření kvůli pandemii COVID-19 jeho význam znovu zdůrazňují. Zároveň máme ale strach o unikající teplo a ve městech obavu ze smogu. Jak tedy větrat, aby to bylo zdraví co nejprospěšnější?

Když deodorant nepomáhá, léto může být peklem. Nadměrného pocení se můžeme zbavit i metodami moderní medicíny. Například nadměrné pocení v podpaží zlikviduje zákrok laserem navždy.

Spory o zapnutí či pořízení klimatizace jsou v plném proudu na mnohém pracovišti či domácnosti. Přináší sice kýžený chládek, ale řada lidí jí připisuje i své zdravotní potíže. A někomu je prostě nepříjemná.

I když astronomické léto ještě nenastalo, počasí dnešních dnů ukazuje, že i letos si na denní teploty nad 30 °C zkrátka a dobře musíme zvyknout. Pražští hygienici radí, jak horko zvládat.

Vysoká vzdušná vlhkost v současných horkých dnech dělá potíže hlavně lidem s nemocným srdcem a astmatikům. Potíže s dýcháním či bolesti hlavy pociťují ale i zdraví lidé. Jak přežít vedro?

Víte, o čem se lidé v práci nejvíc hádají? Nejčastější hádky mezi kolegy jsou o to, jak bude nastavená klimatizace. Bohužel – ženy mají jinou potřebu tepla než muži.