pacient

Lékaři hrozí koncem roku hromadnými výpověďmi a odchodem z českého zdravotnictví. Mají vlastně důvod ke stížnostem? Je situace opravdu tak špatná, jak tvrdí?

GLOSA – Našemu zdravotnictví nechybějí jen peníze, ale také slušné vychování. Jak mám věřit lékaři či sestře, že od nich mohu čekat pomoc, když jim nestojím ani za to, aby mi řekli „Dobrý den“?

Publikace Rádce pacienta obsahuje komplexní informace potřebné k orientaci v českém zdravotnictví.  Příručku vydává Ministerstvo zdravotnictví a chce tak pacientům pomoci při kontaktu se zdravotními službami, seznámit je s jejich právy a povinnostmi a posílit jejich postavení v systému zdravotnictví.

Představte si, že ležíte v nemocnici, zmatení po narkóze zamíříte na záchod, ale zabloudíte. Vaše chytré pyžamo však už přivolalo sestru, která vás díky RFID čipu v podšívce najde a odvede zpět na pokoj. To není vize daleké budoucnosti, takové čipy všité v oblečení už testují i české nemocnice. Například rehabilitační léčebna v Mladé Boleslavi.

V životě jsem se nepokusila uplatit lékaře. A vida – přesto žiju! Přitom slýchám poměrně často v nejrůznějších variacích: „Kolik já jsem se nastrkala tomu doktorovi, ale bez toho to nejde…“ nebo „To se musí, něco šoupnout.“ Ze všech těch řečí by se zdálo, že když bohy v bílém nepodmáznete, nechají vás bídně umřít. Nenechají.

Pacient ujíždí na vozíku na operační sál. Za ním běží sestřička a volá „Pane, pane! Potřebuji ještě něco podepsat!“ Vystrašený pacient se nahne z vozíku a udělá, co sestra řekla a podepíše takzvaný informovaný souhlas se zákrokem. Že je vám to povědomé? A koho vlastně takový podpis chrání - nemocnici, nebo pacienty?

Zdravé srdce má dokonce své číslo, a to Evropské číslo zdravého srdce: 0-30-5-140-90. Číslo v sobě zahrnuje: 0 vykouřených cigaret denně, minimálně 30 minut fyzické aktivity každý den, cholesterol v krvi pod 5 mmol/l a krevní tlak pod 140/90 mmHg.