Pana Lva (63) z Brna začaly zdravotní potíže trápit v létě roku 2014. Hodně se zadýchával, větší význam tomu ale nepřikládal. „Myslel jsem si, že problémy s dýcháním souvisí s kouřením. V té době jsem totiž vykouřil i 60 cigaret denně. Nenapadlo mě, že to může být něco vážnějšího,“ vzpomíná.
Co se dozvíte v článku
Na jaře následujícího roku se jeho stav výrazně zhoršil. „Bylo mi opravdu hodně špatně, byl jsem malátný a cítil jsem se slabě. Raději jsem si zavolal sanitku,“ popisuje Lev. Ta ho nejprve převezla do Nemocnice Milosrdných bratří, odkud ho odeslali na podrobnější vyšetření do Fakultní nemocnice Brno.
„Lékaři zjistili, že mám dilatační kardiomyopatii. Vysvětlili mi, že je to onemocnění srdečního svalu, při kterém se zvětší srdeční komora a zeslábne. Srdce se pak nedokáže dostatečně silně stahovat a vypuzovat krev do těla, což může být příčinou vzniku srdečního selhání,“ přibližuje Lev, který začal okamžitě podstupovat terapii.
Do nemocnice musel několikrát
Problémy ale neustaly a sanitka odvážela Lva do nemocnice ještě několikrát – s obdobnými obtížemi jako poprvé. Kromě léků na srdce bral i léky na tlak a vysoký cholesterol a léčit se začal také s chronickou obstrukční plicní nemocí.
Později přešel Lev do péče profesora Jana Krejčího, přednosty I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny. „Pan profesor mi provedl i další vyšetření, například biopsii srdečního svalu, a terapii průběžně upravoval podle vývoje mého stavu. V té době jsem sice dál normálně pracoval, zároveň mi ale přiznali invalidní důchod 1. stupně,“ říká Lev, kterému profesor Krejčí nasadil mimo jiné moderní typ léčby na srdeční selhání – tzv. glifloziny.
A pak přišel infarkt
Zlom přišel na začátku roku 2024, kdy Lev prodělal infarkt myokardu. „Už o Vánocích mě občas bolelo na hrudi a hodně jsem se zadýchával. V té době už jsem nekouřil. Bylo mi jasné, že problémy souvisí se srdcem. Po Novém roce se mi v práci hodně přitížilo, a tak jsem odjel rovnou do nemocnice. Lékaři mi udělali EKG vyšetření, které odhalilo infarkt,“ přibližuje Lev, kterého okamžitě převezli na operační sál, kde mu zprůchodnili postiženou srdeční tepnu, zavedli stent do věnčité cévy, a obnovili tak přívod krve k srdečnímu svalu. „Ihned poté se mi výrazně ulevilo,“ doplňuje.
Lev pak zůstal tři měsíce doma a na několik týdnů odjel i do lázní. Na kontroly nadále pravidelně dochází k profesoru Krejčímu, který je s efektem již dříve zavedené léčby i s terapií nasazenou po prodělaném infarktu spokojený. „Můj zdravotní stav je v současné době stabilizovaný. Cítím se dobře a už se zdaleka tolik nezadýchávám. Jsem moc rád, že mohu navzdory zdravotním problémům zase chodit do práce a normálně žít,“ uzavírá Lev.
Nová doporučení pro pacienty
Na to, jak včas rozpoznat, komu hrozí srdeční selhání, a zasáhnout, ještě než se objeví první příznaky, se zaměřují i nová doporučení Evropské kardiologické společnosti. „Vysoký krevní tlak, cukrovka, nefungující ledviny nebo výrazná obezita poškozují srdce celé roky, aniž by člověk něco cítil. Právě na tyto pacienty se nová doporučení více zaměřují. Pracují se čtyřmi stadii, přičemž první dvě zahrnují pacienty, kteří ještě nemají typické příznaky srdečního selhání, ale jsou jím ohroženi. Cílem je pravidelně je sledovat, kontrolovat, zda jejich srdce pracuje správně, a zasáhnout už při prvních známkách zhoršení,“ říká předseda České asociace srdečního selhání profesor Jan Krejčí.
Ohrožené skupiny už od ledna sledují praktičtí lékaři v rámci nově nastavených preventivních prohlídek. „Vydali jsme se tímto směrem už před zveřejněním evropských doporučení. Rozšířené preventivní prohlídky u praktických lékařů mají od letošního roku pomoci vytipovat právě ty pacienty, u nichž se závažná onemocnění srdce, cév nebo ledvin teprve mohou rozvinout. Na nebezpečí upozorní biomarker NT-proBNP, diagnózu pak upřesní provedený ultrazvuk srdce,“ vysvětluje profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Novinkou týkající se srdce je i doporučení moderních léků na obezitu pro vybrané kardiologické pacienty. „Nejde jen o pokles hmotnosti. Léčba může zlepšit jejich obtíže, fyzickou kondici a kvalitu života a zároveň snížit riziko zhoršení srdečního selhání. Problém je ale cena léčby, která se pohybuje v řádu tisíců korun měsíčně. To si většina našich pacientů nemůže dlouhodobě dovolit,“ pokračuje profesor Linhart.
Podle českých kardiologů tak přibývají důvody, proč by jejich úhradu měly zvážit i zdravotní pojišťovny. „Pokud budeme počítat jen cenu léku, samozřejmě je to velká částka. Musíme se ale také ptát, kolik stojí opakované pobyty v nemocnici, pracovní neschopnost nebo sociální podpora spojená se ztrátou soběstačnosti,“ říká Linhart.
Se srdečním selháním se v Česku nyní léčí kolem 400 tisíc lidí, každý rok přibude dalších asi 50 tisíc.
