„Netrpěla jsem bolestmi hlavy, neměla jsem žádný epileptický záchvat. Na jaře 2021 jsem začala mít problémy se zuby a postupně se mi zhoršovalo mluvení. Bylo to nenápadné a domnívala jsem se, že příčinou je špatně nasazená zubní korunka. Pak jsem začala mít potíže se psaním a koncem srpna jsem si při čištění zubů všimla, že se mi jazyk stáčí doprava,“ popisuje paní Alena, jak se u ní začaly ve věku 56 let projevovat první příznaky.
„Navštívila jsem obvodní lékařku, následně neurologa. Diagnóza po vyšetření magnetickou rezonancí zněla: glioblastom. Následovala biopsie, operace a od ledna 2022 užívám po pěti týdnech na pět dnů chemoterapii, nyní mám za sebou 47. dávku. Chodím každé tři měsíce na MR, ale od ledna 2022 žádná recidiva – zůstává stále stejný zbytek nádoru, který nejde operativně odstranit,“ popisuje pacientka.
Problémy s řečí a psaním zůstaly
„Stále mám problémy s řečí a výslovnostní, hybností pravé ruky, se psaním, pletou se mi písmena, s odporem užívám tablety. Ale žiju a mám pro co žít. Pro rodinu, přátele, pro své pejsky. Stále doufám, že mi bude umožněna léčba speciálním přístrojem, kterou od loňského října plně hradí pojišťovna pro nové případy a případy bez recidivy – do této kategorie patřím,“ vysvětluje paní Alena.
Paní Alena svůj příběh zveřejnila mimo jiné při příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku (24. – 31. 10. 2026). Pacientská organizace Hlas onkologických pacientů v těchto dnech spustila také vzdělávací web vseohlave.cz, kde každý najde všechny důležité informace o těchto karcinomech, včetně cesty pacienta, tedy „mapičky“ s informacemi, kam by měly vést první kroky pacienta s touto diagnózou, co ho čeká atd.
850 nádorů mozku ročně
Ročně je v Česku diagnostikováno zhruba 850 nových případů nádorů mozku a míchy, kterých existuje přes 140 různých typů. Přibližně polovinu z nich tvoří gliomy, mezi nimiž je nejčastější velmi agresivní glioblastom.
Přestože nádory mozku a míchy postihují všechny věkové kategorie, často se vyskytují u dětí do 5 let a dospělých nad 60 let. Významná část pacientů je však diagnostikována v produktivním věku mezi 30 a 50 lety, kdy volba léčebného postupu zásadně ovlivňuje nejen samotnou prognózu, ale i další kvalitu života.
Příznaky? Velmi rozmanité
Největším úskalím bývá včasné rozpoznání varovných signálů, které mohou zpočátku působit velmi nenápadně. Pacienti je snadno zamění za přepracování, stres nebo běžnou únavu. Teprve zhoršující se obtíže je dovedou do ordinace lékaře,
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité a přímo závisí na přesném umístění nádoru, jeho velikosti a typu, protože různé části mozku řídí odlišné tělesné a psychické funkce. Mezi nejčastější příznaky patří:
- Epileptické záchvaty, které se nově vyskytnou u dospělého člověka
- Výpadky tělesných funkcí podle zasažené oblasti – slabost, necitlivost či ochrnutí končetin, potíže s mluvením, pamětí nebo sluchem
- Změny chování a osobnosti, které se mohou projevit jako apatie, neobvyklá agresivita nebo neklid
- Bolesti hlavy, zvracení, závratě či poruchy zraku (např. dvojité vidění nebo výpadky zorného pole)
Proč se nádor na mozku objeví, se neví. K rizikovým faktorům nádorů mozku a míchy patří:
- Předchozí radioterapie na oblast hlavy
- Expozice chemickým látkám (je stále předmětem výzkumů)
- Genetické mutace (zvláště u dětských pacientů)
- Vystavení se virům: infekce virem Epstein-Barrové (EBV) zvyšuje riziko lymfomu centrální nervové soustavy
- Další příčiny zahrnují rodinnou anamnézu familiárního syndromu rakoviny, jako je neurobromatóza, tuberózní skleróza, syndrom von Hippel-Lindau a syndrom Li-Fraumeni.
Léčba se stále posouvá
Základem diagnostiky je podrobné neurologické vyšetření a moderní zobrazovací metody, jako jsou MRI, CT či PET/MR. Rozhodování o náročné léčbě – která zahrnuje neurochirurgické zákroky, radioterapii, chemoterapii či cílenou léčbu nově dostupnou pro pacienty s nízkostupňovým gliomem, musí vždy probíhat pod vedením multidisciplinárního týmu odborníků.
Volba léčby musí být individuální a zohledňovat charakter nádoru, celkový stav i životní situaci pacienta. Zejména u mladších nemocných je důležité vedle účinnosti léčby zvažovat také její dlouhodobé dopady na kognitivní funkce, kvalitu života a možnost pokračovat ve studiu, práci či rodinných plánech.
„V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi. Vedle tradičních léčebných metod, jako jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, se postupně otevírají také možnosti cílené léčby. Významným příkladem jsou nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH, u nichž nové léky umožňují oddálit progresi onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život,“ vysvětluje doktorka Simona Paulíková, lékařka Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
ČLÁNKY DO MAILU