Vlákno názorů k článku Víceletá gymnázia – silné místo v nevyrovnaném školství od Lukáš - Já jakožto student předposledního ročníku na víceletém gymnáziu...

Já jakožto student předposledního ročníku na víceletém gymnáziu docela lituji toho, že jsem šel na všobecné gymnázium. V té době (5.třída) jsem ještě vůbec nevěděl, co chci dělat, proto jsem zvolil tuto cestu. (resp rodiče zvolili) Čekal jsem, že si tam třeba odzkouším to, čemu se chci věnovat a ke konci se budu věnovat jen svému oboru.....no a skutek utekl. Pořád se učím všechny všeobecné věci z humanistických oborů, které mě nezajímají a potřebovat je nebudu. Chci jít na techniku, elektro. Teď ve škole při předmětech jako dějepis trpím…

Když se na to teď dívám zpětně, tak bych udělal mnohem lépe, kdybych zůstal na ZŠ až do 9.třídy a pak šel na nějakou specializovanější střední školu. , kde bych měl mnohem lepší přípravu na budoucí studium VŠ. Přecejenom v té 9.třídě má člověk už větší rozhled, co by chtěl v životě dělat

Vubec o nic jsi neprisel. Ja delal elektrofakultu(CVUT) po gymnaziu a muzu rict, ze ackoliv v prvnim semestru gymnazisti meli v nekterych vecech trochu nevyhodu(ja pomalu netusil co je obvod, natoz jak funguje tranzistor), tak od druheho semestru je to uplne jedno. Veskere technicke veci se stejne probiraji od zacatku a hloubeji, nez na prumyslovce. A rekl bych, ze gymnazisti obvykle meli lepsi zaklad v matice, coz je z dlouhodobejsiho hlediska mnohem vetsi vyhoda, nez kdyz mas nasprtane kirchhofovy zakony.
Ja vidim spis problem v tom, ze po gympu proste clovek na vejsku jit musi, protoze mu nic jineho nezbyva. Jenze kdyz aktivni rodic protlaci v pate tride na gympl sve, ne az tak inteligentni dite, tak to sice k maturite doklepe, ale pak se na vejsce nechyti a je prakticky bez vzdelani.

Ahoj, jsem v poslednim rocniku CVUT FEL, predtim jsem studoval na ctyrletem gymplu a stejne jako ty jsem nadaval na kupu hloupych sprtacich predmetu. Nic si z toho nedelej, na vejsce se jede znova. Gymplaci maji spise vyhodu v matematice, prumyslovaci zase v obvodech, ale po trech semestrech se vsechny tyhle rozdily setrou. Nicmene doporucuji nespolehat se vyhradne na tvou soucasnou skolu a vzdelani ve vybranem oboru si doplnit samostudiem. Je to sice prace navic, ale me se to bohate vyplatilo.

Musim potvrdit to, co napsal Jehovista a Jakub.

Mam gympl (tenkrat byla jen ctyrleta) a CVUT elektro. Ze zacatku (1–3 semestry podle problematiky) na tebe maji v elektrice navrch prumyslovaci, ale ty je zase drtis v matematice a fyzice. Kdyz se zacne ucit pozdeji ta prava elektrika (navrhy obvodu a zpracovani signalu), ktera je cela zalozena na pokrocile matematice, tak uz drtis kazdeho, protoze chapes tu matematickou podstatu za tim.

Jak uz tady bylo receno, na vejsce se elektrika probere od zacatku uplne znova, takze jsi o nic nezmeskal.

Nikdy jsem nelitoval, ze jsem chodil na gympl. Uz ve dvaceti jsem videl ten obrovsky rozdil v pohledu na svet, ktery jsem mel oproti prumyslovakum. Proste vseobecne vzdelani se nezapre. S danou sirkou vzdelani vidis a rozumis svetovym problemum a souvislostem. S omezenym vzdelanim vidis jen vysek a nedokazes si to dat do souvislosti (i kdyz si osobne myslis, ze to, co vidis, je cely svet a ze mu rozumis. Ve skutecnosti je to jen omezeny vysek).

Take ja si na gymnaziu myslel, ze pulka predmetu jsou uplne blbiny. Ted jen lituji, ze jsem se nesnazil nektere veci vice pochopit. Mozna to bylo jen tim, ze te latky bylo moc najednou a podane dost nasucho bez souvislosti. Mozna jen nebyl na vysvetlovani cas. Mozna to bylo tim, ze jsem se neucil doma. Ted po letech znovu nachazim zalibeni treba v dejepisu.

Zpetne treba lituji, ze jsem na gymnaziu nechodil na volitelnou latinu. Nauceni francouzstiny a spanelstiny (nebo jeste italstiny) by pro me bylo mnohem jednodussi. Samozrejme nemuzu dostatecne zduraznit znalost anglictiny. Jen malo veci v zivote pro tebe bude mit vetsi prinos nez dostatecna znalost anglictiny, ktera ti otevre znalosti celeho sveta (skoro vsechno se publikuje v anglictine. Do cestiny, stejne jako libovolneho jineho jazyka, se preklada jen minimalni cast).

Jeste k tem elektro-prumyslovakum. Muj kamarad dodnes nepochopil, jak je mozne, ze tranzistor zesiluje (tedy odkud se bere ten vetsi vykon na vystupu). Docela neuveritelne po ctyrech letech na prumyslovce. Nastesti pro nej se elektrikou nikdo nezivil. Uz na te prumyslovce totiz zjistil, ze ho elektrika nebavi.

Preji Ti hodne stesti!

PS. Ty popsane zkusenosti gymnazista vs. prumyslovak plati pro typicke absolventy. Existuji samozrejme vyjimky. My meli na vejsce kluka z elektro-ucnaku a toho to tak bavilo a poctive se ucil po vecerech, ze prevalcoval skoro uplne kazdeho. Nevim, jestli to bylo tim, ze jeho hlava byla schopna pochopit abstraktni koncepty v matematice nebo jestli to bylo mimoradne dobre vysvetleno na prednaskach a ve skriptu, ale po celou dobu, co jsme meli spolecne predmety, co drzel v naproste spicce.

Máš holt smůlu na špatné průmyslováky. My zase s přehledem válcujeme na všech školách i gympláky ;) Je to prostě škola od školy. Snad bych ani nerozlišoval školy, ale lidi, kteří na ně chodí…

Kdo jste „vy“? Na jakych VS? Jake obory?

Pokud prumyslovak nedokaze pochopit tu matematiku a/nebo fyziku, ktere stoji za pokrocilymi navrhy vyucovanymi ve vyssich rocnicich technickych VS, nikdy nedosahne kvalitni urovne nekoho, kdo to chape.

Nerikam, ze to prumyslovaci nedokazi pochopit. Ja tvrdim, ze je to pro ne mnohem tezsi, protoze az do ted se s takovym pristupem na skole nesetkali (narozdil od gymnazistu, kteri se v dane abstraktni rovine pohybovali predchozi minimalne 4 roky).

To nemůžu jít z gymplu na běžnou střední školu?

RoyalistGirl pise vyse, ze je snad mozne prestoupit z kvarty na libovolnou stredni skolu. Jakmile jses ale dale, tak pri prestupu na prumyslovku by jsi se musel vratit do jejich prvaku, protoze ty predmety jsou jine (prumyslovka ma navic ty odborne).

Samozrejme teoreticky by jsi snad mohl jit do prvaku na prumyslovce kdykoliv, kdyz uz mas za sebou kvartu (tedy behem studia po gymplu, po jeho absolvovani, apod.), ale kdo to dela?

myslím si a osobně jsem i zažila, že s gymplem budeš mít matiku, fyziku, chemii a pod. na VŠ úplně v pohodě. Já šla na VŠB z průmyslovky a první roky byla těžká dřina.

Nelituj.

Delal jsem techniku po viceletem gymplu, pak jsem odesel do ciziny.

I humanitni vzdelani je treba, i kdyz Te treba ted nebavi. Jednou Ti bude 30 a budes rad, kdyz si budes moct popovidat s nekym, kdo ma alespon minimalni vseobecny prehled. Vsechno se pocita: jazyky, historie, hudba, … O takove biologii (byt je to prirodni veda, tak nevypada moc technicky) ani nemluve, je dost pravdepodobne, ze ji budes pouzivat pozdeji v praxi (coz se stalo i mne).

Na specializaci je casu dost. Co chces opravdu delat, zjistis az tak ve tretaku na vejsce. kdy se trochu uklidni prvotni studijni napor. Nejspis to bude neco, o cem ted ani poradne nevis. Co budes opravdu delat, zjistis az nekolik let po obdrzeni diplomu.

V 9. tride ma clovek ten rozhled minimalni. Po kvarte na osmiletem gymplu jsi ho mel podstatne vetsi, nez kdyz bys zustal na zakladce. Rodice pro Tebe zvolili to nejlepsi, co mohli.

Souhlasim s tim tretakem i s tou praci nekolik let po vejsce.

Jinak musim rict, ze Finsko je pomerne exoticka zeme pro Cecha jit tam delat :-) Kolik Cechu tam takhle dela? 100 jako v Dansku? :-))

Nelze generalizovat. Jsou gymnasia dobrá i naprosto ubohá, příkladem budiž to jihlavské. A co se toho přehledu v humanitních oborech týče, to člověku nedá střední škola (která spíš odradí), ale jedině vlastní zájem. Do té doby, než jsem přestal mít povinný dějepis na gymnasiu, jsem o dějinách ve skutečnosti neměl ani tušení.

hele kámo, nikdo by ti v přestupu na střední po kvartě nebránil