Spisovatel, herec a bavič Ivo Šmoldas žil roky s onemocněním ledvin genetického původu. O svém „dědictví“ věděl, a tak pravidelně docházel na kontroly do nefrologické ambulance. Díky tamní péči se ledviny dlouho dařilo udržovat v relativně funkčním stavu. V roce 2021 však choroba postoupila natolik, že bylo třeba přistoupit k radikálnějšímu řešení. Měl nakonec štěstí v neštěstí, nemusel nastoupit na dialýzu, ale rovnou podstoupil tzv. preemptivní transplantaci od zemřelého dárce.
Co se dozvíte v článku
„Zatímco ostatní dědili majetky, já dědil choroby. Onemocnění ledvin je vlastně taková vcelku příjemná, neřkuli krotká nemoc. Řečené drůbky si při ní chátrají tiše a potají, nehlásí se bolestmi, neobtěžují, ale pak jednoho dne prostě vypovědí službu a šlus,“ komentuje chronické selhání ledvin.
„Bylo to kolečko nekončící bolesti“
V červnu 2021 podstoupil v pražském Insitutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantaci ledviny – a i v tak vážné situaci neztratil nadhled. O bezprostředních chvílích po operaci ale mluvil překvapivě syrově: „Probudil jsem se na jipce na hadičkách. Bylo to kolečko nekončící bolesti. Měl jsem dojem, že se čas zastavil… Ve skutečnosti ale uběhlo jen několik málo hodin,“ řekl o transplantaci s odstupem několika týdnů.
Protože lékaři často původní ledviny ponechávají na místě, pokud to není nutné řešit hned, stal se z něj – jeho slovy – mnohoobročník. „Obě původní ledviny mi zůstaly, a nadto mi přidali třetí. To věru hoví mé hamižnosti. Čím víc všeho mám, tím lépe,“ vzpomíná Ivo Šmoldas.
Život po transplantaci: izolace, kontroly a imunosuprese
Po transplantaci přišla doživotní imunosupresivní léčba a opatrnost kvůli infekcím. „Musím se držet v aseptickém prostředí, hlídají mi hodnoty a nesmím prakticky nic,“ říká, ale hned dodává: „To mi ovšem zcela vyhovuje, protože nicnedělání je obor, který zvládám ze všeho nejlíp, řekl bych až profesionálně.“
Původní ledviny, které po transplantaci zůstaly v těle, mu ovšem později začaly působit komplikace. Na přelomu roku 2024/2025 kvůli tomu strávil v nemocnici Vánoce. I to okomentoval s humorem: „Prvně se mi podařilo pořídit si Vánoce »na pokladnu«. Strávil jsem je v IKEM. Hezký to bylo, mám to tam rád.“
Když lékaři doporučili původní ledviny odebrat, dokázal si z toho udělat „hubnoucí plán“: „Říkali mi, že mé staré ledviny jsou zbytnělé natolik, že mohou vážit až dvanáct kilo. Takže až mi je vyjmou, rázem parádně zhubnu. No není to skvělé?“
V současné době je pět let po transplantaci a jeho stav je stabilizovaný. Zdravotně se mu daří dobře a mohl se naplno vrátit k pracovním i tvůrčím aktivitám. Zároveň si však začal více všímat významu prevence a pravidelných kontrol. „Dost často si z mnoha vážných věcí dělám legraci, ale můj dík všem zdravotníkům myslím hluboce upřímně. Jsem jim opravdu vděčný za skvělou péči,“ říká Ivo.
Ledviny nebolí, přijďte dřív, než selžou
Se svým příběhem se Ivo Šmoldas stal ambasadorem letošního Světového dne ledvin. Jeho příběh má jedno jasné poselství: ledviny často nebolí, a právě proto se vyplatí nenechat prevenci náhodě. „Pokud mohu lidem něco doporučit, pak je to jednoduché — přijít na vyšetření dřív, než se objeví potíže,“ uzavírá Ivo Šmoldas.
Letošní Světový den ledvin, který připadá právě na čtvrtek 12. března, se zaměřuje na apel k prevenci kvůli tomu, jak přibývá pacientů s chronickým selháním ledvin (CKD). Do roku 2040 se dokonce toto onemocnění má stát pátou nejčastější příčinou úmrtí. Předpokládá se, že na něj zemře víc lidí než na cukrovku.
Chronické onemocnění ledvin bude výzvou zdravotnictví
„Chronické onemocnění ledvin představuje systémovou výzvu pro zdravotnictví, nikoli pouze klinický problém nefrologie. Autoři jej řadí mezi diagnózy, které budou významně formovat strukturu úmrtnosti, náklady a potřebu dlouhodobé péče v příštích dvou dekádách, zejména ve středně a vysoce rozvinutých zemích,“ říká profesor Vladimír Tesař, místopředseda České nefrologické společnosti a přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Odhady mluví o tom, že v roce 2040 zemře v ČR zhruba 6 tisíc lidí s přímou příčinou CKD. To je asi 5 procent všech úmrtí v Česku. „Je to skutečně velmi hrubý odhad, ale bez ohledu na to, jak nepřesné toto číslo může být, nám to ukazuje jasný trend, který nelze ignorovat. Pokud se na tuto situaci nezačneme připravovat už nyní, budeme zásadně zaskočeni,“ upozorňuje na nutnost příprav profesor Tesař.
Darovali byste blízkému člověku svoji ledvinu?
Pacienti budou starší
Dnes žije v Česku více než šest tisíc lidí, kteří pravidelně docházejí na dialýzu. Typickému dialyzovanému pacientovi je při zahájení léčby kolem 68 let a většina z nich podstupuje hemodialýzu třikrát týdně. „V roce 2040 se však obraz změní. Průměrný pacient bude ještě starší – kolem 73 let – a častěji bude trpět kombinací cukrovky, vysokého tlaku a srdečního onemocnění. Selhání ledvin už nebude izolovanou diagnózou, ale součástí komplexního obrazu stárnoucí společnosti,“ popisuje doktor Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek B. Bran Avitum CZ/SK.
Zatímco dnes má mladší pacient reálnou šanci na transplantaci, v budoucnu se k ní dostane menší podíl nemocných kvůli vyššímu věku a větší křehkosti. Dialýza bude technologicky pokročilejší, ale pacient složitější.
Loni se transplantovalo skoro 600 ledvin
„Zatím ale žijeme v současnosti a mě těší, jak se nám transplantační aktivita u ledvin daří. V roce 2025 jsme v Česku transplantovali 579 ledvin. To je nový historický rekord. Je to o více jak 10 % více než v roce 2024, což pouze dokladuje vysokou kvalitu všech článků řetězce od dialyzačních středisek, přes Koordinační centrum transplantací, osvětu pacientů až po skvělé výkony českých operatérů,“ komentuje rekord profesor Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM.
První úspěšná transplantace ledvin u nás proběhla před 60 lety v dnešním IKEM. „Dnes už jde o poměrně rutinní zákrok s vysokou úspěšností. Pro pacienty má ale transplantace obrovský přínos. Dožívají se výrazně vyššího věku než s dialýzou, jejich život je o poznání kvalitnější, odpadá mj. také nutnost trávit až několikrát týdně čas na dialýze,“ říká Miroslav Jankůj, pověřený náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči, a dodává: „K transplantaci ledviny se přistupuje zejména při dlouhodobém chronickém selhání ledvin, kdy tento párový orgán ztrácí svoji důležitou filtrační funkci.“
ČLÁNKY DO MAILU