Pomerančový džus z koncentrátu ještě chápu - suroviny se vozí zdaleka a ušetří se. Ale za naprostý nesmysl považuji jablečný džus z koncentrátu, když jablek roste spousta všude kolem nás. (Mimochodem, když ještě nekraloval newspeak, tak se tomu říkalo jablečný mošt.)
Asi záleží na výrobci, nedávno sem pil mošt z 5l balení, prodává se jako plastový vak v kartonové krabici. Chuťově prakticky identické jako to sem si dříve nechávali lisovat z vlastních jablek v místní moštárně.
Zato pomerančový džus z krabice - světle oranžová mléčně kalná tekutina - nemá nic společného se šťávou vylisovanou z pomerančů. Mě přijde, že do toho snad ty pomeranče melou komplet i s kůrou. Žádný džus není tak hnusný jako právě pomerančový.
"Mě přijde, že do toho snad ty pomeranče melou komplet i s kůrou"
Jak jinak by mohl byt ze 100% pomerancu, ze ? :-)
Šťáva se zbaví vody - to se snadno napíše ale hůř udělá. Jak se zbavuje pomerančová šťáva vody? Varem doufám ne, takže další možností je vakuové odpařování za pokojové či zvýšené teploty, vymrazování nebo osmoticky. Jenže při žádném z těchto způsobů (pokud se šťáva příliš nezahřeje) není důvod ke ztrátě vitamínů. Tak jak se to dělá, že se při tom ztrácí vitamíny? Nebo se ty vitamíny ztrácí až/už při sterilizaci (podle toho, kdy se sterilizace dělá)? To pak ale nemá s koncentrováním souvislost, stejně by se musela sterilizovat i šťáva nevyráběná z koncentrátu.
Odpařením vody se šťáva zahustí na požadovanou refraktometrickou sušinu čímž se v ní zvýší osmotický tlak a tím se i zakonzervuje.
Nejsou náhodou vitamíny chemické látky definované svojí chemickou strukturou? Může mi prosím autorka vysvětlit rozdíl mezi chemickou strukturou přírodního a umělého vitamínu? Stačí třeba u kyseliny askorbové, tedy vitamínu C .. jestli to dokáže, sám ji navrhnu do švédska na Nobelovu cenu.
Jde o to, že vitamín C působí lépe v kombinaci s jinými látkami - to, co je prospěné v pomeranči, není jen kyselina askorbová, ale její kombinace s jinými flavonoidy, což je přesně to, co v tobolce CéTéBé nedostaneme. Někdo raději vyzkoumá látku, která by mohla činit pomeranč prospěšným pro naše zdraví, a tuto látku konzumuje, já raději konzumuji pomeranč...
Ale řeč nebyla o tobolce cétébé.. jen jsem reagoval na tvrzení, že přírodní vitamín je prostě přírodní vitamín. Mimochodem zrovna v pomerančích a citrusech toho vitamínu C moc není.
Dobrá... tak to zkus pochopit takto: pojmem "přírodní vitamin C" se myslí celý komplex společně prospěšných látek, tedy kromě kyseliny askorbové obsahuje i další věci (které asi nejsou průmyslově vyrobitelné). Velkovýrobci džusů z koncentrátu tam samozřejmě natlačí kyselinu askorbovou, jež má sama o sobě účinek nižší.
No, jeste vtipnejsi je kdyz 'odpurci ecek' rozlisuji mezi (udajne skodlivymi) konkretnimi aditivy a temi samymi chemickymi latkami, ktere se v potravine vyskytuji prirozene (a tedy nejde o additiva a nejsou uvedeny jako ecka ve slozeni).
Úplně postavené na ucho je, když jsou zastánci přirozené a zdravé stravy kriminalizovaní za to, že upozorňují na chemizaci potravinářského průmyslu.
A kdepak jsou prosím vás kriminalizováni? Mě poslední dobou zastánci přirozené stravy připadají skoro jako ekologičtí aktivisté. S fakty si hlavu nelámou, co není bio a farmářské je špatně, protože prostě proto.
Přesně. A nejkomičtější jsou "městští biolidi", kteří se v práci 8 hodin hrbí u počítače, cestou z práce si na farmářském trhu koupí "biopotraviny", které ten šmelka koupil v Makru, odvláčí si je do paneláku, a tam žijí a sytí se v souladu s matkou přírodou a bohyní Gaiou.
Zrovna jsem přestal číst celý článek, když jsem na tuhle větu narazil. A chtěl jsem se v diskuzi zeptat na totéž, ale už jste mě předběhl :-D
„Může mi prosím autorka vysvětlit rozdíl mezi chemickou strukturou přírodního a umělého vitamínu? Stačí třeba u kyseliny askorbové, tedy vitamínu C .. jestli to dokáže, sám ji navrhnu do švédska na Nobelovu cenu.“
Na vysvětlení není třeba mít Nobelovu cenu. Stačí mít pouze znalosti a ne jenom sebevědomí.
Látky, zejména organické, nejsou definovány jen svou chemickou strukturou, ale dalšími věcmi. Například prostorovou strukturou molekul.
Jako příklad: tuha v tužce i diamant mají stejné chemické složení: je to uhlík. Přesto se obávám, že tuhou z tužku neprovrtáte třeba křemen, zatímco diamantem to dokážete. A přitom je to stále stejné chemické složení. Takže to je vyvrácení prvního, že chemické látky jsou definované chemickou strukturou.
U vitamínu C, tedy kyseliny askorbové, existují minimálně dvě základní prostorové struktury, většinou označované jako L a R (podle stáčení roviny polarizovaného světla). Všechny živé organismy, vyrábějí a dokáží zužitkovat pouze L varientu. Proto se někdy píše, že vitamín C je kyselina L-askorbová.
Chemicky ovšem vyrobíte pouze směs jako L, tak R, varianty. R varianta pouze zatěžuje tělo.
Vitamín C, tedy kyselina askorbová, přitom zátěž pro tělo opravdu je. V těle metabolizuje na kyselinu šťavelovou (přes meziprodukty dehydroaskorbovou kyselinu a diketogulovonou kyselinu). Kyselina šťavelová je dosti silná kyselina a ledviny ji musí vyloučit – aby oslabilo kyselost, neustralizuje ji částečně vápníkem (= odvápňování kostí).
Pomíjím to, že vitamín C potřebuje další látky, které v přírodních produktech spíše jsou, než v chemických.
Jinak řečeno, minimálně polovina syntetického vitamínu C pouze zatěžuje vylučovací orgány, což se u přírodního nestává.
To není vše. Neutralizací přeytečného vitamínu C, přesněji jeho metabolického produktu kyseliny šťavelové s vápníkem vzniká šťavelan vápenatý, což je chemické složení 60 % všech ledvinových kamenů.
Doufám, že jsem Vám to vysvětlil, byť velmi stručně a povrchně, ale gró jsem nastínil. Přeji méně sebevědomí a dogmat a více znalostí.
Miloslav Ponkrác
A pročpak se asi na tom složení píše, že obsahuje kyselinu L-askorbovou. Že by to všechno, co vy si považujete za vrchol biochemického výzkumu (aspoň podle toho, jak to na různých fórech furt dokola omíláte) bylo známo už přes sto let a že by se do potravin přidávala jen ta správná forma?
A o nějakých dalších látkách nebyla řeč, autorka dělá rozdíl mezi přírodníma a chemickým vitamínem C, ne mezi směsmi látek tento vitamín obsahujících.
Prostě jste všichni, co jste tu psali o tom, že mezi přírodními a chemickými látkami byli nechytáni na švestkách – a teď se vám to nelíbí.
Když smíchám cyankáli + kyselinu L-askorbovou + kyselinu D-askorbovou, tak na to také můžu napsat, že to obsahuje kyselinu L-askorbovou. Jenom to moc léčivé nebude. Vlastně bude, vyléčí to kvalitně a rychle ze všech nemocí.
Já jsem napsal, jaký je rozdíl mezi přírodním a chemickým vitamínem C. Mimo jiné to, že chemický a přírodní mají jiné zastoupení stereoizomerů vitamínu C, tedy různé prostorové struktury molekuly.
Přestaňte kritizovat a uznejte, že jste povídali něco, čemu nerozumíte. Je to čestné a sportovní.
Počkat, chápu správně, že podle vás nejde uměle připravit čistý L izomer?
BTW, on se hlavne 'prumyslovy' vitamin C dnes nevyrabi synteticky, ale (podobne jako mnoha dalsi 'umela' aditiva) fermentaci cukru vhodnyma kvasinkama.
To je koneckoncu dalsi duvod, proc rozlisovat na 'prirodni' a 'umely' moc nedava smysl. Tak maximalne na 'inherentni' a 'dodany'.
> Já jsem napsal, jaký je rozdíl mezi přírodním a chemickým vitamínem C. Mimo jiné to, že chemický a přírodní mají jiné zastoupení stereoizomerů vitamínu C, tedy různé prostorové struktury molekuly.
Tohle je IMHO terminologicky zmatek. 'Vitamin C' je pojem, ktery AFAIK oznacuje prave kyselinu L-askorbovou. Cisty vitamin C tedy obsahuje pouze L-askorbovou a ne jine stereoizomery.
"Když smíchám cyankáli + kyselinu L-askorbovou + kyselinu D-askorbovou, tak na to také můžu napsat, že to obsahuje kyselinu L-askorbovou."
No, stejně tak můžu získat vysoce zdraví prospěšný přírodní vitamín C výluhem z jehličí tisu. Je to přírodní, je to zdravé (aspoň podle vás).