Střevo osidluje obrovské množství mikroorganismů, kterým říkáme mikrobiom. Nejen, že nám pomáhají trávit potravu, ale souběžně komunikují i s nervovou soustavou. Odborníci pak často mluví o ose střevo–mozek. Bakterie, které žijí ve střevech, vyrábějí látky, které mohou ovlivnit chuť k jídlu, náladu i chování, například serotonin nebo kyselinu gama-aminomáselnou (GABA).
Víme, že mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím celé řady molekul. Zajímalo nás, zda změny střevních bakterií, které pozorujeme u pacientů s anorexií, mohou samy přispívat k rozvoji některých příznaků onemocnění,
říká Radka Roubalová z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), vedoucí autorka studie.
Čeští vědci pracovali s myším modelem mentální anorexie
Vědci MBÚ AV ČR do střev laboratorních myší přenesli střevní mikrobiotu od zdravých dobrovolnic, dále pacientek s akutní mentální anorexií a také od pacientek s dlouhodobou chronickou formou onemocnění označovanou jako SEAN. A následně sledovali jednak chování zvířat, jejich střevní metabolity, ale i změny v nervových drahách regulujících příjem potravy.
Ukázalo se, že mikrobiom pacientek s akutní anorexií vedl u myší k nižšímu příjmu potravy a k oslabení signálů vyvolávajících pocit hladu. Naopak zvířata osídlená mikrobiomem pacientek s chronickou anorexií byla výrazně aktivnější a častěji využívala běhací kolečko.
Zajímavé bylo, že mikrobiomy od pacientek v různých fázích onemocnění vedly k odlišným projevům. Mikrobiom od pacientek s akutní anorexií souvisel především se sníženým příjmem potravy, zatímco mikrobiom od chronických pacientek byl spojen se zvýšenou pohybovou aktivitou,
vysvětluje spoluautorka studie Petra Procházková z MBÚ AV ČR.
Radka Roubalová pak doplňuje, že jejich výsledky nenaznačují, že by změny střevního mikrobiomu stály za vznikem onemocnění. Spíše k nim dochází až v jeho průběhu v důsledku narušeného příjmu potravy. Následně však mohou přispívat k dalšímu rozvoji a chronifikaci onemocnění,
uzavírá.
V čem se Praha a Cáchy shodují
Bakterie nemoc nejspíš nezačínají
Závěr, na kterém se Praha a Cáchy shodují je, že bakterie nemoc nejspíš nezačínají, ale udržují. Němečtí autoři uvádějí, že přenos stolice pacientů do hlodavců ukazuje na roli mikrobioty alespoň při udržování nemoci, pokud ne při jejím vzniku. Podobný závěr platí i pro studii vedenou v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.
Samotný nárůst hmotnosti u pacientek nestačí
Cášský přehled shrnuje studie, podle nichž se střevní bakterie u pacientů nevrátily k normálu ani po krátkodobém návratu k běžné hmotnosti. Podobně hodnotí závěry své studie Petra Procházková z AV ČR: Obnovení tělesné hmotnosti nemusí automaticky znamenat návrat všech biologických funkcí do normálu. Naše výsledky naznačují, že pro plné zotavení je důležité také obnovení zdravého mikrobiomu.
Mikrobiom může být součástí léčby
Oba zdroje považují obnovu zdravého střevního mikrobiomu za slibný doplněk dnešní léčby, ne za náhradu psychoterapie a pomoci odborníků.
Různé fáze nemoci, různé bakterie
Česká studie to ukázala přímo, cášský přehled upozorňuje, že výsledky studií se liší i podle věku pacientů a délky nemoci.
Co zatím nevíme
Dlužno zmínit, že studií, které se zabývají pacienty s anorexií, zatím není mnoho a jejich výsledky se liší. Česká práce přináší zajímavá zjištění, ale jde stále o studii na myších, ne klinickou studii na lidech. Zatím je tedy stále nezodpovězenou otázkou, zda cílená péče o mikrobiom může vedle léčby odborníky pacientům s anorexií pomoci.
Využité zdroje: