Lidé se bojí zajít k lékaři či do nemocnice – sice už méně než jaře, ale přesto. Stovky jich tak zanedbávají péči o svá chronická onemocnění, nebo dokonce propásnou šanci zavčas objevit, co je trápí. Situaci neprospívá ani zabrzdění péče o chronické pacienty a přesun řady specialistů na „covidová“ oddělení. Propady hlásí gastroenterologická i dermatologická oddělení.
Gastroenterologie
Z prohlídek se ohlašuje 20 % lidí
V gastroenterologii se tento propad péče zřejmě již nedožene. Strach je podle lékařů přitom zbytečný – včasný záchyt příčin potíží umí lidem zachránit život, stejně tak pravidelné kontroly pacientů s chronickými nemocemi.
„Strach lidí z toho, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit koronavirem, stále trvá, je ale menší než na jaře – tehdy se nám z pravidelných nebo i prvních prohlídek odhlašovaly až dvě třetiny objednaných pacientů. Nyní je to do 20 % maximálně,“ říká prof. Milan Lukáš, přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).
Pozastavené screeningové programy mohou přinést problémy stovkám lidí
Zpomalení či úplné zastavení se netýká jenom péče o „neakutní“ pacienty, ale také preventivních a screeningových programů „Každý měsíc, kdy se nepokračuje ve screeningu kolorektálního karcinomu, propadají sítem včasného záchytu stovky lidí. Ti se mohou v budoucnu potýkat s vážným nádorovým onemocněním. Stejně tak se může vymstít prodlužování termínů kontrol u chronických pacientů se střevními záněty,“ pokračuje prof. Milan Lukáš.
Jak probíhá kolonoskopie
Tři dny před vyšetřením se jí pouze kašovitá strava a den před vyšetřením jsou dovoleny pouze tekutiny. Do večera by pacient měl vypít litry tekutiny a užít přesnou dávku lékařem předepsaného projímadla. Den před vyšetřením se užívají jen nejnutnější léky.
Než vyšetření začne, dostane pacient injekci proti bolesti a na zklidnění. Položí se na vyšetřovací stůl na levý bok a lékař opatrně zavede ohebnou hadici kolonoskopu do konečníku. Lékař bude s pacientem průběžně komunikovat a upozorňovat jej, co se bude dít dále (při postupu kolonoskopu střevem je např. potřeba pacienta někdy trochu naklonit apod.). Výsledek se pacient dozví ihned po výkonu, jen z odebraných vzorků tkáně budou nálezy zhruba za týden. Více v článku Kolonoskopie: Bolí vyšetření konečníku a tlustého střeva?
Programem screeningu rakoviny tlustého střeva ročně v Česku „v dobách míru“ projdou tisíce lidí. Diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku si každoročně vyslechne více než sedm tisíc šest set Čechů. Podle gastroenterologa se lidé, kteří ze strachu z koronaviru otálejí s objednáním na pravidelnou kontrolu, nemají čeho bát. „Pacientům se střevními záněty nehrozí riziko závažnějšího průběhu infekce – naopak, ti, co se léčí biologickou a biosimilární léčbou, jsou podle posledních vědeckých poznatků před těžším průběhem nemoci chráněni. Dokonce u nich často nákaza koronavirem probíhá asymptomaticky,“ doplňuje prof. Lukáš.
Každý rok si diagnózu střevního zánětu vyslechnou asi 2000 Čechů. V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou tohoto onemocnění.
Dermatologie
Propad počtu těch, kteří si přišli na dermatologii nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži, zaznamenal také prof. Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na jaře jich podle něj přišlo o třetinu méně než minulý rok ve stejném období.
Měnící se znaménko se přitom může rychle vyvinout do rozsáhlého melanomu, který člověka ohrožuje na životě. Ročně zhoubným melanomem onemocní tři a půl tisíc lidí. Nemocnice přitom podle prof. Petra Arenbergera provoz kožní kliniky v souvislosti s COVID-19 nijak neomezovala.
Galerie: Jak vypadá melanom?
Pandemie koronaviru podle prof. Arenbergera neovlivnila ani neomezila podávání biologické a biosimilární léčby. „Pokud pacient přijde, léčbu dostane. Pravdou je, že někteří se pro léky v tomto obdobní nedostavili – jejich stav se pak horší. U nás jsou to naštěstí výjimky,“ říká prof. Petr Arenberger.
ČLÁNKY DO MAILU